Pohled z okna
Stále více se poznáváme, zvykáme si na sebe a stáváme se přáteli. Je tak na místě, kdo chce (není podmínkou), přiblížit ostatním své okolí, své milé, zájmy, pocity, zážitky atd. Začali jsme pohledem z okna. Dalším pohledům se však meze nekladou, samozřejmě v etických hranicích, daných provozem těchto stránek.
Chcete se také zapojit? Je to jednoduché, pošlete text (případně i foto) na info@seniortip.cz a my z toho uděláme dokument, který se objeví na hlavní stránce v tématickém okruhu - Pohled z okna. Zatím to tak funguje a zde je jeden z dalších pohledů - avšak pozor (!) název „Pohled z okna“ je jen přenesený...
Tentokrát je to pohled na jedno neobyčejné překvapení…
OKUPACE VE ŠPAJZCE
Taková obyčejná hořčice. V kelímku si pěkně hoví. No obyčejná nebyla. Byla kremžská. A čokoláda?? Kvalitní! Z Belgie!!! Ze speciálního obchodu!
Jenže! Dějí se různé věci. Příroda je všude, třeba i ve vašem špajzu.
Vloudili se mi do bytu moli. Já netvrdím, že mám doma vše na 100 % pořádku, ale – tohle??? Nevycházím z údivu, co příroda dokáže.
Jak to vlastně všechno bylo:
V půli června se naším domovem stala chata. Panelákový byt jen pouhým místem k praní prádla a občasné koupeli. Určitě jsme nechodili do špajzu. Chyba!
V podzimních dnech nám nezbylo než přijet zpět do paneláku. Tam nás čekalo překvapení: stonásobné… Po otevření špajzky se vyrojili motýlci. Sto a více. Vzhledově velmi krásní. Už tam měli svůj svět. Byli to moli. Vylétli celí překvapení ven, do nových prostorů celého našeho bytu. Ještě že máme jen 2+1! No nic, říkám si, kupujíc ještě v ten den levandulový olejíček, spreje a lapače na všechny kouty k vypuzení motýlků. A taky jsme si koupili první den rychlou večeři – párky.
Tak ohřeju párky, podám rodině co kdo má rád. Kečup dceři, křen manželovi, syn nechce nic. Kremžskou hořčici jen mě. Sedám si ke stolu, když mi děti povídají: "Mami, se ti ta hořčice ňáko hejbe... ". Je to dítě, které mě rádo dráždí, tak to neřeším, ale brouka mi do hlavy nasadilo. Tedy si nasadím brýle. Pro jistotu.
A!! Hle!!!!! Mělo to mé dítě pravdu: V Kremžské hořčici se to hemží larvami! Fujtajxl...ble...ohavnost… asi budu zvracet! Ještě že jsem poslední, kdo chtěl začít jíst...!!! Patřím mezi lidi, který ledasco překousnou a není mi jen tak zle. Ale toto? Nevečeřím, ba ani nespím... jak se tohle mohlo stát? Moje domácnost prolezlá červama? Panebože, co jsem komu udělala, hlavně ať nikdo nepřijde na návštěvu.
Moli patří do paneláku úplně stejně jako instalatér, nebo domovník. Buď přijdou nečekaně, nebo přijít musí.
U nás přijít museli. Ve špajzce zbylo dost mouky, těstovin a sušenek. Když to všechno pojedli, nezbylo než vzít za vděk tím, co je. Zavření ve špajzu si tedy stvořili za ty tři měsíce vlastní svět a v něm provedli evoluci.
A tak hned ráno letělo všechno jídlo ze špajzu, bez rozdílu do pytlů. Odvezla jsem to do veterinární kliniky, možná nějací papouškové si alespoň trochu v klecích zaloví. Ale vyhnali mě, nechtěli to. Tak nezbylo než to dát do kompostu na chatě.
Takže se zamyslím – a všechno ve špajzu zabezpečím do sklenic s víčkem, plastových těsnících nádob, uzavíratelných sáčků a všelijakých nádob, které zkrátka mohu bezpečně utěsnit, uzavřít, zamknout, zabezpečit. A co nejde, dostává nové bytové sídlo v ledničce. Napřesrok už se to nesmí opakovat.
Něco také naprosto neuvěřitelného se nám stalo na vandru. V úplně jiném roce, než předešlé vyprávění!
Byla jsem na jaře v Belgii. Nakoupila čokolády, právě na takové akce, jako vandry, jsou výborným doplňkem peripetií vandráků. Ale, opět, hle! Belgie? Nikde není jistota.
Na jistém českém kopci, po jistém guláši z konzervy, za mírného mrholení a silného větru, vybalím vítězoslavně výbornou belgickou čokoládu, přímo z Belgie. A jak praví nepsaná etiketa vandráků, nejprve dáme hostům, pak dětem a poslední si vezme dávající. Tento rok s námi byla kámoška, co jedla jen BIO, masu se spíše jen vyhýbala, než že by byla vegetariánka. Ta jako první dojedla svou konzervu kukuřice s vařeným vejcem k obědu, s naším údivem k nezvyklé kombinaci a pravila: "Evi, ta belgická čokoláda má asi vadu..." byla náš host a nechtěla asi působit hned prudérně. A já věděla, že na všem vidí mouchy, mávla jsem jen rukou. Ale v momentě, kdy dílek čokolády do úst vkládalo dítě, vyplácla mu jej z ruky a vykřikla: "Červi!" A opravdu. Byla to výborná bílá belgická čokoláda s křupinkami. Leč už jí bylo víc jak půl roku. V křupinkách už se líhli červíci. A pak byla děsná legrace. Opravdu! Kamarád si nacpal do úst už dva dílky. A náhle plival, otíral si ústa tím co měl... rukávem, lžicí škrábal, trávou... leč neblinkal. Ale prskal jako starý kocour. Dodnes žije. Děti házeli výbornou belgickou čokoládu do dálky, manžel se smál, já hledala brýle.... A když jsem našla brýle, uviděla jsem maličké bílé červíky v křupinkách té bílé čokolády.
A tak jsme zbytek té výborné belgické čokolády z dálky vhodili do místního odpadkového koše, kdesi na jakémsi vysokém kopci a rychle šli vandrem, aby náhodou nás červíci nehledali. Pokud ještě žijí, běhají po okolí jakéhosi vysokého kopce dodnes.
Já mám od tohoto zážitku doma řádně uzavřeny všechny nádoby na potraviny, nakonec aspoň v tom je přehled a pořádek, na rozdíl od různých sáčků a krabiček. A hezky to vypadá.
Absolutně, ani náhodou, nikdy v životě, by mě nenapadlo, že hořčice ze supermarketu, či výborná belgická čokoláda by mohla být oblíbenou líhní molů šatních. Leč – neznám všechno. Určitě neznám život molů. Ale dodnes máme v rodině pro špatné věci název: "Výborná belgická čokoláda". A když děti chtějí potrápit jen mě, říkají, že – se mi hejbá hořčice. Smějeme se. Byli to obyčejní červíci z čokolády a hořčice, tedy asi bychom se neotrávili.
Nakonec v Japonsku už mají něco jako lednice na chov červů. A pravda je, že červi na rozdíl od krav neprodukují metan, ničící ozonovou vrstvu. A přitom nám jsou schopní dát tolik bílkovin a proteinů, jako kráva. Jde jen o mentalitu stravování. Budoucnost je právě v červících, kteří jsou čistí, baští jen tu mouku, nebo hořčici, kterou jim dáme. V jiných zemích mají brouky i červi za lahůdku. Jen u nás doma však víme, co znamená výrok "Výborná belgická čokoláda".