První zmínka o vsi Krásná Lípa je z roku 1361. Nedaleko odtud stál hrad Krásný Buk, který byl ale roku 1339 znièen a nìkterá jeho práva byla údajnì pøenesena na majitele Staré rychty, která stála a¾ do roku 1731 na køi¾ovatce cest v místech dnešního krásnolipského námìstí.
Ještì v polovinì 16. století patøila Krásná Lípa k tolštejnskému panství, ale v roce 1573 ji Kryštof ze Šlejnic prodal bratøím Abrahamovi a Jindøichovi z Vartenberka, kteøí ji pøipojili ke kamenickému panství. V roce 1731 získala Krásná Lípa od císaøe Karla VI. statut mìstyse a roku 1733 byly novému mìsteèku udìleny trhy. Brzy po povýšení bylo uprostøed mìsteèka vymìøeno ètvercové námìstí, nad ním¾ byl v letech 1754-58 postaven nový kostel.
Roku 1766 byl v Krásné Lípì zalo¾en cech punèocháøù, pozdìji tu vznikala bìlidla a další øemeslnické dílny, které se staly základem prùmyslového rozvoje mìsteèka. Díky tomu byla Krásná Lípa v 19. století významným støediskem textilní výroby a obchodu. Rozvoji mìsta napomohlo také vybudování ¾eleznice v roce 1869 a o rok pozdìji, 5. ledna 1870 se Krásná Lípa stala mìstem. Nejvyššího poètu 6930 obyvatel dosáhla v roce 1910, poté se jejich poèet pomalu sni¾oval. Ke znaènému úpadku mìsta došlo po odsunu pùvodních nìmeckých obyvatel v letech 1945-1946, kdy se poèet obyvatel sní¾il asi na polovinu a zboøeno bylo pøes 300 opuštìných domù. Pøesto¾e byla znièena celá jihozápadní ètvrtina námìstí a zanikla i øada pozoruhodných domù v dalších èástech mìsta, Krásná Lípa i dnes má co ukázat. Ve mìstì je ještì dnes mnoho døevìných i zdìných barokních domù se zdobenými portály.
Na námìstí stojí pozoruhodný roubený dùm U Frinda s podstávkou a hrázdìným patrem, postavený v roce 1729 (August Frind byl malíø, oznaèovaný nìkdy jako "Bro¾ík Šluknovského výbì¾ku). Dnes je v nìm muzeum.
Bývalý høbitov byl zrušen a postupnì pøemìnìn na park, v jeho¾ areálu je klasicistní høbitovní kaple z let 1844-46 a dva bohatì zdobené rokokové kamenné náhrobky z let 1792 a 1794. Další klasicistní náhrobky jsou z konce 18. a poèátku 19. století. Na novém høbitovì bylo v letech 1888-89 podle plánù berlínského profesora Raschdorfa postaveno novorenesanèní mauzoleum rodiny Dittrichovy, jeho¾ stìny zdobily malby Augusta Frinda.
Z památek stojí za zhlédnutí Kostel sv. Máøí Magdaleny, muzeum, socha lva a pamìtní deska A. H. Liebische zakladatele firmy na výrobu motocyklù.
V souèasné dobì je ka¾doroènì zde poøádán sjezd motorkáøù, sjí¾dìjí se zde majitelé motocyklù Bomerland z celého svìta. Mìsto ¾ije i folklorem, jsou zde dva soubory Dykyta a Køinièánek.
I okolí mìsta je krásné pro turistické výlety. V roce 1882 byl v Krásné Lípì zalo¾en Horský spolek pro nejsevernìjší Èechy, který významnì pøispìl k rozvoji turistiky a zpøístupnìní celé oblasti. Prvním pøedsedou Horského spolku pro nejsevernìjší Èechy byl MUDr. Johann Hille.
Vybrat ukázku pro toho, kdo tohle údolí, skal a výhledù nezná, je dost obtí¾né.
Za zhlédnutí stojí kyjovské údolí, rozhledna Vlèí Hora a mnoho dalších.
Udìlejme si dále výlet do Jiøetína . Obec byla zalo¾ena v roce 1548 jako hornické mìsteèko. Dolování nebylo nikdy výnosné, ztrácelo svùj význam a proto k hlavní ob¾ivì obyvatel patøilo zemìdìlství. V roce 1999 byla obec vyhlášena mìstskou památkovou zónou. V roce 1998 získala titul „Vesnice roku“. Dnes je Jiøetín celoroènì navštìvovaným sportovnì rekreaèním centrem. V místì je ještì muzeum umístìné v barokní faøe zabývající se regionální historií. Souèástí je Štola sv. Jana Evangelisty, otevøená v roce 1999 a hornická nauèná stezka Údolí Milíøky. Za návštìvu stojí i rozhledna (774 m) a horský hotel s celoroèním provozem.
