Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Běla,
zítra Slavomír.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Nerovné věty / Dary jsou pouta

NEROVNÉ VĚTY

„Mluv rovně, přímo, bez kudrlinek, jasně, zřetelně, bez postranních úmyslů a hlavně – srozumitelně!“
To mně říkávala moje babička Kristýnka z Nemanic. Nevěděla, že její ponaučení budou přinášet potíže. Přišla doba, kdy se muselo mluvit opatrně. Na toto slůvko babička zapomněla.
Dávat si „bacha“ na slovo, nevěřit nikomu, nevyjevovat svou duši. „Tohle si jenom mysli. Přikývni a jdi dál! Kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti!“

A přišla další doba, něžná a demokratická. Jako bych odhodil závaží, které tížilo můj totalitní chrbát. „Teď budu moci říci i to, co jsem nosil hluboko po kapsách!“ Brzy jsem poznal, že babička neměla opět pravdu. Jdeš-li se srdcem na dlani, jsi pro lidi blázen nebo podezřelý pomatenec.

Chceš-li proplouvat v řece života, nerozbít si čenich na útesech lidských proradností, musíš sahat do slovníku nerovných vět, hledat okliky, jak útesy obeplout.

Nikomu, i když tvrdí opak, se nelíbí kritika, která připomíná vlastní chyby. A rozhodneš-li se pro cestu, kterou moje babička hlásala, připrav se na mnohé překážky. Nalezneš-li na cestě, která se jmenuje FÉR, štěstí, nevím. Ale každopádně najdeš jistotu, že jsi statečný. A když na tuto cestu vykročíš, nezalévej pouze bodláky. Jsou i květiny laskavé.


DARY JSOU POUTA

Ať dostaneš jakýkoli dar, jsi jím částečně zařazen do role dlužníka. Jsou i ti, kteří pomohou a nikdy svůj čin nepřipomenou. Je jich pramálo a zasluhují si úcty.

Celý život o nich víme, občas probleskuje vzpomínkami vděčnost, a také výčitka. Pomoci se dnes říká sponzoring. Pomáhá těm, kteří potřebují peníze. Na výtvarnou a publikační činnost, pro školy, zdravotnictví, pro opuštěné a nemocné děti atd.

V masarykovské republice se tomu říkalo MECENÁŠSTVÍ. Nastane situace, kdy člověk potřebuje pomoc.

A chceš-li uspět, musíš jít prosit, žádat, zmínit se. Hledáš-li korunky u státu, politické strany nebo jakékoli organizace, stáváš se zavázaným. Něco za něco!

A to něco se vždy najde. Šlechtic dal váček dukátů a Mistr zazpíval oslavnou píseň, namaloval velebící portrét chlebodárcův, vytesal sochu Jeho Blahorodí. Na prosení musí být dobrý žaludek. Ohýbání hřbetu, sládnutí hlasu, ťukání sklenkou a úsměv přemáhající bolení zubů.

Darů přibývá před volbami do jakékoli instance. Po volbách si je věřitelé vyberou. Ten, jemuž je pomoženo, se ocitá v poutech, která jsou zamčena oboustranným prospěchem. Pohlédneme-li z druhé strany, přijímáme dary rádi a na dárce brzy zapomeneme. Je nízké to české rčení: „Vůl dává, chytrák bere!“

Ukázka z knihy  - FOUSKOVY FEJETONY, kterou vydalo v roce 2006 nakladatelství Jindřich Kraus - PRAGOLINE
 
Josef Fousek
* * *
Zobrazit všechny články autora

 

Komentáře
Poslední komentář: 24.10.2023  11:36
 Datum
Jméno
Téma
 24.10.  11:36 Vesuviana
 24.10.  07:15 Evussa
 23.10.  08:32 Von