Otec evropského ptactva
Tento titul patřil od roku 1933 panu Heinrichu Lumpemu, od jehož narození uplynulo nedávno 165 let (16. 2. 1859). Pocházel z vesnice Doubice u Krásné Lípy a své dětství prožil uprostřed přírody. Jeho bezdětný strýc, majitel známého železářství a koloniálu v Ústí nad Labem potřeboval nástupce a svého synovce se ujal.
Poslal ho na zkušenou do Německa a brzy mu předal své podnikání. Heinrich byl úspěšný, firmu rozšířil a také založil firmu na výstavbu vodních děl. Osobně se zabýval dostupností pitné vody při rozvíjejícím průmyslu a přibývajícím počtu obyvatel ve městě. Také se podílel na výstavbě vodovodu na horu Sněžku v roce 1908. V témže roce zakoupil kopcovitou část pozemku nedaleko Mariánské skály v centru města. Začal tam budovat první středoevropskou ptačí rezervaci. Park byl osazen velkým množstvím budek a hlavním záměrem byla ochrana ptactva, proto původně nebyl veřejnosti přístupný. Později bylo zpřístupnění veřejnosti omezeno na dobu hnízdění a v zimě, kdy bylo ptactvo dokrmováno. On sám tam chodil ve zvláštním klobouku se širokou krempou, ze které mu ptáci zobali zrní.
Nebyl odborník, také se domníval, že když připraví ptactvu vhodné podmínky, uchrání je, před nebezpečnými cestami za teplem. Vše dělal s maximálním zápalem a schopnostmi realizovat své smělé plány. Věnoval tomu veškerý volný čas a finanční prostředky. Dokázal v Itálií přes Mussoliniho prosadit zákaz lovu zpěvného ptactva. V parku nechal vybudovat řadu atrakcí a kuriozit. Z Durynska nechal přivést 20 vagonů unikátního materiálu Tufu vypadající staře a omšele a z toho vytvořit stovky ptačích úkrytů, umělé prohlubně s vodou, jeskyně, trpasličí hrádek s pohádkovými postavami, včetně perníkové chaloupky i Krakonoše. V malebném údolí pak jezírko s vodotryskem ozdobeném lekníny a rybami. Na holé skalní sráze nechal navést úrodnou půdu a k tomu bylo zapotřebí několik set povozů. Spolupracoval s odborníky, propagoval ochranu ptactva po celém světě.
Patřil mezi zakladatele Světového spolku na jejich ochranu, získal mnohá čestná ocenění jak tady, tak i v cizině. Věnoval se tomu 28 let a jeho dramatická smrt přinesla ohlasy ve většině evropských států i na řadě míst v USA. Jeho majetek včetně ptačí rezervace zdědil jeho syn Alfréd Lumpe. Po roce 1945 byl jeho majetek zkonfiskován, z ptačí rezervace se stal veřejný park. V roce 1949 byl změněn na zoologickou zahradu. Zpočátku se park trochu udržoval, ale jeho stavby byly ponechány svému osudu, což mnohé nepřežily. Ještě jako děti jsme sedávaly na Krakonošovu ruku a mnozí máme i fotografickou památku doma z této doby. Z trpasličího hrádku byly již zříceniny a byl na něho strašidelný pohled. V 70 letech se plocha Zoo rozšířila na 30 ha, Lumpeho stavby byly zapomenuty a mnohé jako Krakonoš a jeho kamenný les skončily jako sutě, odvezeny neznámo kam.
Po roce 1990 se začíná připomínat jeho činnost. Jako první vlaštovkou byl vznik naučné stezky s 10 zastaveními zaměřená na nejmladší generaci tak, jak to dělal pan Lumpe. Vzniká nový projekt s názvem „Poklad jménem Lumpepark“, se snahou obnovit původní stavby. Do toho projektu se zapojila ZOO, univerzita JEP, ústecké muzeum.
Muzeum bude dokumentovat co se zachovalo a popisovat hodnotu areálu z hlediska stavebního, památkového, geologického i původní výsadby. UJEP pak zpracuje geodetické zaměření původních staveb včetně dokumentace. Jak to dopadlo s projektem Poklad jménem Lumpepark? To se mi bohužel zatím nepodařilo zjistit, doufejme, že se na něm stále pracuje.
A co stalo z jeho prodejny? Přestože dál dlouho sloužila už pod názvem Domácí potřeby, starousedlíci nakupovali dál u Lumpeho. V 70 letech minulého století došlo k zbourání celé ulice a tím zanikla i prodejna. Doufejme, že Lumpepark nedopadne jako ta prodejna.