Tunisko
Zdravím v¹echny
na tìchto zajímavých stránkách. V daleké cizinì jsem se neztratil (jak se
strachuje paní Vlasta) a po pøíjezdu jsem mile pøekvapen, jak èilá diskuze je na
stránkách. Tak daleká cizina to zase nebyla, byl jsem v Tunisu, u¾ podruhé,
tentokrát s kamarádem ze sboru. Kdo rád cestuje, má rád exotiku a chce se
vyhnout rizikùm s tím spojeným, tak pro toho je právì Tunis. Zájezdy na poslední
chvíli nestojí zase tak moc. Mìl jsem snad obzvlá¹» ¹tìstí. Superhotel s pìti
hvìzdami, letecky na týden s polopenzí jsem poøídil za necelých jedenáct tisíc,
ale ceny se pohybují i kolem sedmi tisíc. Byli jsme v Sousse (co¾ je
docela velké mìsto), hotel mìl vlastní obrovský pozemek se zahradní úpravou,
bazénem a le¾el pøímo u plá¾e. Moøe èisté, teplé, vlnky do pùl metru. Není nutno
le¾et jen u moøe, cestovky nabízí na místì jednodenní i polodenní výlety. Jeli
jsme se podívat do hlavního mìsta Tunisu, do Kartága a do malebného
mìsteèka Sidi Bou Said. Na celý den s obìdem v cenì. Ale jde dìlat i
samostatné vyjí¾ïky, taxíky nestojí moc a jsou v letoviscích v¹udypøítomné, o
cenì se výjimeènì nesmlouvá. Podél pobøe¾í mezi Sousse a
Monastirem jezdí
vlak (øíkají mu METRO), zpáteèní jízdenka pøijde na necelých 50 Kè. Jediným
rizikem je prý zde voda, na pití se kupuje balená, v hotelových prodejnách a
restauracích je drahá, v marketech pøijde tak jak u nás (cca 7.50 Kè/láhev).
O Tunisu se dá napsat mnohé, tak je¹tì nìkolik slov. Le¾í na pobøe¾í Støedozemního moøe mezi Al¾írskem a Libyí. Po celou svou historii byla zemì znaènì ovlivòována Evropou. Tunisko má dlouhé, pomìrnì èlenité pobøe¾í s výrazným Gábeským zálivem, zvaným Malá Syrta a nìkolika ostrovy, z nich¾ nejvìt¹í je Djerba. Do severní poloviny zemì zasahuje z Al¾írska pohoøí Atlas. Tunisko má støedomoøské subtropické klima s horkými léty a mírnými zimami, bìhem nich¾ spadne vìt¹ina roèních srá¾ek.
Podotýkám, ¾e
jsem letos byl shodou okolností v "lep¹ím" hotelu a v nejvìt¹ím turistickém
centru.
LIDÉ KOLEM
zdá se, ¾e Tunisané jsou uctiví a pøívìtiví lidé. V turistických centrech na ulici potká¹ lidi v¹ech sociálních skupin, úøedníky v oblecích, kravatách, normální lidi v dlouhých kalhotách a ko¹ili a sem tam i star¹ího èlovìka v místním kroji - v bílém hábitu s nízkým èerveným fezem. ®eny a dívky modernì odìné i rùznì zahalené, zøídka je mo¾no zahlédnou i ¾enu v tradièním berberském kroji. Personál v hotelu rovnì¾ rùznorodý - potká¹ zde rutinovaného èí¹níka, který ví z kterého hosta mu mù¾e nìco kápnout a dal¹ího, z jeho¾ poèínání cítí¹, jak se teprve rozkoukává a vá¾í si toho, ¾e zde vùbec je. V¹ichni pouze mu¾i, ¾eny pracují pøevá¾nì jen jako pokojské, výjimeènì jako recepèní, lázeòské nebo ve fit-centrech. Mezi hosty pøeva¾ovali Nìmci (hodnì star¹í man¾elé), ménì bylo Rusù, Holanïané, pak podle øeèi neidentifikovatelné národnosti. Nìkolik Polákù, Èechù a Slovákù. Èe¹i se poznali vìt¹inou podle toho, ¾e si k veèeøi nedávali pití. A také pomìrnì dost rodin s úplnì malými dìtmi.
POÈASÍ
teploty ve stínu kolem 30ti stupòù, pøevá¾nì jasno. U moøe ráno bezvìtøí, v poledne vánek, naveèer to pìknì foukalo. Ono to tam poøád nìjak pofukuje, tak¾e ty teploty lze bez problému sná¹et, nesmí být èlovìk moc choulostivý na prùvan. Také je tam klimatizace, v lep¹ím hotelu bezproblémová a ve v¹ech prostorách. Klimatizovány jsou i zájezdové autobusy.
