Chvála soli, cukru a koření
Vážení a milí čtenáři, připravte se na chválu, které jen logicky navazuje na minulou chválu gastronomickou. A samozřejmě to bude opět chválení po hříchu většinou laické a snad poprvé budu chválit trio. Začít je ale třeba alespoň rádoby-odborně.
Soli vznikají sloučením kyselin a zásad, chemie jich zná - že až, a používají se snad všude! Pro zajímavost – odborníci prý znají čtrnáct tisíc způsobů možného využití solí a jejich spotřeba – tedy ne odborníků, ale těch solí – se v minulém století zvýšila z deseti milionů tun dvacetkrát! Jen namátkou – solíme přece nejen naše silnice v zimě, abychom mohli jezdit auty, ale solíme i naše pole umělými hnojivy. Naštěstí díky koloběhu mořské vody jsou zásoby soli na naší Zemi prakticky nevyčerpatelné. Průměrný obsah všech solí v mořích a oceánech je asi 3,5 %, Velké solné jezero v USA má 27 % solí a Mrtvé moře v Izraeli více než 30 %! Naše sůl kamenná je i pod zemským povrchem a těží se v solných dolech jako halit. Krásné jsou pak solné jeskyně, pobyt v nich je ozdravující a tedy velmi chvályhodný. A ještě něco, čemu možná ani nebudete věřit. V poslední době se zjistilo, že když se CD či DVD disk při výrobě namočí do roztoku NaCl, přeskupí se struktura disku tak, že na něj lze zapsat několika násobně více dat. A přitom se neví, zda za to může sodík Na anebo chlór Cl! Zde se ale bude v dalším chválit naše „obyčejná“ rozemletá sůl kamenná jako nezbytná ingredience, která je dle princezny Marušky ze známé pohádky nad zlato.
Je jistě zajímavé, že sloučením dvou prvků tak jedovatých, jako je lehký kov sodík a těžký plyn chlór, vznikne něco tak důležitého pro život. Bez této obyčejné soli bychom přece pravděpodobně nebyli na světě, protože naši předkové často přežívali jen díky nasolené „konzervované“ potravě, když jim ty dva sloučené jedy nahrazovaly mrazničku. A o tom, že neslané jídlo je téměř nepoživatelné, se můžeme přesvědčovat denně a několikrát, i když lékaři před nadměrným solením varují a jistě nestraší zbytečně.
Při chválení soli a zejména při její konzumaci prostě musíme být opatrní raději více než méně, protože se musí používat – stejně jako v té pohádce – přiměřeně. Zdá se, že je to podobné jako s dalším „zajímavým“ jedem – alkoholem. Chvály hodnost naší soli dokumentuje ale i několik dalších příkladů. Jistě ne jen tak pro nic za nic jsme vzácné návštěvy vítávali chlebem a solí. A to, že NaCl má jako jediná potravinová ingredience svůj vlastní hrad – Salzburg, také jistě o něčem svědčí, stejně jako fakt, že téměř všechny národové si pojmenovali ve svých jazycích sůl slovem začínajícím stejným písmenem – „S“.
Ještě než přejdeme ke chvále cukrů, napadla mě zajímavá odbočka, která by mohla chválu soli docela osladit. Kdyby se zde místo kroužkovaného ů použilo ú čárkované – tedy cukrú – rázem bychom se ocitli na parketě poezie, neboť by to asociovalo hrdliččin hlas, který – jak je známo – zve v máji i v Máji ku lásce!
Ale pojďme konečně chválit cukr, to skvělé přírodní sladidlo, které získáváme z cukrové řepy nebo z cukrové třtiny. Chemicky je to sacharóza, složená fifty-fifty z glukózy a fruktózy a více už chemií unavovat nesmím.
Cukr se mi bude chválit obzvláště lehce, neboť jsem – jak se říká –„na sladký“. Bez koláče, buchty nebo alespoň jamu na rohlík si nedovedu vůbec představit snídani, sladký moučník po obědě také vítám a odpolední kafíčko piji snad jen proto, že je k němu alespoň pišingr. Mám štěstí, manželka mi to nejen toleruje, ale i peče. Trochu se divím, že nemám cukrovku a nakonec i tomu, že znám mnoho lidí, kteří mají svou tělesnou hmotnost nad přijatelnou normou mnohem více než já. A tak bych mohl chválit cukr do aleluja, ale ani zde to nesmím přehnat.
A nyní zbývá alespoň krátce vychválit třetího chuťového pomocníka. Koření se získává jak ze sušených tak i z čerstvých částí rostlin - květů, plodů, lodyh, listů a zejména - nomen omen - z kořenů.
V koření je obsažena celá řada organických látek, jako jsou různé silice, hořčiny, třísloviny a éterické oleje. Koření je velmi chvályhodné hned z několika důvodů. Používá se nejen k vylepšení chutě ale i k vylepšení vůně pokrmů, často i k jejich konzervaci a v neposlední řadě k léčení ledačeho, což vědí nejen baby kořenářky, ale i lékárníci. Co se týče mé maličkosti, většinu koření nedovedu pojmenovat a očima ani chutí je od sebe nerozeznám. Patřím totiž bohužel mezi chuťové barbary. Nejdůležitější ale je, že mi vlastně chutná téměř všecko a dobře vím, že se na tom určitě podílí i chvályhodné koření!
