Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Robin,
zítra Marika.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Síla slova, Slavomír Ravik
 
O mýtech Starého zákona (4)
 
Věru málokdy se některý text doslova podbízel k útoku bezvěrců – jako mýty o stvoření, o první bratrovraždě a o světové potopě, nacházejících se v první knize Mojžíšově, ve spisu Geneze. Dočítáme se zde o stvoření světa obydleného zvířaty všeho druhu, a dokonce i lidmi během pouhých šesti dnů. Své místo tu mají i první lidé, Adam s Evou, kteří poprvé zhřešili nakousnutím proslulého plodu stromu poznání. Věda, rozumí se pozitivisticky laděná, odkrývala zatím vrstvy jednotlivých geologických epoch, antropologové sbírali kosterní pozůstatky jednotlivých etap ve vývoji člověka a svého času měli dojem, že vyvrátili z kořenů celé biblické podání. Leč celá bible v ekumenickém překladu, kterou otevírám, čítá 1254 stran a první kapitola, v níž je všechno zmíněné dějství obsaženo, čítá pouhých sedm stráneček mýtické povahy. Všechny ostatní strany, počínaje Abrahamem, jsou víceméně prokazatelné, mimo jiné i archeologickými vykopávkami.
 
Co se mýtického úvodu týče, pozoruhodným překvapením je srovnávací studie všech světových mýtů o stvoření světa. V každém z nich se vypráví o živelném maléru, o časech, kdy se na rozbouřených vlnách plavil člověk se svým pokolením a zvířátky, jež měla znovu zplodit nové potomstvo na nové souši. Lidé na evropské či americké pevnině si prostě vyprávěli tyto báje po celá tisíciletí, než je zaznamenali první písmáci. Myslím, že tak činili poměrně přesně, neboť lidé v časech bez písma si tyto události vyprávěli a pamatovali téměř bez chyby.
 
Ostatně nezapomínejme, že jde o sdělení, zformulované poprvé před tisícovkami let, ztvárněné člověkem, který neuměl psát a měl zkrátka jiné starosti a možnosti k rozhojnění skladu informací o světě kolem nás. Pozitivisticky ladění ateisté, kteří se obouvali do prvních řádků knihy Geneze také často opomíjeli fakt, že tyto příběhy měly zcela jiné poslání než věda. Lidé, kteří se chtěli orientovat ve světě vůkol, spisovali své představy symbolickým jazykem ne nepodobným našim snům. I v našem spánku se odehrávají nejrůznější prožitky, o nichž nemáme nejmenší tuchu, kde k nim došlo, v jakém čase či ve které kulturní etapě.  Z vlastní zkušenosti vím, že se ve snu můžeme pohybovat ve starověkých katakombách, aniž bychom měli nejmenší ponětí, kým ve svém putování jsme, jakou roli v této snové scenérii hrajeme. Tedy v mýtech je pozoruhodné zejména hluboký prožitek, lidský cit či intuitivní myšlenka. Tento symbolický jazyk je univerzální, působí ve všech kulturách a ve všech vývojových etapách – jenomže my lidé, obklopeni, ba zahlceni nejrůznějšími sdělovacími prostředky a dostupnými informacemi, jsme ztratili vnímavost, zapomněli jsme na slovník této snové řeči.
 
A právě v mýtech Starého zákona a jiných mytologií nevstupuje do hry badatelské poznání, ale spíše lidské srdce, odvaha, i bázeň člověka, který před něčím nepopsatelným, před tajemstvím vyššího principu, s jehož vyjádřením mají občas potíže i soudobí teologové, o skutečně vědě ani nemluvě, pokorně přemýšlí. Věda v našem životě dosáhla triumfálních výsledků – objevila velký třesk, doklopýtala k poznání subatomárního světa, a nejspíše s Božím požeháním došla po tisícovkách let i k výpočtu jedenácti prostorových dimenzí, z nichž sami žijeme a musíme se spokojit s dimenzemi čtyřmi. A tak se najednou setkávají badatelé ve sféře přírodních věd s filosofií i teologií, a to v místech, kde jsme toto rendez-vous vůbec nečekali.
 
Zvláštní na tomto symbolickém podání je tedy především podtext, který nemá nic společného se zoologickým kabinetem, s Brehmovým životem zvířat, ani s nejnovějšími objevy geologie, jaderné fyziky a antropologie. Mýty bible nám, jako našim dávným předkům, skýtají orientaci ve světě, poučují nás o tom, že nad námi dlí princip, který nás přesahuje. Varují nás, abychom nepřehlíželi tento řád a abychom se ve světě, v němž jsme se ocitli opravdu jen nakrátko, chovali přiměřeně. Adam s Evou poprvé neposlechli Pána nad světem, a tedy se stali smrtelnými bytostmi, byli nuceni opustit božský ráj a pracovat tvrdě pro svůj vezdejší chléb. Vzkaz pro nás – že zlo bylo založeno lidmi a my, občané této planety, si ho musíme doslova odpracovat.
 
Tak stojí vedle sebe jako samostatné sféry - věda i mýty psané symbolickým jazykem, vyprávějící – jako pohádka - o vítězství pravdy a dobroty. Celá bible od knihy Geneze je vázána hodnotami a orientačními tabulkami pro náš život. Jeden příklad za všechny – věda nám zcela bezpečně bude vyprávět o chlebu, teplotě trouby, o kvalitách kvásku, o nutriční hodnotě mouky. Ale to je také všechno. Nepoví nám nic o tom, jak s pecnem naložit – zdali jej pozřeme sami, necháme-li jej zplesnivět, abychom ho nakonec vyhodili do popelnice, dáme-li jej slepicím nebo se o něj podělíme s nuzujícím. Už i pohádky vědí, že chudák, který se rozdělil o svačinu s neznámou stařenkou nikdy neprohloupil. Vzápětí mu byla dobrota mnohanásobně vynahrazena.
 
A to nejpodstatnější – ledva dočteme devátou stránku, jíž vlastní bible teprve začíná, vyskočí na nás na dalším listu reálné bytosti – první osobou je Abraham, praotec židovského národa, který uzavírá s Bohem smlouvu. A ta zní: (Gn 17.4): JÁ JSEM A TOTO JE MÁ SMLOUVA S TEBOU.  Klíčová a nejpozoruhodnější věta celého Zákona.
 
Předkládá: Olga Janíčková
Ilustrace: Biblické příběhy, Ravik
* * *
Zobrazit všechny články autorky


Komentáře
Poslední komentář: 07.04.2024  07:30
 Datum
Jméno
Téma
 07.04.  07:30 Vladimír Křiž
 03.04.  22:15 Jaroslava
 03.04.  20:14 olga janíčková
 03.04.  18:05 Von