PØÍRODA
kolem hotelù
pøevá¾nì rajské zahrady s palmami, kvetoucími keøi a kvìtinami. Stejnou krásu
lze najít v zahradách domkù na pøedmìstích vìt¹ích sídel. Za plotem je v¹ak
pustina. Za¹edlé keøe, za¹edlé olivovníky vyrùstající z holé hlíny. Mezi tím
kolem mìst plastové fla¹ky a rùzný civilizaèní odpad. To je kraj kolem
turistických center u východního pobøe¾í. Ale mají i úrodné kraje na severu, kde
prý je to jiné. A na jihu oázy plné datlových palem. Ale kdy¾ se podívá¹ na ten
¹edavý keøík za plotem, uvidí¹ ¾e má plno krásných miniaturních kvítkù, které se
ztrácejí mezi dlouhými ostrými trny. Ono asi v¹ude je mo¾no najít krásu. I mezi
trním a ¹edí této vyprahlé pøírody.
byli jsme v hlavním mìstì Tunisu, nedalekém Kartágu, v malebném mìsteèku Sidi Bou Said a v Monastiru. Na vodní nádr¾e ve ètvrtém nejposvátnìj¹ím mìstì muslimù a mìstì kobercù Kairouanu, stejnì jako na zbytky obrovského kolosea v El Jemu, které jsem nav¹tívil pøed ètyømi lety jsem tentokrát jenom vzpomínal. Tunis má pøedev¹ím ru¹nou hlavní tøídu, jakýsi "Václavák", který zaèíná u plechového sloupu s hodinami, které mají symbolizovat nový èas Tuniska. Nahradily jezdeckou sochu prvního tuniského prezidenta, kterou pøestìhovali na pøedmìstí. Hlavní tøída konèí u brány medíny - historického centra s mno¾stvím obchodních ulièek, typických pro arabské trhy. Tunis, to je ale pøedev¹ím muzeum Bardo s nejvìt¹í svìtovou sbírkou øímských mozaik a s památkami na fénickou i øímskou historii.
Sousedící Kartágo nepøedstavuje jen archeologický areál s Antoniovými láznìmi, sousedící s pøísnì støe¾enou rezidencí tuniského prezidenta. Je to velké mìsto s katedrálou Ludvíka IX. a vilami diplomatù, zastupitelských orgánù i místní smetánky. Kartágo bylo zalo¾eno v 9. st.pø.n.l. Bylo to hlavní mìsto silného státu, který ovládal støedomoøí. Ve 3. století pø.n.l. vstoupili do boje o Støedomoøí Øímané. Jablkem sváru se stala Sicílie, proto¾e to byl strategický ostrov pro námoøní obchod. Po známých tøech punských válkách, které vedlo Kartágo s Øímem Kartágo padlo, bylo znièeno a posypáno solí, aby zde ji¾ nikdy nevzniklo nové mìsto. Za Caesara bylo znovu obydleno a stalo se hlavním mìstem øímské provincie Afriky. Bylo tøetím nejdùle¾itìj¹ím mìstem øímské øí¹e.
Mìsteèko Sidi
Bou Said na skalách nad moøem má kouzelná zákoutí, spoustu zelenì a
nepøedstavitelné mno¾ství prodavaèù v¹eho mo¾ného. Je bílé a modré - bílé
stìnami domù, plotù a vì¾ièek, modré rámy oken, arkýøù, vrat a vrátek. Ty jsou
okované do ornamentù a mají klepadla. Nahoøe vìt¹í pro mu¾e, dole men¹í pro
¾eny. Prý aby se vìdìlo, kdo vchází do domu a aby (nedej Aláh) nepøi¹la otevøít
¾ena mu¾i nebo naopak.
Monastir - pøístavní mìsto s 28 tisíci obyvateli má mezinárodní leti¹tì a
le¾í na ¹pièce skalnatého poloostrova pøi nejji¾nìj¹ím konci Hammametského
zálivu. Nejvýznamnìj¹í stavbou je Ribat, pevnost s majákovou vì¾í, zalo¾ená v 8.
století. V posledních letech se vzkvétající, útulný Monastir stal
nejvyhledávanìj¹ím pøímoøským letoviskem. Hotelové komplexy se táhnou v délce
nìkolika kilometrù podél ¹umícího moøe s nepøeplnìnými píseènými plá¾emi. Místo
s podmanivým kouzlem vyvolává pocit bezpeèí, klidu a míru. V Monastiru
je kromì medíny a opevnìného klá¹tera z konce 8. století s majákem na pobøe¾í
hlavnì mauzoleum prvního prezidenta Habiba Bourgiby (1903-2000), který se
zde narodil. Mauzoleum s pozlacenou kopulí a dvìma minarety je impozantní
stavbou, která nemá chybu. Je volnì pøístupné a mù¾ete zde fotit co chcete. Jen
se mi zdá, ¾e trochu ztrácí lesk. Na malované ¾idli s pultíkem za sarkofágem u¾
nesedí duchovní, pøedèítající zesnulému prezidentovi z koránu, galerie nad
hlavním prostorem není pøístupná. Nový prezident prý Bourgibovu kultu tolik
nepøeje.
Ivo Øehoø
igore@centrum.cz
Fotogalerie:
Kartágo, Sidi Bou Said, Sousse, muzeum Bardo, Monastir, mauzoleum prezidenta Habiba Bourgiby, Habib Bourgib
