5 významných kulatých výroèí èeské kultury V letošním roce si pøipomeneme mnoho dùle¾itých výroèí souvisejících s naší historií a kulturou. Uvádím pouze pìt z nich, které mi pøipadají opravdu dùle¾ité a navíc mì osobnì nìèím oslovují. Napadá vás také nìjaké?
1.)
800 let od první písemné zmínky mìsta Hradce Králové (1225), jednoho z nejstarších a mìst v Èeské republice, které dnes èítá cca 94 tisíc obyvatel. Jeho stáøí dokazuje i pøítomnost gotické katedrály sv. Ducha, která není tak známá jako pra¾ská èi kutnohorská, pøesto ve vás doká¾e úplnì stejnì zastavit dech. Doklady o zalo¾ení katedrály se nezachovaly, ale spojována s ní bývá královna-vdova Eliška Rejèka a rok 1307.
2.)
140 let od zalo¾ení Vysoké školy umìlecko-prùmyslové v Praze (1885). Dnes pro ni pou¾íváme zkratku UMPRUM. Podle zakládací listiny bylo jejím úkolem pøedevším vychovat jak dovedné umìlce pro umìlecký prùmysl, tak vycvièit zdatné uèitele kreslení pro své potøeby i do støedních škol. V souèasné dobì se skládá z katedry architektury, designu, volného a u¾itého umìní, grafiky a dìjin umìní. Novì se chystá obor management a restaurování.
3.)
100 let od objevení Vìstonické venuše (1925). Tato slavná soška z doby lovcù mamutù je jedním z nejstarších a nejcennìjších archeologických nálezù v Èeské republice. Dodnes je podrobována stále kvalitnìjším a kvalitnìjším analýzám, které zkoumají povahu jejího materiálu. Soška je ulo¾ena v Moravském zemskému muzeu v Brnì, ovšem vystavována bývá jen výjimeènì. V expozici je nahrazena kopií.
4.)
80 let od konce druhé svìtové války (1945), co¾ je výroèí stejnì tak smutné jako radostné. Pøišel konec války, ale to s sebou pøineslo ještì mnoho zla. V koncentraèních táborech zemøela právì v posledním váleèném roce, by» byl tak krátký, obrovská masa lidí a mezi nimi i mnoho èeských osobností (Karel Poláèek, Josef Èapek). Má obrovský význam tuto krutou dobu stále pøipomínat a vá¾it si dlouhého období míru, které pro¾íváme. To není samozøejmost èi opotøebované klišé, to je velký vdìk.
5.)
50 let od vydání otevøeného Dopisu Václava Havla Gustávu Husákovi (1975). Jedná se o zásadní dokument, ve kterém se Havel vìnuje poèátku normalizace: „Ano, je tu poøádek: byrokratický poøádek šedivé uniformity, umrtvující jedineènost; strojové mechaniènosti, potlaèující neopakovatelnost; zatuchlé nehybnosti, vyluèující transcendenci. Je to poøádek bez ¾ivota. Ano, v naší zemi je klid: není to ale klid márnice nebo hrobu?“ (zdroj: wikipedie) Vá¾ili jsme si dost osobnosti, jakou Václav Havel bezesporu byl? Mnozí ho v politice pova¾ovali jen za loutku, pøesto prokázal takovou odvahu a lidskou kvalitu jako miliony jiných ne, šel s kù¾í na trh, aby bojoval za pravdu a svobodu slova.