Nejen Dobrá Voda

Hledal jsem letos klidnou dovolenou na pár dní. Někam u nás, kde není moc lidí, kde je krásně  neřve tam večer diskotéka. Inspirovala mne reklama na pramenitou, dobrou vodu :   " V Novohradských horách, kde .....".  Tak jsme se tam vydali. Z bezpočtu převážně obsazených hotýlků a penzionů, které nabízely internetové stránky jsme nakonec našli půlhvězdičkový penzionek u Benešova nad Černou. Skoro samota, s hospůdkou, která se otevírala na dvě hodiny denně, nad ní ve stráni tři koně a stádo býčků.

Nebýt televizní reklamy tak se vsadím, že mnozí vůbec nevědí, že nějaké Novohradské hory jsou. Ony totiž leží při státní hranici České republiky s Rakouskem v jihovýchodním cípu Čech. Mají plochu 162 km čtverečních, vyplňují u nás území mezi Novými Hrady, Dolním Dvořištěm a Benešovem nad Černou a z Moravy je sem dost daleko. Nejvyšších výšek dosahují v Žofínské hornatině na česko-rakouské hranici Kamencem (1.072 m). Ze čtrnácti vrcholů, které v Novohradských horách přesahují 1.000 m, leží na našem území ještě Myslivna (1.040 m) a Vysoká (1.034 m). Novohradské hory ležely převážně v pohraničním pásmu, takže sem skoro nikdo kromě vojáků nesměl. Přírodu to zachránilo, z vesnic ale skoro nic nezůstalo. Po zrušení tohoto pásma byly zpřístupněny rozsáhlé plochy lesů při hranicích s Rakouskem, bylo zde provedeno turistické značení a pomalu se to zde začíná žít. Lesy, převážně jehličnaté, pokrývají více než 75% území. Novohradské hory jsou přírodním parkem,  připravuje se zde vyhlášení Chráněné krajinné oblasti. Prales u Hojné Vody a  Žofínský prales jsou nejstarším chráněným územím v Evropě.

Novohradské hory je možno projet od severu k jihu z Horní Stropnice, kde je krásný románsko-gotický kostel Sv. Mikuláše, několik penzionů a dobrá restaurace. Kdyby most v Černém údolí nevzala voda. My jsme museli do Malont a odtud přes Pohorskou Ves, osady Uhliště a Leopoldov  k nejjihovýchodnějšímu cípu naší vlasti. Tam už jsme nepotkali živáčka, jen u penzionu Baronův Most se slunilo několik turistů. Míjíme koberce náprstníků kvetoucích na okraji lesa a žasneme nad krásou Pohořského rybníka. Cesta končí v Pohoří na Šumavě. Nikde nikdo. Zastavujeme u polozbořeného kostela, vedle je torzo jednopatrové budovy, snad bývalé školy. Nějaký recesista nebo samotář si tu postavil rodinný domek. Vracíme se stejnou cestou do Malont a pokračujeme zase jižním směrem přes Bělou do Cetvin. Malše zde tvoří státní hranici. Zase nikde nikdo. Zůstal tu malý lesní hřbitůvek, nedávno obnovený kostel Narození P. Marie a opuštěná kasárna. Silnička už skoro není hodna svého jména, ale stojí za to pokračovat dál ke Svatému Kameni. Další obnovený kostel P.M. Sněžné se zázračným kamenem v boční kapli. V rozsedlině žulového balvanu lze prý načerpat novou sílu. Je zde plno milodarů a všude jen německé povídání, ani slovo česky. Vrací se sem lidé z druhé strany hranice, kteří sem v době nepohody nesměli a postavili si proto na své straně hranice kámen náhradní.  Povídáme si s ženou, která ve stánku prodává svaté obrázky. Její manžel zde kdysi dělal velitele a v ruinách kostela prý choval slepice.    

Barokní kostel v Dobré Vodě s léčivým, mírně radioaktivním pramenem je vidět zdaleka a stojí za to k němu zajet. Má dvě věže, ale ne jak bývá zvykem v čele chrámové lodi, ale jednu vpředu a druhou vzadu. To aby z údolí působil impozantněji; v příručkách se píše, že je to příklad citlivého osazení stavby do krajiny.

Novohradské hory mají i svou rakouskou stranu  v západní části Dolního Rakouska, kterou nazývají Waldviertel. K čisťoučkým vesničkám, pohodlným silnicím, lesním odpočívadlům a k vonícím záchůdkům je možno bez problému přejet novým hraničním přechodem Nové Hrady/Pyhrabruck.

Zajeli jsme i dál na sever k přírodní rezervaci s dřevěným vyhlídkovým mostem u Schremsu, k impozantnímu vodnímu hradu Heidenreichstein i do romantické nejsevernější části Rakouska v okolí Litschau.

Novohradské hory nás nadchly i svým okolím. Za shlédnutí stojí samotné Nové Hrady s hradem, zámkem, rezidencí , hrobkou Buquoyů a blízkým Terčiným údolím. A pak Žumberk, opevněná vesnice s tvrzí, rybníkem a pohledným penzionem. Není daleko ani na Kleť nebo jihočeských Holašovic. A ještě jedno doporučení : pojedete-li autem z Moravy, vezměte to na Znojmo a přes Rakousy, zastavte se v Raabsu a v Waidhofenu, nebudete litovat.

Ivo  Řehoř

igore@centrum.cz

Fotogalerie: