Co obnášelo psaní Uličníku
Před časem se mi dostala do rukou kniha Pražský uličník. Mimořádně mne zaujala. A tak jsem začal pátrat, zda i další města disponují publikací osvětlující historii a původ jmen ulic. Postupně jsem si povypůjčoval Uličníky Plzně, Prahy – Dolních Počernic, Mladé Boleslavi, Kladna, Vlašimi. Internet mi prozradil, že je mají i v Jindřichově Hradci, Hostivici, Vlašimi, Opavě.
A když mi moje milé knihovnice v naší městské knihovně ukázaly Čelákovický uličník, seznal jsem, že není na co čekat, že když ho má i nedaleké spřátelené město, musí ho mít staroslavný Nymburk rovněž. A pustil jsem se do psaní.
To jsem ovšem ještě netušil, jak velký objem práce mne čeká.
Naštěstí mám poměrně rozsáhlý, dlouhá léta budovaný archiv a napsal jsem už několik knih Nymburku věnovaných – základ byl zpracován během tří měsíců. Pak ale nastala ona dlouhodobá mravenčí práce, bádání v pramenech, pročítání chytrých knih, rozhovory s pamětníky. A také chození po městě a nacházení nových podnětů, informací, souvislostí. Je to vlastně napínavá detektivní práce plná překvapení. Například zjišťování všech názvů té které ulice, které byly z vůle a mnohdy i zlovůle lidí měněny, aby se třeba po letech zase navrátily k té původní verzi.
Tak třeba nynější Boleslavská ulice, která vede z náměstí ven z města ve směru na Mladou Boleslav, se původně jmenovala Velelibská. To podle vesnice ležící nedaleko. Jenže z dnešního pohledu to je nelogické, neboť současná výpadovka vede nikoliv k Velelibům, nýbrž na Všechlapy. Cesty ve třináctém století byly vedeny jinak. Teprve později si ulice vysloužila název Boleslavská. Zřejmě v době, kdy byla odkloněna od Velelib. Tak to bylo po několik století, až, nevíme kdy, si vysloužila jméno po císaři Ferdinandovi II. Po vzniku Československé republiky dostala název Masarykova třída. Příkazem okupační správy musela být za druhé světové války přejmenována znovu na Boleslavskou, po válce se vrátil do názvu prezident Masaryk. Ne na dlouho, po únoru 1948 byl Masaryk vymazán, na řadu přišel Stalin, ale protože bylo třeba uctít i oběti osvobozování republiky, stala se Stalingradskou třídou jen část dlouhé ulice, druhý kousek dostal cedule Dukelských hrdinů, a na třetí část, za dráhou, zbyla opět Boleslavská. Ovšem v jednašedesátém roce byl „z důvodu, aby orientační čísla tvořila v této ulici jednu řadu čísel po sobě jdoucích“ vrácen název Boleslavská celé ulici od náměstí až ke Všechlapskému vrchu, což je samý okraj města. A tak to naštěstí už vydrželo do dnešních dnů.
Podobně dramatické to bylo i s náměstím – Velký rynek, Hlavní náměstí, Riegrovo náměstí, Dr. Edvarda Beneše, Československé lidové armády, náměstí Přemyslovců.
Naštěstí většině z 211 nymburských ulic zůstal název daný jim hned při „pokřtění“. I když u některých bylo zjišťování, po které významné osobnosti jméno v minulosti dostaly dosti složité. Po kterém slavném muži se jmenuje ulice Havlíčkova? Nebyl to kupodivu Karel Havlíček Borovský, jak by se dalo předpokládat, nýbrž Jaroslav Havlíček, autor Petrolejových lamp či Helimadoe. Havelkova ulice zase nese jméno poslance Českého sněmu, jenž byl nějaký čas v Nymburce magistrátním radou. A tak dále.
Jistě uznáte, že když v polovině června, po roce a půl od zahájení práce, starosta města Tomáš Mach knihu Nymburský uličník slavnostně před radnicí pokřtil, spadl mi velký kámen ze srdce. A když pak mě spoluobčané zastavovali a knihu chválili, a dokonce mi psali někdejší Nymburáci i ze vzdálených míst, že je kniha zaujala, hřálo mě to na duši.
