Představovat Karla Kryla (1944–1994), písničkáře, básníka a novináře, není asi potřeba. Byl symbolem okupace v srpnu 1968 i symbolem exilu. Jeho písně se zpívaly u táborových ohňů, na vysokoškolských kolejích.
Karel Kryl, někdy přezdívaný jako básník s kytarou, se narodil v roce 1944 v Kroměříži. Byl ostrým kritikem předlistopadového režimu a jedním z hlavních představitelů českého protestsongu v letech 1968 až 1989.
Dětství prožil v Novém Jičíně a ve 14 letech nastoupil na střední keramickou školu v Bechyni. V letech 1963 až 1965 prošel základní vojenskou službou a později začal vystupovat s olomouckou skupinou Bluesmeni. Z této spolupráce vyšla první deska s písní Nevidomá dívka v interpretaci Hany Ulrychové.
V roce 1967 natočil své první rozhlasové nahrávky, které se staly součástí desky Bratříčku, zavírej vrátka. Ústřední píseň pak byla považována za hymnu protiinvazního odporu po srpnu 1968.
„Dokázal ztotožnit pocit okupace v srpnu roku 68 a stal se symbolem. Tato historická zlomová chvíle mu dodala naprosté výjimečnosti,“ říká pro ČRo, historik Michal Stehlík.
V roce 1969 Krylovi vyšlo proslulé LP Bratříčku, zavírej vrátka, a ve stejném roce odešel do Německé spolkové republiky, kde požádal o azyl. Od roku 1981 pak pracoval jako redaktor rádia Svobodná Evropa.
Karel Kryl se také stal symbolem návratu po listopadu 1989. Zároveň se brzy zase postavil do opozice a stal kritikem společenských změn, a to nejen díky svých písním, ale především novinářskými texty. Zklamaný nakonec předčasně 3. března 1994, pár týdnů před padesátinami, umírá.