Eva Procházková: Deník našeho pejska – 9.

Posílám zprávu, vlastně předprázdninovou informaci: Teryk žije, roste a má se dobře. Zvednout ho už je pro mě čím dál obtížnější, ale to je ten nejmenší problém.

Chcete-li mít velký problém a zamotanou hlavu, pořiďte si bazén a půjčte si našeho pejska. Spolehlivě se naštvete hned druhý den. Překouše vám totiž šňůru k filtraci. Chodíte a přemýšlíte, co s tím. Pejsek vás olizuje, šmajchluje se a evidentně nechápe, proč se zlobíte.

Pak vám v krámě poradí, abyste šňůry schovali do vodovodních trubek. Zatnete zuby a koupíte je.(Pan prodavač přidá radu, ať to tak rok vydržíte, pak pejsek zmoudří.) Přijdete druhý den z práce domů a je překousaný ten jediný 20 cm dlouhý kousek nechráněné šňůry. Vynadáte sami sobě, koupíte novou šňůru- překousnutím se zkrátila tak, že nedostačuje od bazénu k zásuvce. Spravíte to a zatížíte betonovými deskami, aby se k tomu už nedostal.

Třetí den máte rozhryzanou zásuvku. Teryk se při záchvatech vzteku mého manžela (ani se mu moc nedivím) plíží při zdi baráku a dělá, že jeho se to netýká. A čtvrtý den je zničená rohožka.

Zakoupili jsme tři nové hračky, aby se „miláček“ soustředil na ně a přestal ničit rodinný majetek. Výsledek? Jedna se přes noc záhadně ztratila, druhá je na kusy. Jako nejlepší se ukázala ta nejblbější. Malé pískací něco. Vypískne to, ať to hafan přimáčkne tlapkou, nebo stiskne v zubech. Takže vařím a slyším ze zahrady pískot. Vím, že zvíře je pod okny a má se dobře. Začínáme se učit všechno, ale opravdu všechno po sobě ze zahrady uklízet.

Pan zvířecí doktor sice říkal, že štěňata není nutné v množství granulí omezovat, ale naše děti, když ho viděly po čtrnácti dnech, prohlásily, že je tlustoprd. Takže ubíráme a Teryk se tváří hladově. Ale už není štěně, plynule přechází do kategorie junior, takže ubírat smíme…

Ve výcviku pokračujeme svědomitě dále, máme za sebou osm lekcí. A nejdou nám skoky. Včera jsme překážku zmenšovali a zmenšovali, ale pořád nic. Vždy těsně před odrazem přišel úhybný manévr… Teprve když byla překážka vysoká asi 5 cm, Terykovi se jí podařilo zdolat- samozřejmě za piškotek. Tady máme velké rezervy za ostatními štěňaty, na šampióna ve skoku to nevypadá. A protože prý v desáté lekci budeme dělat „štěněcí zkoušky“, zdá se, že po prázdninách tu v SeniorTipu v mém vyprávění potkáte neposlušného Teryka s diplomem poslušnosti, s velikostí medvěda a trhacími geny po tygrech.

Přejeme vám i s naším miláčkem krásné prázdniny, hodně sluníčka, radost z koupání – ta Terykovi nechybí. Naštěstí zatím nezjistil, jak se dostat do bazénu a chodívá se čvachtat do řeky.

PS. Minule jsem psala, jak Teryk ztratil oblíbenou hračku – gumový ohryzek. Dva dny poté si lehl vedle boudy a žalostně kňučel. Boudičku jsme nadzvedli a hádejte, co bylo pod ní…

***

Foto pro SeniorTip © Eva Procházková

Zobrazit všechny články autorky