Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Ingrid,
zítra Otýlie.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Příběhy zemské atmosféry –
aneb Za vše může klima nebo počasí (8)
 
Rozvoj vědy v Evropě
 
V druhé polovině a na přelomu 16. a 17. století bádaly v Praze hned tři velevýznamné osobnosti - Tadeáš Hájek z Hájku (1525 až 1600), Tycho Brahe (1548 až 1601) a Johannes Kepler (1571 až 1630). Všichni tři byli samozřejmě zejména astronomové, a ten prvním asi málo známý. Všichni se ale zabývali i meteorologií, když se například snažili dodat tehdejším astrometeorologickým předpovědím vědečtější základy. Hájek byl všestranně vzdělaný, byl i osobním lékařem císaře Rudolfa II. a také ředitelem jeho alchymistických dílen. O jeho všestrannosti svědčí skutečnost, že napsal nejen důležité a dodnes ceněné pojednání „O kometách“, ale i učené pojednání „O pivu“! Dále to byl on, kdo pozval do Prahy Tychona Brahe. Tento slavný astronom, jak známo v Praze docela zajímavě zemřel, ale i tak trochu vychoval ještě významnějšího astronoma - Johannese Keplera.
 

Tadeáš Hájek               Johannes Kepler               Tycho Brahe          Jan Amos Komenský
 
Kromě nejvýznamnějších zákonů o oběhu naší Země kolem Slunce, které Kepler publikoval v roce 1609, napsal v Praze v roce 1611 vynikající práci „Novoročenka aneb O šesticíposti sněhových vloček“. Je to pravděpodobně první odborná práce na světě, která se touto problematikou zabývá. Obloha ani zemská atmosféra nedala Keplerovi spát, a tak jeho pražské záznamy o počasí z přelomu 16. a 17. století jsou dodnes významným pramenem ke studiu klimatu střední Evropy!
 
A k těmto velikánům můžeme klidně zařadit i dalšího renesančního všestranného učence – Jana Amose Komenského. To, že se zajímal o počasí, kterému říkal povětrnost, si můžeme ověřit třeba v jeho díle „Moudrost starých Čechů“, do něhož zařadil asi 2000 pořekadel a přísloví, včetně povětrnostních pranostik.
 
Asi nikoho nepřekvapí, že o děje v naší atmosféře si „okrajově škrtl“ i veleznámý Isaak Newton (25. 12. 1642 až 31. 3. 1727). Jeho rozsáhlá základní práce, v níž popisuje zákon všeobecné zemské gravitace a tři základní pohybové zákony, naprosto změnila dosavadní fyziku. Když pak propojil tyto své zákony s Keplovými zákony pohybu planet, teorie heliocentrické planetární soustavy definitivně zvítězila. A to Newtonovo „škrtnutí“ o zemskou atmosféru se uskutečnilo při jeho výzkumech o vzniku duhy a teoretické výsledky publikoval v roce 1666. A zde jistě překvapí, že k podobným výsledkům o tomto nádherném atmosférickém jevu dospěl už v roce 1648 jeden z posledních českých  polyhistorů Jan Marek Marci z Kronlandu (13. 6. 1595 až 10. 4. 1667), rodák z východočeského Lanškrouna. A to už v roce 1648, tedy pěkných „pár“ let před Newtonem! A jen tak mimochodem, Marci byl mimo jiné, i hlavním královským lékařem a hygienikem! O duze si ale něco povíme příště.
 
Foto:internet
Vladimír Vondráček
* * *
Zobrazit všechny články autora


Komentáře
Poslední komentář: 26.06.2024  10:49
 Datum
Jméno
Téma
 26.06.  10:49 Von Pro Jaroslavu
 25.06.  13:19 Jaroslava
 24.06.  08:09 Von
 23.06.  12:51 Přemek
 23.06.  10:37 Vesuviana
 23.06.  10:17 olga janíčková