Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Lumír,
zítra Horymír.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Síla slova. Slavomír Ravik
  
Co je pravda? (12)
 
Jak složitá byla postava velkého pátku, římského prokurátora Piláta, panujícího v pevnosti Antonia ve městě Jeruzalémě dobrých  deset let (26-36 po Kristu)!  Byl to Říman  patricijského vzhledu, nejspíše ve věku okolo padesáti let, který v probíhajícím soudním řízení o Kristově osudu  měl, jako jediný člověk v těchto končinách,   právo povolovat trest smrti. Jak ještě shledáme, nebyl ovšem Pilát hlavní osobou tohoto dne. Byl totiž nucen v pravidlech této mocenské hry, na samých hranicích tehdejšího impéria,  respektovat náboženské status quo, jemuž ovšem sám nerozuměl, mnohé nechápal. V Kristově osudu ovšem musel sehrát  klíčovou roli, ačkoli věděl, že jde o spor náboženské povahy,  smíšený  s neúprosnou zlobou a mstivostí židovské velerady. Jak se dočteme v evangeliích, „věděl totiž, že ho vydali z nenávisti“. Protože byl informován o triumfálním nástupu Ježíše do Jeruzaléma před necelým týdnem, ohromila jej posléze koncentrovaná nenávist přicházejícího davu. Proměna, kterou nejspíše vůbec nechápal. Veleradou a jejími předáky ovšem pohrdal.
 
 I když byl na delší straně  páky, když slyšel pokřik judaistického davu, „ulekl se ještě více“. V těchto čtyřech slovech tedy nahlížíme do vnitřní tváře římského prokurátora. Ten, obklopený vojskem, ale i udavači, žil navíc v dýmajícím kráteru možné vzpoury obyvatel města. Přitom si židovští předáci  rádi stěžovali na Piláta - dokonce  až v Římě, kde vládl císař Tiberius. Ten  věřil každému udavači – a soudil s neúprosnou  přísností. Mocenská Pilátova pozice nebyla  tak výsostná, jak by se mohlo na první pohled zdát, což věděli i židovští předáci. Prokurátor měl totiž respektovat zároveň práva občanů těchto končin, ale zároveň měl dbát o bezpečnost říše a respektovat římské zájmy v této oblasti. Na tuto strunu hráli i judaističtí předáci, kteří křičeli: „Když ho propustíš, nejsi přítel císařův. Každý, kdo se  dělá králem, staví se proti císaři!“ Což byla výrazná hrozba žalobou, a tedy chápeme, že se Pilát ulekl ještě více, jak bylo zaznamenáno. Na jiném místě čteme, jak se veleknězi jali žalovat, že „tento člověk rozvrací náš národ, brání odvádět císaři daně…“
 
Přesto, jak se dovídáme z dobových zápisů, se římský prokurátor snažil Ježíše propustit. Nejprve  se pokusil přenést odpovědnost za nemilé soudní řízení s Galilejcem Ježíšem na Heroda Antipase, odpovědného za tyto končiny. Nicméně dav se vrátil s nepořízenou. Tedy prokurátora napadlo, že v předvečer židovských svátků propustí jednoho z vězňů – v naději, že židovští mluvčí nakonec vyžádají Ježíšovo propuštění. Dav však nakonec vybral Barnabáše, snad zbojníka nebo povstalce. Pilátovi nakonec nezbylo, než nechat Ježíše zbičovat – aby snad probudil pozdní lítost a soucit přihlížejících zástupů. Mimochodem znalci Turinského plátna s otisky mučení, napočítali osmdesát úderů. Leč dojetí se nekonalo. Když Pilát předvedl Krista davu, prohlásil: „Ejhle, člověk! Když ho však uviděli veleknězi a služebníci, začali křičet: Ukřižuj, ukřižuj ho!“ Nicméně Pilát ani v této chvíli nebyl přesvědčen o Ježíšových proviněních a opakovaně prohlásil, že „já na něm neshledávám žádnou vinu“. Přesto nakonec kapituloval.
 
Nejpodstatnější  se však toho dne odehrálo v pevnosti Antonia. Pilát měl ojedinělou šanci setkat se a hovořit s Ježíšem tak říkajíc „mezi čtyřma očima.“ Měl šanci dozvědět se více o Ježíšově poslání, avšak zabýval se přece jenom zejména procesními problémy,  je-li opravdu králem a  odkud pochází. Avšak již v okamžiku bičování  přešel od oficiálního vyhlášení neviny k výroku „potrestání“ rafinovaným bičem mistra popravčího. Nebude od věci, připomeneme-li si Ciceronův výrok, že „poutat římského občana je přečin; bičovat je zločin; zabít je bratrovražda; co tedy mám říci o pověšení na kříž? Pro tak hanebnou   věc není jméno.“
 
