Kam jinam se v létì vypravit na výlet ne¾ do Beskyd, zelených kopcù s hustými lesy, hor pøátelských a domácky blízkých.
Mù¾ete si tu vybrat z mnoha turistických cest a v pøípadì dobrého poèasí i krásných výhledù. Pokud chcete zdolat nejvyšší vrchol, Lysou horu, mù¾ete jít tøeba z Malenovic, ale také z Ostravice. My jsme se rozhodli pro druhou mo¾nost. Kdy¾ u¾ se tedy rozhodnete do Beskyd vyrazit, urèitì si rezervujte celý den. Vyplatí se to. Netroufáte-li si na výstup na Lysou horu, nevadí, mù¾ete zùstat v údolí Ostravice a kochat se cestièkami v lese, poslouchat jak do ticha romanticky bublá potok s prùzraènou vodou.
vznikla v 16. století kolem hamrù, pøi menších nalezištích ¾elezné rudy. První písemná zpráva pochází z roku 1581 z urbáøe hukvaldského panství, kde se o ní píše jako o vsi Ostrawicze. V letech 1905 - 1908 zde byla postavena místní ¾eleznièní dráha. Osadníci osídlovali i ménì pøístupné horské oblasti, budovali zde své usedlosti, zpøístupòovali horské lesy, chovali dobytek, robotovali v lese. Tak docházelo k postupnému rozšiøování obce a v roce 1951 patøila mezi nejvìtší. Podle øeky Ostravice se odvozuje název obce. Øeka své jméno získala podle prudkého, "ostrého" toku. Bývala kdysi øekou hranièní, pozdìji se stala hranicí zemskou mezi Moravou a Slezskem.
Pamìtníkùm chceme pøiblí¾it jedno z nejznámìjších míst v Ostravici, které le¾í pøímo naproti nádra¾í v srdci rekreaèní oblasti, a tím je bezesporu hotel Freud. Kdo tam u¾ dlouho nebyl, bude pøekvapen.
Hotel v posledních nìkolika letech prošel renesancí a stal se tím, èím byl na samém poèátku své historie „oázou odpoèinku, klidu i zábavy“...
V letních mìsících je k dispozici venkovní posezení "Pod kaštany". V areálu hotelu probíhá v létì výstava "Lidová tvoøivost v Beskydech". Ji¾ více ne¾ sto let nabízí své slu¾by návštìvníkùm obce. Neopomeòte navštívit restauraci i pivnici hotelu. Pøi dobrém jídle, pití a rekreaèním kuleèníku máte èas na rozmluvy s pøáteli o zá¾itcích z procházky.
Pohled do minulosti
Vznik hostince se pøedpokládá kolem roku 1871, kdy dùm s èíslem popisným 190 koupil starosta obce Jan Pavliska. V roce 1889 jej nechal pøepsat na své dìti Josefa a Arnoštu. Arnošta pozdìji vykoupila od bratra jeho pùlku hospody a celý objekt pak nechala pøestavìt na hotel, který nesl název Parma, podle jejího man¾ela Leopolda Parmy, továrníka a starosty obce Tichá. Hotel však neprovozovali, ale jeho nájemci se stali man¾elé Fany a Ignác Freudovi. Pozdìji jejich syn Bernard hotel od majitelù koupil a zaèal budovat. Postupnì nechal pøistavìt sál, verandu, kanceláø a kuchyò se svìtnicí.
Po roce1918 došlo k pøejmenování hostince na Hotel Freud. V hotelu se konaly zábavy a rùzné slavnostní akce, veøejné schùze i slavnostní schùze obecního zastupitelstva. Své sídlo tu mìly Sokol a DTJ, hrálo se zde i divadlo. V budovì hotelu fungoval i malý obchod. Proto¾e Freudovi byli ¾idé, v dobì nìmecké okupace rodinný podnik Freudových skonèil. Nejprve byli zbaveni majetku a poté transportováni do koncentraèního tábora odkud se ji¾ nevrátili.
Hotel spravoval jmenovaný správce a po válce vypadal velmi schátrale, proto¾e všichni správci se starali jen o to, aby se sami mìli dobøe.
Po válce pøevzal hotel synovec Freudových Emil Kolský, na pùvodní tradici však ji¾ nenavázal. Hotel byl pøejmenován na „Vzlet“, v roce 1950 znárodnìn a tak byla definitivnì zrušena vazba hotelu k rodinì Freudových. Jejich jméno však hotel nese dodnes a chlouba dobrého jména hotelu pokraèuje.
Majitelem se v roce 2000 stal Pavel Horvát, který opìt obnovil všechny tradice a dobré jméno hotelu. Na otázku, zda vìdìl do èeho jde koupí hotelu odpovídá – „ne, ale kdy¾ dáte dohromady partu obìtavých, pracovitých lidí a vybavíte se trpìlivostí, výsledek se pak urèitì dostaví“. A my k tomu dodáme, ¾e bez schopného mana¾era by to ani tak nešlo.
Dnes je hotel Freud opìt vyhlášené místo odpoèinku, bálù, dobrého posezení u dobrého jídla a majitel a øeditel Pavel Horvát se má proè usmívat.
Po pøíjemném obèerstvení v hotelu Freud mù¾ete pokraèovat v obdivování okolních pùvodních pøírodních spoleèenstev v rezervacích Mazák, Grúnik a Smrk. Vìtšina ¾ivoèichù a rostlin, kteøí zde ¾ijí a rostou jsou chránìni. Napø. nìkolik druhù støevlíkù, otakárek feniklový, rak øíèní, èolek horský, mlok skvrnitý, u¾ovka obojková a další. Jen ptákù na území Ostravice sídlí 80 druhù. K tìm nejvzácnìjším bezesporu patøí rorýs obecný, sýèek obecný, jestøáb lesní, èáp èerný a další. Savci jsou zde zastoupeni plchem velkým, veverkou obecnou, netopýry, je¾kem evropským, vydrou øíèní i rysem ostrovidem.