Rozlehlý barokní zámek stojící na okraji hnědouhelné pánve byl přestavěn na základech bývalého hradu v roce 1549. V roce 1696 začal po jeho vyhoření (1646) Ferdinand Vilém z Lobkovic upravovat do barokní podoby. Největšího rozkvětu dosahoval v 18 a 19. století, kdy už měl divadlo i mysliveckou kapelu, jak to v té době bylo na zámcích zvykem. Zámek měl květinovou zahradu s rozsáhlým anglickým parkem. Ale neustále se rozšiřující těžba hnědého uhlí mu hrozila úplným zánikem. Na jeho stránkách www.zamek-jezeri.cz/cs si prohlédněte jeho osud.
Jako každý hrad či zámek má své duchy, tak i Jezeří má o nich své pověsti. Mezi nejznámější patří duch mnicha Tobiáše. Tobiáš býval italský šlechtic, který kdysi patřil mezi významné osobnosti. Zamiloval se však a svou lásku hodlal uchránit všemi možnými způsoby. Přistoupil tedy i na souboj, ve kterém svého protivníka zabil.
Rodina mrtvého ale přísahala, že se pomstí. Tobiáš musel uprchnout, aby si zachránil holý život. Bohužel, bez své lásky. Po dlouhém putování se nakonec usadil u tehdejšího hradu jako poustevník. Pravidelně chodíval do hradní kaple, kde rozjímal a modlil se k Bohu za odpuštění. Netušil ale, že své nepřátele má stále v patách a že mu jsou již dokonce nablízku.
Jednoho dne, když se opět vydal na hrad, aby se mohl pomodlit, spatřil mezi stromy neznámé postavy. Chystal se utéct, ale neznámí lidé jej dohonili. Jaké bylo Tobiášovo překvapení, když v nich poznal své nepřátele. Prosil sice za odpuštění a přísahal, že se za duši mrtvého neustále modlí, jenže jeho sliby nebyly nic platné. Byl ubodán k smrti a proklet. Jeho tělo nebylo ani pohřbeno.
Pár týdnů poté si všimlo služebnictvo muže v kápi, který chodíval do místní kaple. Objevoval se tu pravidelně, ale uvnitř kaple nikdy nikoho nenašli. Sotva muž v kápi vešel, jakoby se rozplynul. Na tento úkaz si brzy všichni zvykli a přestali přízrak pronásledovat. Klid zde hledá dodnes, ale stále ho nenašel. Objevuje se na různých místech a je otázkou, zdali jej vůbec někdy nalezne. Povídá se, že duše mnicha Tobiáše dojde pokoje teprve tehdy, bude-li jeho tělo řádně pohřbeno. To se ale nikdy nenašlo, prý je roztrhala a pozřela divoká zvěř.
Čertova kaple
Toto místo je opředeno tajemstvím a ještě dnes, když sem člověk vstoupí, pocítí opravdu zvláštní tajemnou a skličující atmosféru. Stavba nebyla nikdy dokončena, protože si to prý nepřály temné mocnosti. Poté, co se opakovaně zřítila klenba, bylo od stavby upuštěno a dodnes před jejím vchodem stojí kamenné podstavce a vedle sloupy, které tam měly být vztyčeny. Vše zanecháno tak, jak byla stavba opuštěna. Autorem barokní kaple byl italský architekt Andreas Altomonte (1699–1780).
Podle pověsti zůstala kaple nedokončená kvůli smrti stavitelů. Majitel zámku Jezeří Ferdinand Josef Lobkowicz chtěl vybudovat kapli s trnem z Kristovy trnové koruny, ze které by se stalo poutní místo. Během stavby jej však usmrtil padající kámen. Jeho bratr Oldřich Felix Lobkowicz ve výstavbě pokračoval, ale i on byl však smrtelně zraněn stromem pokáceným na stavební dříví. Klenbu kaple zničil ďábel v podobě velkého černého jelena. Nikdo z rodiny Lobkoviců se pak již nesnažil ve stavbě pokračovat a kaple zůstala nedokončena.