Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Milena,
zítra Miloš.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Legendy a pověsti z Frýdku - Místku
 
POVĚSTI O MÍSTECKÉM ŠTANDLU
Tajemný a jakoby stále zachmuřený vrch Štandl je nejvyšším bodem v blízkém okolí Místku (291 m n.m.). Z okolní roviny se zvedá o 65 m a odedávna přitahoval pozornost lidí. Ve středověku zde stával menší strážní hrádek. Zasypané podzemní prostory zavdaly původ vzniku několika místních pověstí.
 
ZLATÝ POKLAD
Kdysi dávno Štandl nestál, když zemřel slavný hunský kmenový náčelník Attila, položili jej ve zlaté rakvi spolu s mnoha poklady na tomto místě do země a vojáci po několik týdnů nosili hlínu a kameny, ze které nasypali mohylu, dnešní Štandl. Naposledy se pokoušel najít tento poklad jeden starousedlík ze Sviadnova.
 
ČERNÁ PANÍ BARBORA
Na severním svahu Štandlu stávala velká skála, dnes z ní zbyl menší kousek. Kdysi byl na skále k přečtení nápis "Černá paní Barbora". Pod skálou má být zasypaná jeskyně, ve které se ukrývala uprchlá mladá jeptiška, černých vlasů a modrých očí. Hukvaldský hradní hejtman rytíř Harasovský ji svedl a zde se milenci scházeli. Jeptiška hořce litovala porušení řeholního slibu a když pro ni hejtman jel, aby si ji odvedl na hrad, strhla se strašná bouře a za rachocení skal jeskyně zmizela. Ještě dlouho slyšeli jeptišku naříkat v podzemí.
 
PROPADLÝ HRAD
Ještě kolem roku 1850 byly na Štandlu ke spatření skrovné zbytky zdí zaniklého hrádku, nazývaného údajně Friedeke nebo Na zámčisku. V nepřístupném podzemí má být ukryt poklad a velká jáma na vrcholu je prý zbytkem po propadlém hradu a jeho sklepeních. Archeologickým výzkumem zde byla potvrzena podzemní chodba.
 
MÍSTECKÝ KAT CHUCHLÍK
V podvečer chodívala Místkem prapodivná zahalená postava. Každý, kdo jí pohlédl do tváře, se raději pokřižoval. Byl to poslední místecký kat Chuchlík a za života bylo neradno se mu dostat do rukou. Ve skutečnosti v poddanském Místku nikdy kata neměli, k výkonům dojížděl kat až z Kroměříže.
 
POVĚSTI O STARÉM MĚSTĚ U FRÝDKU
Na soutoku Ostravice a Morávky leží Staré Město, podle některých zvané v minulosti Dvorsko či dokonce Jamnica. Ve skutečnosti je první zpráva o osadě až z roku 1399. Starší obec mohla nést jiné jméno a pravděpodobně souvisela s jižní částí zaniklého městečka Jamnice (Jannutha).
 
KONEC MĚSTA
Zánik staršího města připisovali lidé "starému Švejdovi" nebo "tatarům". Podle pověsti mladá, krásná a bohatá pohanská princezna se vydala poznávat cizí země a jejich lid. Přenocovala i ve Starém Městě, které se jí stalo osudným. Doprovod nechala ve své důvěřivosti před hradbami. Lakotný mlynář nebo měšťané ji v noci kvůli bohatství zabili. Princeznin doprovod musel se smutnou odtáhnout a za čas rozlícený otec, mocný chán, vypravil velké vojsko. To loupilo, drancovalo a zabíjelo křesťany, až srovnalo se zemí i Staré Město, které zavdalo příčinu, a zaplavilo je vodami řeky Morávky.
 
