Staroba… Našel jsem anglický text, který mne tak zaujal, ¾e jsem ho pro Vás pøelo¾il. Naprosto zcela vyjadøuje mé souèasné pocity. Jen je mi líto, ¾e jsem ho nenapsal sám.
Pøemysl Èasar
Nikdy bych nevymìnil moje ú¾asné pøátele, mùj krásný ¾ivot, moji milující rodinu za míò šedých vlasù, nebo za plošší bøicho.
Jak jsem zestárl, stal jsem se k sobì laskavìjší a ménì kritický. Stal jsem se svým vlastním pøítelem.
Nechci peskovat sám sebe za to, ¾e sním extra zákusek, za to, ¾e si neustelu postel, nebo za koupi toho hloupého plastového trpaslíka, kterého jsem vùbec nepotøeboval, ale vypadá tak krásnì na mé zahradì.
Vidìl jsem pøíliš mnoho mých pøátel opustit tento svìt pøíliš brzy, pøedtím, ne¾ pochopili velkou svobodu, která pøichází s vìkem.
Co je komu do toho, kdy¾ se rozhodnu èíst, nebo hrát na poèítaèi do 4 hodin a spát a¾ do poledne?
Budu tanèit sám se sebou na ty nádherné melodie z 60. a 70. let, a kdy¾ se mi zachce plakat nad dávno ztracenou láskou tak klidnì plakat budu.
Klidnì budu chodit na plá¾ v tìsných plavkách, nata¾ených na vypouklé bøicho, a noøit se do vln, pokud se tak rozhodnu, navzdory soucitným pohledùm mladých lidí atletických postav, ale oni budou také jednou staøí.
Vím, ¾e jsem obèas zapomnìtlivý. Ale nìkteré ¾ivoty jsou úplnì zapomenuty. A já si konec koncù pamatuji dùle¾ité vìci.
Jistì, v prùbìhu let moje srdce bylo zlomené. Kdy¾ ztratíte nìkoho blízkého, nebo pokud dítì trpí, nebo dokonce, kdy¾ vašeho milovaného psa pøejede auto? Ale zlomená srdce jsou to, co nám dá sílu a porozumìní a soucit. Srdce nikdy nezlomené je dokonalé a sterilní ale nebude nikdy vìdìt, jaká radost je z bytí nedokonalého.
Jsem tak rád, ¾e jsem ¾il dost dlouho, aby mé vlasy zšedly a mé mladické úsmìvy se vìènì vryly do hlubokých rýh na mé tváøi.
Mnozí se nikdy nezasmáli, a mnozí zemøeli døíve, ne¾ jejich vlasy zbarvilo støíbro.
Jak èlovìk stárne, je snazší být pozitivní. U¾ mne nezajímá, co si myslí ostatní. Nemám otázky, u¾ se sám sebe neptám.
Dokonce jsem získal právo být špatný.
Tak¾e na vaši otázku odpovídám, ano, jsem rád zralý. Mùj vìk mne osvobodil.
Líbí se mi èlovìk, kterým jsem se stal. Nebudu ¾ít nav¾dy, ale dokud jsem ještì tady, nebudu ztrácet èas hoøekováním, co by mohlo být, nebo dìlat si starosti, co bude.
A jíst dezert budu ka¾dý den, pokud budu chtít a mít chu»!
A pít víno, pivo i koøalku, pokud budu chtít a mít chu»!
