Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Judita,
zítra David.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pohled z okna


Postupnì se poznáváme, zvykáme si na sebe a stáváme se pøáteli. Je tak na místì, kdo chce (není podmínkou), pøiblí¾it ostatním své okolí, své milé, zájmy, pocity atd. Zaèali jsme pohledem z okna. Dalším pohledùm se však meze nekladou, samozøejmì v etických hranicích, daných provozem tìchto stránek.


Chcete se také zapojit? Je to jednoduché, pošlete text (pøípadnì i foto) na info@seniortip.cz a my z toho udìláme dokument, který se objeví na hlavní stránce v tématickém okruhu - Pohled z okna. Zatím to tak funguje a zde je jeden z dalších pohledù - avšak pozor (!) název „Pohled z okna“ je jen pøenesený...


Tentokrát je to pohled na jeden obyèejný pracovní den…


Dùchodcùv pracovní den


Tak jsem si dìlal iluze, jak si v dùchodu odpoèinu, jak se budu vìnovat svým koníèkùm. Moje pøedstava ideálního dne byla, ¾e si ráno uvaøím kávu, uvelebím se s ní v køesle a zaènu èíst jednu z knih, na kterou jsem døíve nemìl èas. ®e budu èíst do obìda a pak od obìda a¾ do veèeøe a podle toho, jak bude kniha silná, od veèeøe a¾ do poslední stránky. To je moje pøedstava ideálnì stráveného dne v dùchodu.


Ale omyl. Ono tomu tak není. Já nemù¾u takhle mrhat èasem, proto¾e musím dál pracovat. A dùvodem je mùj nízký dùchod. Kdo by to byl øekl, ¾e po celo¾ivotní døinì mi vymìøí takovou almu¾nu, která mi nestaèí na pohodlný ¾ivot s knihou. Tak jsem zaèal pracovat. Bez pracovní smlouvy, s klouzavou pracovní dobou, bez nároku na dovolenou, ale co¾ je hlavní a pozitivní, s platem, který není zdanìný. Mùj pracovní den zaèíná nìkdy u¾ v šest hodin ráno. Dopoledne vìtšinou hlídám poš»aèku. Sotva odejde z našeho domu, vybìhnu v baèkorách k dopisní schránce a vyberu z ní všechny reklamy. Roztøídím si je po stole a proèítám nabídky jednoho supermarketu za druhým. Mám pøipravenou tu¾ku, papír a kalkulaèku. A zaznamenávám si, co je v kterém marketu ve slevì a o kolik procent. Kdy¾ mám všechno poznamenané, neopomenu se podívat, kdy která sleva zaèíná. U¾ veèer si pøipravím nákupní tašky, peníze, abych mohl hned po ránu vyrazit mezi prvními. Kdybych otálel, mohl bych pøijít pozdì a regál by byl prázdný. Mohl bych jet autem, ale to by se nákup prodra¾il. Nìkdy jedu MHD, proto¾e jako dùchodce mám slevu.

 


Tak na pøíklad zítra pojedu do Alberta. Mám poznamenáno: káva Velvet ze 169 korun zlevnìno na 99,90. Vepøová kýta vcelku 1 kg ze 118,90 na 94,90. Krušovická desítka v plechu z 27,80 na 10 Kè. Šunka nejvyšší jakosti 100 g z 25,90 na dvacku. Cibule šalotka z 29,90 takté¾ na dvacku. Woolite 5 l zlevnìný o 120 Kè. Ještì veèer si pøipravím ètyøi tašky a ráno vyrá¾ím z èin¾áku. A jeliko¾ Albert není daleko, vydávám se pìšky. Musím jít opatrnì snìhem, abych si na náledí nezlomil nohu. Kdy¾ pøicházím k supermarketu, vidím, ¾e zdaleka nejsem první. Pìtikorunu u¾ mám pøipravenou v kapse.


Nejdøív se zastavím v zeleninì, 5,90 na ètvrt kile, poèítám a beru si tøíkilový sáèek. Vozík tlaèím ke kávì a hledám Velvet, pøekontroluji, zda je to ten ve slevì a dávám ho do košíku. Sleva je lákavá, tak pøidávám ještì jeden. Krušovická desítka za deset korun, no nekup to. Skládám je do košíku vedle sebe. U pultu s
masem se ptám na zlevnìnou vepøovou kýtu. Prodavaèka mi vychválí jednu ètyøkilovou. Pøece nejsem ¾ádný troškaø, tak pøikývnu. Pøemístím se k uzeninám. Šunky si koupím tøicet deka. Potom si všimnu 1+1. Kupte dva, zapla»te jeden. Beru si tedy ètyøi. Bez pì»áku úspora dvacka na ka¾dém balíèku. A u peèiva vidím, ¾e kdy¾ si koupím tøi koblihy za 5,60, mám je jen po ètyøech korunách. Beru si tedy tøi, na ka¾dý den jednu. No a nakonec ještì na praní Woolite a jedu k pokladnì. Stojím tam frontu. U¾ si pøedstavuji, jak porcuji kýtu na peèení, na øízky a poèítám, kolik porcí asi tak z ní udìlám, zamrazím a kolik obìdù z ní budu mít.


Prodavaèka øekne výslednou sumu 1.260,30. Platím v hotovosti. Lístek si peèlivì ulo¾ím do penì¾enky a naskládám všechno do tašek. Pìtikorunu z vozíku vsunu do kapsy na zítøek. Plazím se, vytí¾ený jak soumar pomalouèku po náledí k domovu. Nejsem sám. Nìkteré babky mají tašky na koleèkách. Taky si takovou koupím, ale poèkám, a¾ bude ve slevì. Doma si všechno odsouhlasím a spoèítám, ¾e jsem ušetøil 793,20 Kè. To je moje dnešní mzda, mùj dnešní výdìlek. Nezdanìný, prosím. Dosud. Ne¾ zaènu porcovat kýtu, ještì skoèím do schránky pro dnešní letáky, abych mìl práci na zítra. Musím pracovat ka¾dý den. Kdybych takhle pracoval ka¾dý den, tak si vydìlám víc, ne¾ èiní mùj starobní dùchod. Jen kde na to brát. A navíc mì mrzí, ¾e pøi mé práci nemám nárok na dovolenou.


Marta Urbanová

* * *
Fotokolá¾ © Marie Zieglerová

Zobrazit všechny èlánky autorky



Komentáøe
Poslední komentáø: 12.01.2015  18:37
 Datum
Jméno
Téma
 12.01.  18:37 Ludìk«opka
 12.01.  10:23 Ferbl
 12.01.  08:51 Von
 12.01.  08:43 kusan
 12.01.  08:29 Von
 12.01.  06:06 Bobo :-)))