Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Řehoř,
zítra Růžena.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Památky v okolí vrchu Píšková

Tip na výlet


Kolem vrchu Píšková, vysokého pouhých 578,2 m na hladinou moře, se nachází romantická pahorkatina. Hostýnské vrchy tady svou nejvýchodnější částí padají do hluboké brázdy Vsetínské Bečvy. Tiché lesní cesty, přívětivá zákoutí, studánky - domov lesní zvěře. V závěru 19. století přináležely lesy k velkostatku hraběte Emanuela z Žerotína.

V místě, kde se říká V Uhliskách, se roku 1895 nastěhoval do hájenky číslo popisné 90 hajný František Redl (nar. 1869 v Kašavě) se svou ženou Marií (nar. 1866 v Bystřici p. Hostýnem). Tady na odloučené samotě strávili 40 let. Narodilo se jim celkem 16 dětí, dospělosti se však dočkalo jen 6.


Život na lesní samotě nebyl žádnou idylkou, jediným bohatstvím rodiny hajného byla chudoba. Tísněn nouzí se František Redl v březnu 1920, spolu s hajným Františkem Ježem z Oznice, odhodlali napsat majiteli velkostatku pokornou žádost o zvýšení příspěvku na služební oděv:
„Vysokorodý pane hrabě! V nejhlubší oddanosti podepsaní přichází k Vaší Excellenci se snažnou prosbou o úpravu služebního platu...“

Roční služné Františka Redla v té době činilo 1440 K. Vypomáhal si hospodářstvím na deputátních a pronajatých pozemcích, úroda však sotva stačila na obživu rodiny. Hajný tak poníženě majitele panství žádal alespoň o přispění na nutné pořízení „... jednoho obleku a jednoho páru bot, ročně polovici účetního obnosu darovati.... Při nynějších cenách obuvi a oděvu nejsme s to druhou polovici z naší úplaty hraditi. Naše žití jest jednom strádání a trudné živoření.“


Roku 1905 se potkal hajný František Redl v lesnatých kopcích nad Oznicí s profesorem Tomášem G. Masarykem, který na nedaleké Žabárně v Jarcové trávil letní prázdniny a v lesích kolem vrcholu Píšková chodil na dlouhé procházky. Hajný František Redl mu dělal průvodce, ale také jej v hájence uhostil krajícem černého chleba a hrnkem mléka. Na památku tohoto setkání vysadil František Redl v místě Na vyhlídce lípu a v Sedle Píšková postavil Hubertovu kapličku. Později se zúčastnil Masarykova pohřbu, to už mu bylo 68 let, do Prahy hajného doprovodila sedmnáctiletá vnučka Zdenka.

V roce 1935 přenechal František Redl hájenku synovi a přestěhoval se do Křivého, tam zemřel r. 1943. Jeho žena Marie zemřela o 10 let dříve v Oznici. Vnuci hajného podnes žijí převážně na Valašsku, ale také v dalších moravských městech.

Vzhled Redlovy hájenky se ani dnes příliš neliší od té někdejší.

V sedle Píšková se nachází ještě další památka na T. G. Masaryka. Na travnatém prostranství s okrasnými keři a mladými lipami je zbudován prostý kamenný pomník. Text uvádí: „Prezidentu osvoboditeli dr. T. G. Masarykovi, který zde sedával v roce 1907 - 1912 jako valašský poslanec, vděční občané. 14. 9. 1946. V Poličné.“ Tento prostý pomník zde nechal v roce 1950 vybudovat Místní národní výbor v Poličné ke 100. výročí Masarykova narození. I když byly pomníky prvního československého prezidenta za komunistického režimu odstraňovány, kamenný pomníček na Píškové přečkal jak 50. léta tak i období normalizace po roce 1969. V letech násilné kolektivizace k němu lidé přinášeli písemné prosby o pomoc v tíživé situaci.


