Dovolená s man¾elkou
aneb Povídky o milionáøi
Jedno moudré pøísloví øíká: Kdo šetøí má za tøi. Druhá moudrá pravda nám øíká: Desetník je král milionù. Krásné pøísloví, krásná rada, její¾ pravý význam poznáte, a¾ kdy¾ se s takovým milionáøem setkáte. Mù¾e to být èlovìk pracovitý, rozumný, ale kdy¾ to s tím šetøením pøehání, je to chudák, který vìtšinou ¾ije sám jen se svými penìzi. Èlovìk bez pøátel, bez radosti, èlovìk v jádru neš»astný.
* * *
Vìøte nebo nevìøte, ¾e pojedu na dovolenou s man¾elkou, o tom pøedem nepadlo ani slovo.
Kdy¾ u¾ byla dovolená zaplacená, oznámil mi pan Franci: Co jsme ušetøili na cenì zájezdu, o to víc si tam mù¾eme dopøát. Vezmìte si s sebou kávu, èaj, cukr, chleba. A dvì, lépe tøi šišky salámu. Já ještì beru ocet.
Na co?
Budu tam dìlat saláty.
Ty si tam mù¾eme koupit.
Hospodská jídla já nejím.
A pár dnù pøed odletem: Pøibalil jsem pár sušených hub.
K èemu zas tohle?
Budu vaøit polévky ze sáèku.
Pro koho?
Tøeba pro sousedy. A pokraèoval: To man¾elka ještì doma usma¾ila jíšku a brala ji ve sklenièce s sebou.
Za hodinu volal znovu: Zakoupil jsem si konzervu párkù a nìjaké olejovky. Nejlépe v tomatì. Ty já nejradši.
Proboha, zaúpìla jsem.
Man¾elka brala øízky, tak si tøi usma¾ím a vezmu si ještì z mrazáku dvì stehýnka. Mám je zmra¾ená na dvacet stupòù.
V¾dy» si tam mù¾eme koupit grilované kuøe.
To bude drahé.
Na internetu píší, ¾e sedm leva.
Ale man¾elka tam kupovala jen broskve. A abych nezapomnìl, jak budete mít tì¾ký kufr? Píšou, ¾e má mít dvacet kilo a já si beru deset piv, tak kdybych se do váhy nevešel, dal bych si nìco k vám.
Dobøe. A podívejte se, jestli jsou na plá¾i lehátka a sluneèníky.
To není moje starost. ®ena ušila z padáku plachtu, ta mi postaèí. A vezmu dalekohled. Dívám se na projí¾dìjící lodì.
Na letišti jsem zašla do obchodu a koupila si voòavku.
Kolik stála? Zajímalo ho.
Kdy¾ jsem øekla cenu, šly na nìj mrákoty, otøel si èelo a zdùraznil: Man¾elka si nikdy voòavky nekupovala. My jsme dávali výplaty do jedné krabice a z té jsme si oba brali. Nikdy jsem si pro sebe nic nenechal a ona také peníze nevyhazovala. Nato¾ za voòavky!
Samozøejmì, ¾e na tuhle vìtu posléze zapomnìl a svìøil mi, ¾e z ušetøených penìz koupil man¾elce zlatý náramek, který nenosila z obavy, aby ho neztratila.
V apartmánu jsme ka¾dý zamíøil do jiné lo¾nice. Ne¾ usnul, ještì mi øekl: Já mám v hlavì budík. Jak uhodí šestá, jsem vzhùru.
A já jsem ho potìšila: Já spím tak do devíti.
Ráno, kdy¾ jsem se probudila, nebyl na plá¾i, jak jsem oèekávala, byl v gala a já od nìho mìla na stoleèku pøichystáno na snídani. Kdy¾ jsem se vysprchovala, pouèil mì, ¾e nemám pokládat sprchu na kohoutky, ale vrátit ji na své místo. Snímat sprchu z dr¾áku ¾e je nevhodné a instruoval mì, jak se sprchovat. Poté vzal mùj mokrý ruèník a povìsil ho na šòùru s poznámkou, ¾e to tak dìlala man¾elka. A kolíèky ¾e nemám dávat jako on na okraj, ale deset centimetrù do støedu, abychom si své ruèníky odlišili. Kdy¾ jsem si poté uvaøila kávu, šel zkontrolovat, jak jsem povìsila ponorný vaøiè, který dle man¾elèiny rady bral poka¾dé s sebou. Samozøejmì, ¾e visel špatnì. Ukázal mi tedy správnou polohu. Povìsila jsem ho pøesnì tak, jak to dìlávala jeho man¾elka.
Rozhodl, ¾e se budeme koupat v moøi.
Já oponovala, ¾e bych radìji k bazénu. To bylo striktnì zamítnuto.
S man¾elkou jsme chodili jen k moøi. K bazénu nikdy!
Kdy¾ jsme pøišli na plá¾, pomohla jsem mu roztáhnout padákové plátno, kterým tøískal vítr. Ukázal mi, jak ho v rozích zahrabat do písku. Jak to dìlala man¾elka, pomyslela jsem si a šla jsem si sednout do stínu trsù travin.
On si nazul ploutve a plaval daleko do moøe. Kdy¾ se vrátil, neposadil se na svùj padák do té výhnì, ale vedle mne do stínu. Veèer se na pokoji divil, ¾e ho bolí kolena. Vyndal z kufru fastum gel a poctivì si je namazal.
Další den jsme šli na plá¾ a já koupila sluneèník. Rituál se opakoval. K veèeru s hrùzou zjistil, ¾e má kolena do ruda.
To je tím fastum gelem, øekla jsem nazdaøbùh.
Kdepak! To je tím, ¾e jsem sedìl s vámi na tom písku a nachladil se.
Šel k doktorce, aby mu píchla kalciovku, ale ona mu napsala recept. Z obavy, ¾e recept bude nìco stát, ho vyhodil a skuhral dál.
A ty vaše sexuální øeèi nesnáším! Napadl mì. Man¾elka tak nemluvila.
Jaké øeèi, dìlala jsem neviòátko.
Øekla jste doktorce, ¾e jsem se miloval v písku.
Zaèala jsem se chechtat nahlas.
Další den šel jako beránek se mnou k bazénu.
Mìla byste si ostøíhat vlasy.
Jako man¾elka, poznamenala jsem v duchu a obrátila jsem stránku: Koupíme si grilované kuøe, rozhodla jsem.
Na jeho námitky jsem ráznì odsekla: Koupím si tedy pùlku sama a vy si skoète na hlavu!
Podvolil se. Dali jsme si panáka. Ka¾dý ze svého. Pøinesli jsme kuøe a trhali ho rukama, on se cpal s chlebem, já bez, to vše pod baldachýnem vinné révy. Hrozny nám visely pøímo nad hlavami a dozrávaly. V ten moment na man¾elku malièko zapomnìl. Ale bylo to jen zdání. Ve skuteènosti s námi sedìla u stolu a podivovala se, èeho je ten její Franci schopen, kdy¾ ona je na pravdì bo¾í.
Pøíštì: Dovolená s milionáøem...
Marta Urbanová
* * *
Zobrazit všechny èlánky autorky