Jak Britové slaví Vánoce?
Vánoce jsou v Británii nejoblíbenější svátky a zahrnují tradice, které jdou staré stovky let. Mnoho vánočních zvyků, které vznikly v Británii, byly přijaty i ve Spojených státech.
Vůbec první vánoční pohlednice byla poslána v Anglii ve čtyřicátých letech devatenáctého století a tato tradice se stala nedílnou součástí přípravy na Vánoce. Více než miliarda vánočních přání je poslána ve Velké Británii každý rok, výtěžek mnoha z nich připadne charitám. Doma si pak lidé vystaví přání po celém domě, je jich tolik, že je vyvěsí všude možně po stěnách; já je zase připevním na provázek a rozvěsím kolem oken v obýváku. Dneska však poště konkurují přání posílaná přes internet. Překvapilo mě, že v Anglii si sousedi nepřejí Veselé Vánoce, tak místo toho pár dní před Vánoci oběhnu všechny domy v sousedství a hodím jim vánoční přání do schránky.
Vánoční dekorace mají ještě starší původ než vánoční přání. Cesmína, břečťan a jmelí jsou spojeny s rituály, které sahají až do temného dávnověku. (Zvyk líbání pod snítkou jmelí je odvozen ze staré pohanské tradice.) Vánoční strom se v Anglii poprvé objevil v královské domácnosti – zaveden královnou Charlottou, manželkou krále Jiřího III., a popularizovaný princem Albertem, manželem královny Viktorie, v roce 1840.
Obrazem Vánoc viktoriánské Anglie je román Charlese Dickense Vánoční koleda. Kniha, zveřejněná dne 17. prosince 1843, měla okamžitý úspěch, přičemž prvních 6000 kopií původního tisku bylo vyprodáno ještě do Vánoc. Divadelní, televizní a filmové adaptace románu jsou i nadále stejně populární v Británii, tak ve Spojených státech.
Každý rok (od roku 1947) město Oslo v Norsku věnuje Westminsteru v Londýně velký vánoční strom, který stojí na Trafalgarském náměstí na památku anglicko-norské spolupráce během druhé světové války. Zde se také každoročně zpívají vánoční koledy.
U britských dětí jsou v této době velmi populární pantomimy – připravené školou jako vánoční představení pro rodiče. Můj syn, který jednou hrál krále Heroda, se stal velmi populárním a od té doby se mne pak rodiče ptali, zdali jsem Herodova matka.
Štědrý den probíhá v Británii jinak než jak jsem byla zvyklá z dětství. Na Štědrý den pověsí děti punčochu na krbu nebo na svou postel, aby ji Santa Claus (také se mu říká Vánoční Táta), naplnil dárky. Dárky pro rodinu, jsou umístěny pod vánoční stromeček a rozbalují se až ráno na Boží hod vánoční.
V ten den chodí rodiny společně na vánoční bohoslužby. Vánoční oběd se skládá tradičně z pečeného krocana, husy nebo kuřete s nádivkou a pečenými brambory. Pak následuje biskupský chlebíček a vánoční pudink s planoucí brandy.(Pudink je obvykle připraven týdny předem a je obvykle míchán každým členem rodiny a při tom si každý něco přeje.) Později v průběhu dne může být servírován vánoční dort – bohatý pečený ovocný dort s marcipánem, moučkovým cukrem a polevou.
Štědrý den je provázen tradičním „taháním“ vánočních výbušných crackerů, které vymyslel v roce 1846 londýnský pekař. Cracker je pestrobarevná papírová tuba, zkroucená na obou koncích, která obsahuje slavnostní klobouk, hádanky a hračky či jiné maličkosti. Když je cracker tažen dvěma lidmi, vybuchne a jeho obsah z něj vypadne.
Další tradicí vánočního odpoledne je poselství královny národu; je vysíláno v rádiu, televizi a na internetu.
U nás doma se slaví vánoce po anglicku. Musím říci, že se mi po českých vánocích ze začátku dost stýskalo. Hlavně třeba návštěvy betlémů v pražských kostelech, příprava štědrovečerní večeře, dárky již na Štědrý večer. A hlavně čekání na stromeček, který se zdobí až o Vánocích, zatímco u nás doma, stejně jako ve většině anglických domácností, je stromeček již vyzdobený od začátku nebo poloviny prosince. Jako stromek používám vršek tisu před naším domem, který každý rok odřezávám. Protože nechci riskovat, že těsně před Vánocemi může sněžit a pak bych měla problémy na ten tis vylézt, snažím se to vždy udělat na začátku prosince, kdy bývá ještě počasí příznivější. V Anglii se jako vánoční stromeček borovička nepoužívá, ale smrček ano a pak plno druhů dalších odrůd stříbrných a jiných smrčků včetně tisů, a v některých zahrádkářstvích se dokonce prodávají stromky živé s tím, že po vánocích si je majitelé mohou zasadit do zahrady a ony by tam měly dále růst. Ale mohu říct, že nikomu z mých přátel, kteří si tento živý smrček koupili, se to nikdy nepodařilo. Úspěšný růst se po přesazení těchto smrčků nekonal.
Velké množství Angličanů též vánočně zdobí venkovní zahradu a mají vše krásně osvětlené, takže když se člověk o Vánocích projede kolem rodinných domků připadá si jako v pohádkovém ráji. Často se pořádají soutěže, kdo má nejlépe vyzdobenou zahradu.
Se skončením vánočních svátků na Tři krále sundávají též Angličané vánoční ozdoby. Existuje pověra, že na ty, co neuklidí po Vánocích, se snese neštěstí. A tak mohu jen vzpomínat na moje školní období, kdy jsme mezi sebou v druhé polovině ledna diskutovali, zdali máme ještě doma vánoční stromeček, a jak jsme bojovali za to, abychom si ho ještě nějaký týden mohli ponechat.
