Postupně se začínáme poznávat, zvykat si na sebe a stávat se přáteli, potkávat se, a tak snad bude namístě (kdo chce - není podmínkou) přiblížit ostatním své okolí, své milé, zájmy atd. Začali jsme pohledem z okna. Dalším pohledům se však meze nekladou, samozřejmě v etických hranicích, daných provozem těchto stránek.
Chcete se také zapojit? Je to jednoduché, pošlete text (případně i foto) na info@seniortip.cz a my z toho uděláme dokument, který se objeví na hlavní stránce v tématickém okruhu - Pohled z okna. Zatím to tak funguje a zde je jeden z dalších pohledů - avšak pozor (!) název „Pohled z okna“ je jen přenesený...
Valašský Slavín
Mám ve svém virtuálním šuplíku dost pohlednic. Mimo jiné jsou to pohlednice českých a moravských krojů. A některé z nich maloval malíř Břetislav Bartoš. A protože jsem tvor hlavně zvědavý, začala jsem hledat v internetových stránkách něco víc o tomhle malíři. A při tom hledaní jsem poprvé narazila na pojem Valašský Slavín. To mě zaujalo a začalo hledání nové, tentokrát s heslem: Valašský Slavín.
Našla jsem dost a chci se s vámi o výsledek hledání podělit. Valašský Slavín je místem odpočinku těch lidí, kteří se zasloužili o rozkvět a povznesení Moravského Valašska. Tak to zní oficielně. Jenže, těchto lidí bylo určitě mnoho.
Takže nejdříve, kde se Valašský Slavín nachází? Je ve Valašském museu v přírodě, v Rožnově pod Radhoštěm, v Dřevěném městečku. Leží u kostela svaté Anny. Původně zde hřbitov nebyl. Bylo zde pouze jakési lapidárium železných křížů, kamenných náhrobků různých tvarů a ukázek uměleckých náhrobků. Při prohlídce upoutávaly hlavně pozornost náhrobky fojtů a valašských portášů. Až od roku 1969 začal být hřbitůvek pomalu přeměňován na Valašský Slavín významných osobností, které se zasloužily o rozkvět Moravského Valašska, hřbitov spisovatelů, malířů, národopisných pracovníků, hudebních skladatelů, sběratelů písní a naposledy také i sportovců. Jsou pohřbíváni, zpopelněni a jejich hroby zdobí plastiky renomovaných umělců. Jako první zde byl pietně pohřben Janek Pelár z Pržna. Bylo to 5. října 1969. A tímto aktem byl vlastně položen základ ke vzniku Valašského Slavína.
A kdo je zde ještě dále pohřben? Mimo zmíněného Janka Pelára, který byl muzikantem, jsou zde i další významné osobnosti. Tak namátkou například - Břetislav Bartoš, malíř a grafik, o kterém jsem se původně chtěla dozvědět něco více. Leží zde ostatky Jaroslava Frydrycha, akademického malíře. Jsou zde pohřbeni sourozenci Jaroňkovi - Bohumír, malíř a grafik, jeho bratr Alois, malíř a keramik a jejich sestra Julie, tvůrkyně gobelínů. Tihle sourozenci ovlivňovali více než tři desítky let kulturní a společenský život v Rožnově pod Radhoštěm. Je zde i Zdeněk Kašpar, muzikant a sběratel lidových písní.
Je zde dále také Karel Langer, malíř, grafik a etnograf. Ten se podílel, mimo jiného na výstavbě Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Je zde také Austin Mervart, malíř. Své místo zde našel i pravoslavný duchovní Vladimír Petřek, který v chrámu svatého Cyrila a Metoděje v Praze ukrýval po atentátu na Heydricha, v květnu 1942, v kryptě parašutisty - atentátníky. Po vyzrazení byl zatčen a dne 5. září 1942 popraven v Praze Kobylisích. Leží zde i ostatky Jana Nepomuka Poláška, hudebního skladatele a sběratele lidových písní, žáka Leoše Janáčka. No a ze sportovců jsou to Ludvík Daněk, olympijský vítěz v hodu diskem v Mnichově 1972. Je zde i čtyřnásobný olympijský vítěz Emil Zátopek.
Leží zde mnoho dalších lidí. Výčet jmen by byl dlouhý. Dozvěděla jsem se toho hodně a myslím, že pokud někdo má cestu do Rožnova pod Radhoštěm, stojí za to se podívat do Dřevěného městečka na Valašský Slavín.. Myslím, že za prohlídku stojí a dozvíte se zde dost o lidech, kteří zde žili, pracovali anebo se zasloužili o to, že hodně zůstalo zachováno
ze starých časů.
Olga Kotačka
Poznámka redakce: K článku připravila Olga i prezentaci v Power Pointu, která zajímavě doplňuje článek. O prezentaci si můžete napsat zde.
Dodatek od wiki:
Já jsem znala Zátopka z jeho tréninků ve Stará Boleslavi. Zúčastnila jsem se ukládání ostatků v Rožnově. Obálky prodávali a Dana se mně osobně podepsala. Byla to taková vzácná vyjímka. Moje dcera se jmenuje po ní - Dana. Mám ještě nějaké fotky a ty vložím spolu s touto do fotogalerie.
Ještě musím podotknout, že to nebyla žádná autogramiáda, ale ochranka mně to při uzavřené smuteční hostině zprostředkovala.