POHANSKÁ MOHYLA
V místní části Kamenec stávala velká mohyla nad hrobem hrdiny, který padl při boji o město. Časem zmizela při povodních v korytě Morávky. Ukázalo se, že byla tvořena drobným kamením a štěrkem, nejspíše sesbíraným z polí. Na mnoha místech ve Starém Městě i v okolí se našly podle tvrzení starousedlíků před více než sto lety lidské kosti, zbytky zdí, dokonce půl mlýnského kola v ložiskách, sklípky a mnoho železa, zejména starých ostruh.
 
SKALICKÝ ŤMOK
Rázovitá obec Skalice je dnes součástí Frýdku-Místku, dostaneme se do ní po cestě ze Starého Města. Dva sedláci ze skalického Záhoří, Kohut a Peterek, nemuseli robotovat. Patřilo jim půl Skalické Hůrky, měli vlastní vápenku, cihelnu a kamenolom. Jednou ráno dělníci s křikem lom opustili, z dutiny ve skále se totiž náhle zjevil duch zemních draků - "Ťmok". Kde se protáhne, zůstane pruh spálené země. Ležel na břiše, velký jako půl vola, s blanami, obrovskou tlamou, pokrytý lesklými šupinami. Majitelé lom zavřeli a po okolní cestě lidé dlouho neradi chodili, neboť bylo slyšet strašidelné zvuky, vrzání, skřípání na skále a chrčení. Prý dokonce, podle jedněch, před dvaceti lety Ťmok způsobil sesuv cesty mezi Skalicí a Raškovicemi. Kdo by chtěl ve Skalici najít poklad, musel nejdříve najít ťmoka, který údajně poklad hlídá.
 
POKLAD V LIPINĚ
Místo zvané Lipina, ležící mimo areál Lískovce, dostalo svůj název podle stromořadí lip. Dnes zde stojí rozsáhlé válcovny plechu a mostárna. Odpradávna zde leží velký poklad, který hlídá skřítek, přízrak menšího červeně oděného muže s bílou bradou. Naposledy, někdy v minulém století, se domluvili tři chudí muži z Lískovce, Sviadnova a Lipiny na vyzdvižení pokladu. Kopali o půlnoci. Sotva narazili na Železnou truhlu, zjevil se přízrak mužíka, v ruce držel provaz a zahučel: "Koho z Vás mám prvního pověsit?" Muži se polekali a rozprchli se, zapomněli dokonce na bídu i na zlato.
 
ZAKLETÝ DŮM
V místě zvaném Na Vrchách, blízko Frýdeckého lesa, stojí osamělá zemědělská usedlost. Rodinu majitele stíhala jedna pohroma za druhou, po náhlé a nevysvětlitelné smrti syna a manželky zůstal majitel sám v opuštěném domě. Jednoho dne si vzal život a oběšeného jej objevili až po několika týdnech, uprostřed zimy. A od té chvíle začalo v domě strašit, ozývaly se kroky, vrzání dveří, v prázdné stáji bylo slyšet ržání koní. Každý pocestný, který sem zabloudil, ucítil nevyslovitelnou hrůzu. Strašení ustalo, když dům přestavěli k rekreačnímu účelu.
 
POVĚSTI O MARIÁNSKÉM KOSTELE
Poutní chrám Panny Marie ve Frýdku byl postaven na místě zvaném Vápenky v letech 1740-52 převážným nákladem hraběcí rodiny Pražmů z Bílkova. Už v roce 1706 zde stála dřevěná kaple. Místo bylo oblíbené zejména u Hanáků, kteří sem každoročně docházeli v početných procesích.
 
