Tátùv první dopis
Dnes v devìt hodin dopoledne jsi pøišla do našeho svìta.
Otevøela jsi oèi na modrou oblohu a pak jsi poprvé uvidìla mámu.
Všechno jsme pro Tebe pøichystali. Prádélko, postýlku a hlavnì místo v srdcích.
Dìlíme se s Tebou o teplo, myšlenky a cit.
Dosud jsme ¾ili Tebou a teï jsme zaèali ¾ít pro Tebe.
Mnoho se tím zmìnilo.
V pokojíku bude slyšet Tvùj rù¾ový dech a peøinky budou vonìt Tvým tìlíèkem.
Táta nebude smìt tolik kouøit a s radostnou trpìlivostí bude poslouchat
Tvé cvièení hlasivek.
Budeš ho dojímat svým pláèem a slzièkami
a ještì víc, a¾ ztichneš s tichým zabroukáním.
Vystojí chvíle pøed postýlkou, v ní¾ budeš spát.
Bude na Tebe trochu ¾árlit,
Proto¾e se staneš pro mámu vším.
Ale je to tak správné. Opak by byl špatný.
Pak se rozbìhne èas a Ty jej urychlíš svými prvními krùèky a slùvky.
Nejprve obejdeš kolem máminy suknì,
Pak kolem postýlky a stolu a pak?
Pak do širého svìta, v nìm¾ je mnoho cest
A do nìj¾ se narodily, stejnì jako Ty, všechny ostatní dìti.
Od barevných kostek a panenek pøejdeš ke knize a peru.
A pak? Pak udìláš nìco u¾iteèného pro lidi,
Aby z Tebe mìli táta i máma radost. Nìco hezkého, co lidi potìší.
Tøeba umyješ nádobí nebo okno. Zryješ a upravíš záhon pøed školou
A zasadíš mladé stromky.
Pak se zaèneš a budeš hodnì ptát.
Nejprve mámy a táty, pak ostatních lidí a pak sebe.
Nedostaneš poka¾dé uspokojivou odpovìï.
Zvìdavost a zvídavost jsou hybné síly pohybu. Potáhnou Tì vpøed.
Ptej se, hodnì se ptej, sna¾ se pokrýt poznáním
všechna, dosud Tebou, bílá nezmapovaná místa.
To je správná cesta.
Táta Tì v tom bude podporovat.
Lidský ¾ivot není dlouhý, ale lze jej smysluplnì naplnit.
Slibuji s mámou, ¾e Ti v tom pomù¾eme.
Nadýchni se zhluboka dnešního jarního vzduchu,
V nìm¾ brzy zaènou kvést tøešnì a jablonì
a zaseté zrno vystrèí své klíèky obilí na budoucí chléb.
V tom našem svìtì klíèí také mnohá lidská nadìje,
®e je mo¾né udìlat mnoho, aby byl lepší.
Milan Dubský, novináø-publicista,glosátor, básník
* * *
Kolá¾e pro SeniorTip © Marie Zieglerová
Zobrazit všechny èlánky autora