Kdy¾ pokraèujeme v cestì dojdeme na rozsáhlou zøíceninu hradu Tolštejn. Další cíl je tøetí nejvyšší vrchol Lu¾ických hor Jedlová s rozhlednou z roku 1891 a hostincem. Stojí tu i pomník básníka Fridricha Schillera. Dále pokraèujeme do obce Chøibská.
Obec je pøipomínána v roce 1383 jako farní obec. Základem je Staré sídlištì v kotlinì kudy vedla obchodní stezka. Pozdìji obec pøipadla k èeskokamenickému panství Kinských. Obec byla sídlem obchodu a øemesel, proto zùstala otevøeným mìstem bez bran a hradeb. Je zde mnoho podstávkových domù typických staveb pro tento region. Nejstarší sklárna v Evropì je doposud v provozu a pøístupná veøejnosti se nachází v Horní Chøibské. V obci se v roce 1761 narodil slavný botanik a cestovatel Thadaeus Haenke. Nyní je v obci mnoho rekreaèních chalup a slou¾í k odpoèinku lidí.
Pohodlnì dále mineme vrchol Plešivce a sestoupíme do Rybništì. Ale na této trase se teï zastavíme na další procházku v tomto místì navá¾eme pøíštì.
První zmínka o vsi Krásná Lípa je z roku 1361. Nedaleko odtud stál hrad Krásný Buk, který byl ale roku 1339 znièen a nìkterá jeho práva byla údajnì pøenesena na majitele Staré rychty, která stála a¾ do roku 1731 na køi¾ovatce cest v místech dnešního krásnolipského námìstí. 
které se staly základem prùmyslového rozvoje mìsteèka. Díky tomu byla Krásná Lípa v 19. století významným støediskem textilní výroby a obchodu. Rozvoji mìsta napomohlo také vybudování ¾eleznice v roce 1869 a o rok pozdìji, 5. ledna 1870 se Krásná Lípa stala mìstem. Nejvyššího poètu 6930 obyvatel dosáhla v roce 1910, poté se jejich poèet pomalu sni¾oval. Ke znaènému úpadku mìsta došlo po odsunu pùvodních nìmeckých obyvatel v letech 1945-1946, kdy se poèet obyvatel sní¾il asi na polovinu a zboøeno bylo pøes 300 opuštìných domù. Pøesto¾e byla znièena celá jihozápadní ètvrtina námìstí a zanikla i øada pozoruhodných domù v dalších èástech mìsta, Krásná Lípa i dnes má co ukázat. Ve mìstì je ještì dnes mnoho døevìných i zdìných barokních domù se zdobenými portály. 
Na námìstí stojí pozoruhodný roubený dùm U Frinda s podstávkou a hrázdìným patrem, postavený v roce 1729 (August Frind byl malíø, oznaèovaný nìkdy jako "Bro¾ík Šluknovského výbì¾ku). Dnes je v nìm muzeum. 
zakladatele firmy na výrobu motocyklù.
V souèasné dobì je ka¾doroènì zde poøádán sjezd motorkáøù, sjí¾dìjí se zde majitelé motocyklù Bomerland z celého svìta. Mìsto ¾ije i folklorem, jsou zde dva soubory Dykyta a Køinièánek.
nikdy výnosné, ztrácelo svùj význam a proto k hlavní ob¾ivì obyvatel patøilo zemìdìlství. V roce 1999 byla obec vyhlášena mìstskou památkovou zónou. V roce 1998 získala titul „Vesnice roku“. Dnes je Jiøetín celoroènì navštìvovaným sportovnì rekreaèním centrem. V místì je ještì muzeum umístìné v barokní faøe zabývající se regionální historií. Souèástí je Štola sv. 
Jana Evangelisty, otevøená v roce 1999 a hornická nauèná stezka Údolí Milíøky. Za návštìvu stojí i rozhledna (774 m) a horský hotel s celoroèním provozem.
Historické místo, socha lva
Kyjovská dolina
Poutní místo 
®eleznièní zastávka Jedlová
Rozhledna Jedlová
Verunina studánka
Zákoutí obce
Bývalá balírna
Podstávkový dùm
Kostel