PŮVOD SOCHY P. MARIE
Podle jedné pověsti našli temnou plastiku P. Marie v jámě dělníci, kteří zde lámali vápenec. Sochu vyzdvihli a přenesli do farního kostela, v noci se vrátila zpět na Vápenky. Stejně tak v dalších dnech, když ji přenesli do Růžencové kaple na náměstí a do kaple sv. Barbory na frýdecký zámek. Z toho usoudili, že jim Bohorodička dává znamení, kde mají sochu uctívat. Údajně se místo na Vápenkách zalíbilo Jiřímu hraběti z Oppersdorfu kolem roku 1650 při návštěvě se svým kaplanem z Tovaryšstva Ježíšova, když zde našli květ nevídané vůně a hrabě pojal úmysl vybudovat zde chrám ke cti Panny Marie. Podle jiné verze nechal sochu zhotovit kolem roku 1665 jeho syn František Eusebius. Nejstarší podoba mariánské pověsti je z roku 1715 a praví, že sochu nechal zhotovit zámecký pán jako pokání za hřích smilstva, který spáchal s příbuznou na jednom okolním gruntě.
 
SOCHA V PLAMENECH
Na sv. Kopečku u Olomouce na svátek Nejsvětější P. Marie shořeli v jednom z poutních domů všichni lidé. Na noc byli uzamčeni a pomoc došla pozdě, až se už na jejich záchranu nedalo nic podniknout. Ještě tu noc přibyly jejich duše procesím do Frýdku a jejich zpěv bylo slyšet na mnoha místech. Pak byly kolem sochy vidět z města plameny, které zmizely při přiblížení lidí. Jen malé a hodné děti je mohly zblízka spatřit.
 
ZÁZRAČNÉ UZDRAVENÍ TOVAČOVSKÉ HRABĚNKY
Tovačovská hraběnka trpěla dlouhý čas úpornou chorobou. Ve snách se jí zjevila P. Maria, která jí slíbila dokonalé zdraví, když podnikne pouť do Frýdku. Protože nemohla sama učinit jediný krok, nechala se do Frýdku donést na nosítkách. S úžasem pozorovala sochu známou z nočních vidění a po svatém přijímání se jí vrátila hybnost do celého těla. Každoročně pak nechala do Frýdku k P. Marii vypravit velké procesí. Také mnoho dalších poutníků zbavila P. Maria různých neduhů, jak nás popisované zázraky i se svědeckými podpisy přesvědčují.
 
PODZEMNÍ CHODBY
Podle tvrzení starých Frýdečanů vedou tajné chodby z frýdeckého zámku pod zasypaným údolím Štěpnice, kde se větví do tzv. "starého kláštera" (domov důchodců) a do podzemí kostela. Kostel byl původně celý podsklepen, spodní etáž je dnes nepřístupná, stejně jako většina sklepení. Z původní krypty hrabat Pražmů pokračuje chodba ke kapli sv. Kříže. Dnes je uzavřena jediná přístupná krypta pod kaplí sv. Hedviky s přenesenými ostatky Pražmů a mumifikovanými těly poutníků utonulých v rozvodněné Ostravici, jež byli pro svou víru zachováni v nesetlelé podobě.
 
ZÁZRAČNÁ VODA V HÁJKU
Asi půl hodiny chůze je od Frýdku vzdáleno poutní místo v bývalém arciknížecím lese Hájku. V roce 1786 zde lesník Michal Hirschheimer postavil první kříž u pramene. Zbožní lidé pojali k místu důvěru a zejména "svatá voda" leckoho uzdravila. Proto zde v roce 1834 farář Karel Josef Šíp nechal postavit dřevěnou kapli a v roce 1840 jeho nástupce Josef Prutek zbudoval kamennou studnu s výtoky zázračné vody.
 
JAK BYL ZALOŽEN FRÝDECKÝ ŠPITÁL
V noci 5. prosince 1714 vnikli zbojníci z Ondrášovy skupiny do domu ctihodné Pavlíny Hertschlegerové, dobroditelky kostelů a chudých. Vytáhli ji z postele a chtěli pálit pochodněmi, aby vydala poklady. Ta vzývala P. Marii Sedmibolestnou, která ji vyslyšela a seslala pomoc. Jako díkůvzdání nechala postavit kapli P. Marii a špitálek pro staré ženy. Ve skutečnosti měla štěstí, že služka utekla na půdu, její volání uslyšel zvoník, zvonil na poplach a zbojníci utekli.
 