Jižně od vrcholu Píšková je při lesní cestě uprostřed lesního ticha zavěšena na kmenu statného smrku kaplička. Zasklený obrázek svatého Huberta s jelenem připomíná lovecký výjev. Kaplička se nachází v místech, kde má svůj výsostný domov lesní zvěř.


Dávnou historii tohoto hornatého místa připomíná mohutná zděná Kaplička na Krplově. Nachází se v nadmořské výšce 515, 6 m. Usazena v lesním porostu udivuje osamělostí tak odlehlého místa, avšak výhled mezi kmeny stromů dává tušit, že i zde v minulosti žili lidé. Ostatně to dosvědčuje také text, umístěný v kapličce u obrázku Panny Marie s děťátkem v náručí. „Občané kolemjdoucí. Kaplička je památkou našich předků, kteří zde žili, pracovali a obdělávali půdu, modlívali se k Boří Rodičce Marii. V roce 1945 se řada rodin z Krplova odstěhovala a osada se zalesňuje. Zastavení u kapličky je vzpomínkou na minulost osídlení těchto končin. Zachovejte tuto památku.“


Nedaleko odtud se nachází nevšední přírodní útvar Jarcovská kula. Samostatná, osm metrů vysoká skalní věžička představuje ojedinělý způsob vyvětrávání geomorfologických útvarů. Skalní útvar je prohlášen za přírodní památku, avšak lezení po něm není nijak omezeno, slouží jako cvičná skála i s několika fixními body a je na něm popsáno 10 lezeckých cest. Jména některých přemožitelů jsou vytesána do paty tohoto zajímavě členěného skalního útvaru.


Až do daleké historie přenese návštěvníka neobyčejný památník v místě zvaném Císařský vrch. V zalesněném prostoru se nachází mezi smrky a buky masivní pískovcový kvádr. Do čelní zkosené stěny je vytesán záznam: KAISER FRANZ JOSEFSHÖHE 1898, připomíná pobyt císaře Františka Josefa I. při císařských manévrech. Obyvatelé pasek přinášeli císaři občerstvení. V tehdejším čase nebyly svahy Píškové zalesněny a císař mohl pozorovat manévry armády po celé délce údolí až po Bystřici pod Hostýnem.


Poměrně novou historií je v místě Na Pasekách největší sesuv v historii bývalého Československa. Udál se v nadmořské výšce kolem 530 m roku 1965, který byl velmi deštivý. V půdě vznikly nejprve jen malé trhliny. K velkému sesuvu došlo až následujícího roku. Stalo se tak v pondělí 25. července 1966. Celkem 16 hektarů země se dalo do pohybu. Všechno se odehrálo v poledne. Stromy vydávaly strašné rány, voda stříkala v gejzírech 20 m do výšky. V konečném důsledku se masa zeminy posunula asi o 70 m níž. V horní části vznikla asi 120 m dlouhá, značně široká a 20 m hluboká propadlina s ostře ukrojenou hranou. Asi 300 let stará lípa se posunula o 70 m níž po svahu. Dům pasekářské usedlosti v těsné blízkosti zůstal jakoby zázrakem nepoškozen, pouze elektrické dráty, zakotvené konzolou na chalupě, potáhly štít asi o 15 cm, než se roztrhly. Všechno trvalo jen asi půl hodiny. Dnes už je průrva přirozenou erozí zčásti zavalená a hluboká jen asi 8 m. Staletá lípa, kterou sesuv přemístil o 70 m níž, rok chřadla, pak se vzpamatovala; lípa má obvod kmenu 3,78 m.


Je v naší vlasti mnoho zajímavých míst, která stojí za návštěvu.


Text a foto:Richard Sobotka

Foto:

Masarykův pomník v sedle Píšková
Kaplička na Krplově
Památník TGM U lipky
Redlova hájenka
Jarcovská gula
Císařský vrch

 

* * *
Zobrazit všechny články autora



Komentáře
Poslední komentář: 26.05.2017  15:28
 Datum
Jméno
Téma
 26.05.  15:28 Vesuvjana díky
 26.05.  13:29 ferbl
 26.05.  13:28 olga janíčková