Ovšem pozoruhodným byl okamžik, v němž se Ježíš Pilátovi představil slovy, že „přišel jsem na svět, abych vydal svědectví pravdě“. Na to se ho Pilát, nejspíše s pokrčením ramen zeptal: „Co je to pravda?“. Na odpověď nečekal a obrátil se k hlučícímu davu před   pevností, aby žalobcům sdělil, že já na něm neshledávám žádnou vinu“. Poznámka pod čarou římského vydání evangelií uvádí, že Pilátův dotaz je jen vyjádřením skeptika, jemuž máme rozumět v tom smyslu, že státní moc prostě  o podobné otázky nemá zájem. Můžeme ovšem Pilátův postoj pochopit i jinak – tento muž prošel  výchovou antických myslitelů, pocházel ze země, která si přisvojila celou plejádu božstev, včetně nejvyššího a nejvíce ctěného Jupitera,  jemuž obětovali nastupující císaři a u něhož si vyprošovali pomoc vojevůdci při svém tažení. Bůhví jak vlažný byl asi Pilátův vztah k tomuto Jovovi a o to víc k nepochopitelnému Bohu starozákonního Izraele.
 
Ostatně takto se pravda nehledá. Pilát měl jedinečnou možnost se dozvědět o pravdě (ptáme se na pravdu o kom či o čem) víc než člověk na přelomu dvou tisíciletí. Byl to tedy  spíš než otazník za konci věty zoufalý výkřik bezmocného rozumu, spojený ještě s ležérním postojem patricijů té doby a s lhostejným postojem k základním otázkám víry, smyslu života a daného úkolu pro jedinečnou roli na  pozemské pouti. A protože si římský prokurátor během rozhovoru s Ježíšem neumí odpovědět sám sobě na otázku pravdy, kapituluje  nakonec před hrozbou judaistického davu. Ve strachu před ztrátou své pochybné kariéry, klesá na pozici  politické vypočítavosti. V té chvíli se zbavuje Krista, ale i své vlastní důstojnosti.
 
Přitom jeho marný boj s předáky velerady nepostrádá na dramatičnosti  i na sympatii čtenáře ani po dvou tisíciletích. Konflikt ducha a moci, který se toho dne odehrál v Pilátově duši, nejlépe zpracoval Karel Čapek, který ve svých apokryfech zapsal docela možný monolog o tomto dni, předneseným   před  osobním  pobočníkem Suzou: „Prý když se narodil, přišli betlémští pastýři a klaněli se mu jako nějakému králi. A onehdy ho tady vítali lidé jako nějakého triumfátora. Mně to nejde do hlavy, Suzo. Já bych byl přece jen čekal, že snad přijdou ti jeho Betlemáci. Že ho nenechají v prackách těch zdejších pletichářů. Že přijdou ke mně a řeknou: ´Pane, on je náš člověk a něco pro nás znamená; my vám teda jdeme říci, že za ním   stojíme a nenecháme mu ukřivdit´. Suzo, já jsem se skoro těšil na ty lidi z hor; mám už po krk těch zdejších  melhubů a sudičů… A já bych jim řekl: „Zaplať Pánbůh, Betlemáci, čekal jsem na vás. Kvůli němu – a kvůli vám i vaší zemi. Hadrům na holi se nedá vládnout; vládnout se dá jenom mužům a ne hubám. Z lidí jako jste vy, se dělají národy a státy. Říkají mi, že ten váš krajan oživuje mrtvé. Prosím vás, co s mrtvými? Ale vy jste tu, a já vidím, že ten muž dovede oživovat i živé, že jim vnukl něco jako věrnost a čest a my – Římané tomu říkáme Virtus; nevím, jak se to jmenuje ve vašem jazyce, Betlemáci, ale je to ve vás. Myslím, že ten člověk ještě něco pořídí. Bylo by ho škoda.“
Pilát umlkl a rozpačitě smetal se stolu drobečky. „Nu, nepřišli“, zabručel. „Ach, Suzo, jaká marná věc je vládnout.“
 
A tak Kristus na kříži umřel, vstal z mrtvých, ale  z jedenácti apoštolů stál pod křížem jen jediný svatý Jan, kterému bylo jako jedinému souzeno, aby odešel  přirozenou smrtí. A Pilát? Jak vyprávějí legendy, byl nakonec povolán do Říma, byl zbaven všech hodností, vyštván do vyhnanství,  kde zemřel stejnou smrtí jako Jidáš – totiž sebevraždou.
 
„citace  evangelií“
Ilustrace z Biblických příběhů, Ravik

 
Předkládá Olga Janíčková
* * *
Zobrazit všechny články autorky


Komentáře
Poslední komentář: 17.12.2024  18:22
 Datum
Jméno
Téma
 17.12.  18:22 Jaroslava
 17.12.  09:11 Vesuviana
 16.12.  20:35 olga janíčková
 16.12.  12:52 Kamila
 16.12.  08:36 Von
 16.12.  03:47 Vladimír Kříž