POVĚSTI Z FRÝDECKÉHO ZÁMKU
Frýdecký zámek, bývalý hrad těšínských Piastovců, vznikl na přelomu 13. a 14. století. Budova zámku prošla řadou stavebních úprav a od roku 1797 zámek sloužil jen správním účelům.
 
SHAZOVÁNÍ KOZLA
V dávných dobách pevný knížecí frýdecký hrad a město přitahovaly celou řadu nájezdníků a dobyvatelů. Jednou vpadly z Uher do pobeskydské roviny nepřátelské hordy a zakrátko oblehly i frýdecký hrad. Živá duše do něho i z něho nemohla ven. Když selhaly všechny útoky proti nedobytnému hradu, nepřátelé zkusili frýdecké dlouhodobým obléháním vyhladovět. O vodu neměla hradní posádka nouzi, ale potraviny zakrátko docházely. Když už neměli co jíst, uchýlili se ke lsti. Na jeden den uzavřeli s obléhateli příměří, protože jeden z obránců bude mít v hradní kapli svatbu. Celý den se z hradu ozývaly hudba a zpěv, "svatebčané" hladem skoro padali a v podvečer shodili s hradeb dolů uloveného srnce, čerstvě zabitého posledního kozla, staženého z kůže a posypaného srnčími chlupy. Útočníci uvěřili, že na hrad vedou tajné chodby, kterými jsou přinášeny čerstvé zásoby na hrad a odtáhli z kraje pryč. Na paměť shazovali ze zámecké věže každoročně kozla, naposledy ještě v roce 1845.
 
TAJNÉ CHODBY
Podle pověstí vedou tajné chodby z frýdeckého zámku k řece Ostravici, pod Skalickou hůrku, na svah Lysé hory a poslední spojovala zámek s ještě mocnějším hukvaldským hradem. V případě potřeby stačilo vyslat posla a pastýři sehnali z beskydských hor stáda ovcí a koz, které nesly na hřbetě pecen chleba, míšek mouky, vehnali je do chodeb a ony pak vyskakovaly na nádvoří zámku.
 
ZÁHADNÁ STUDNA
Stojí v zámeckém parku a má z ní vést tajná chodba. Ve skutečnosti se jedná o zámeckou lednici, kde v hlubokém sklepení bylo uloženo maso a zvěřina. Podle pověstí vedly ze zámku další tajné chodby k náměstí do rožního Wolfínského paláce, kde je dnes vinárna U erbu, směrem do údolí a k Mariánskému kostelu. Většina sklepení je dnes zasypána a na třech místech byly skutečně nalezeny únikové chodby, před zámkem a v dnešním parku.
 
TAJEMNÉ ZJEVENÍ MAJITELE
Záhadné kroky v kapli, mizení různých předmětů prapodivná znamení jsou přičítány údajnému duchovi Jiřího hraběte z Oppersdorfu, který v letech 1636-51 vlastnil frýdecké panství. Stupňoval útlak, náboženskou nesvobodu a odpíral měšťanům výsady, a za trest musí po smrti strašit na zámku. Přesná podoba není známa.
 
ONDRÁŠKA
Je malá sklepní komora pod bočním schodištěm, se zamřížovaným okénkem. Podle tradice zde bylo vězení a k jeho obyvatelům patřil známý slezský zbojník Ondráš, kterému se odtud podařilo uprchnout.
 
KAMENNÁ VANA
Má podobu velké kamenné nádoby ze zčernalého pískovce a stojí na zbytku hradby v zámeckém parku. Kolují o ní dohady, jedno z tvrzení uvádí, že šlo o nádobu užívanou k rituálním obřadům. Ve skutečnosti sloužila jako nádrž na vodu v zámeckém parku.
 
JAK TO BYLO SE ZBOJNÍKEM ONDRÁŠEM
Pověsti o zbojnících patřily v naší oblasti k nejpočetnějším a nejoblíbenějším. Nejznámějším, v lidové tradici ve výtvarném umění i v krásné literatuře často vzpomínaným zbojníkem byl Ondráš, syn janovického fojta Ondry Šebesty a jeho ženy Doroty. Ondráš se narodil 13. listopadu 1680 a přestože měl po čase převzít úřad a statek, z neznámých důvodů se dal na zbojnictví. Po tři roky spolu s dalšími 16 doloženými zbojníky přepadali měšťany, kupce, pocestné, židovské obchodníky i příslušníky církve. Teprve po vypsání 100 zlatých odměny za dopadení a slíbení beztrestnosti byl Ondráš dopaden. 29. února 1715 jej zabil Jiří Jurášek spolu s dalšími zbojníky při zábavě v hostinci "U matky Hedviky" ve Sviadnově. Po dvou měsících zbojníky pustili na kauci, když se nepolepšili, v příštím roce je vylákali do Těšína, lstí je pochytali, dva zbojníky popravili pro výstrahu a zbytek poslali na doživotní galeje.
 
JAK ONDRÁŠ PŘIŠEL NA SVĚT
Ondrášovi rodiče prý trpělivě čekali celých deset let na narození syna. Když zkusili vše možné a ani od Boha jej nevyprosili, rozzlobil se janovický fojt, rouhal se Bohu a dovolával se syna, i kdyby byl od samotného ďasa. Tak se stalo, že se strhla bouře, přihnal se temný mrak, ohnivý posel vrazil za hromového rachotu do země před fojtstvím a zaplakal narozený chlapec, Ondráš.
 
ONDRÁŠ A HRABĚ PRAŽMA
Na studiích Ondráš zpanštěl a než se měl věnovat hospodářství raději se toulal po okolí. Tak natrefil na zapadlý kočár, který se marně pokoušeli dostat z hlubokého bláta, kam zapadl. Kočár patřil frýdeckému hraběti Pražmovi a silný Ondráš jej jediným trhnutím dostal ven a vysloužil si hraběcí službu.
 
ONDRÁŠ A ČARODĚJNICE
Ondráš se znelíbil v panské službě u hraběte Pražmy. Jako urostlý mládenec se příliš líbil hraběnce, proto jej hrabě nechal hajduky chytit, zavléci do lesa a svázaného nechat napospas divoké zvěři. Tu se náhle objevila čarodějnice, která jej odvázala, pomazala čarodějnou mastí, kterou se stal nesmrtelným. Obdarovala jej kouzelnou valaškou, jen tou mohl být zabit, pak pistolí, kterou nikdy nechybí a skleničkou, kterou když obráceně postaví, každého na místě znehybní.
 
JAK ONDRÁŠ POTRESTAL NENASYTNOU KŘÍSTKOVOU
Chudá chalupnice Dostálka šla smutně na trh do Frýdku, peněz měla málo, zima se blížila a muži chtěla koupit kožich. Potkala na kraji lesa Ondráše, svěřila se mu a ten ji obdaroval penězi. S radostnou se Dostálka vrátila z trhu a všude se podělila o štědrost, jaké se jí dostalo. Závistivá a lakotná sousedka Křístková, ač bohatá, chtěla snadno přijít k penězům. Lkala a naříkala před Ondrášem, jak není chudá, až ji zbojník obdaroval penězi. Chtěl jediné, aby mu z trhu přinesla floky na opravu podrážek u bot. Křístková vše utratila, projedla a propila a po návratu lamentovala, že ji na trhu podvedli. Ondráš jí za lež a nenasytnost za trest natloukl kladívkem floky do sedací části těla.
 

Dušan Herfort

* * *
Zobrazit všechny články autora

 



Komentáře
Poslední komentář: 03.09.2024  12:06
 Datum
Jméno
Téma
 03.09.  12:06 Přemek
 31.08.  13:40 Vesuviana
 30.08.  19:59 Jaroslava
 30.08.  11:09 Von