Slovenské
Tatry
|
||
Znalci
øíkají, ¾e hory jsou nejkrásnìj¹í na podzim.
Platí to dozajista i o slovenských Tatrách, o Nízkých
i tìch Vysokých. Na¹tìstí pro znalce tento názor
nesdílejí v¹ichni, a tak i o prázdninách turistické
trasy pøipomínají
mìstskou promenádu. Ti, kteøí z døívìj¹ka
Tatry znají, ale v posledních nìkolika letech v nich
nebyli, by zøejmì byli ledasèím pøekvapení, soudím,
¾e ve vìt¹inì pøípadù pøíjemnì. Kdy¾ v horách pr¹í Zaèínat
povídání o dovolené vyhlídkou na ¹patné poèasí
není nejpøíhodnìj¹í, ale je to úèelné. Kdy¾ je
v horách hezky, není nic jednodu¹¹ího a pøíjemnìj¹ího
ne¾ zrána vy¹lápnout do kopcù. Co v¹ak dìlat, kdy¾
bude tam nahoøe mlhavo a de¹tivo? Jedna z pøíznivých
zmìn, které se v Nízkých i ve Vysokých Tatrách
staly, spoèívá v tom, ¾e i za nepøíznivého poèasí,
kdy¾ se nedá vyrazit na horskou túru, je èím se
zabavit. Viditelnì pøibylo pùjèoven kol a znaèených
cyklistických tras, v øadì míst nabízejí zájemcùm
jízdu na koních, místní cestovní kanceláøe zprostøedkují
zájemcùm rafting na horských øekách, paragliding, výlety
do blízkých zajímavých míst apod. Více mo¾ností
nabízejí i hotely. Nìkteré mají vlastní bazény,
øada z nich má herny vybavené pro nejmen¹í dìti a
ka¾dý se sna¾í nabídnout hostùm nìco, èím by se
zabavili, kdy¾ se zrovna nedá vyrazit do hor. |
||
Za
hezkého poèasí |
||
Vìt¹ina
tatranských hostí pøijí¾dí proto, aby si - podle
chuti a kondice - u¾ila hor. Výbìr je v tomto ohledu
tradiènì velmi rozsáhlý. V Nízkých Tatrách jsou
to vìt¹inou snaz¹í vycházky a okruhy Demänovskou
nebo Jánskou dolinou. Z tìch nároènìj¹ích je to výstup
na Chopok nebo na Ïumbier, dvì nejvy¹¹í tamní
hory. Ve Vysokých Tatrách je to podobné s tím, ¾e
tam jsou i skuteèné vysokohorské trasy a horolezecké
terény. Pøíjemné je také zji¹tìní, ¾e Tatry zùstávají
èisté, ¾e se z nich nestává smeti¹tì ani v dobì,
kdy se v nejnav¹tìvovanìj¹ích místech procházejí
dennì stovky lidí. Hory zùstávají èisté i v tom
smyslu, ¾e se z nich neztratili svi¹ti, kamzíci ani
orli. |
||
Je
tì¾ké se ztratit |
||
Je¹tì
pøed nìkolika léty bylo pomìrnì snadné se v Tatrách
ztratit. Ani snad ne tak v horách, jako v nìkterých
podhorských støediscích. Dnes je to obtí¾nìj¹í,
bylo koneènì instalováno jednotné a pøehledné znaèení,
podle nìho¾ se snadno dostanete k tomu èi onomu
hotelu, k lanovce nebo na po¹tu. Øada hotelù
instalovala hostùm pøístupné terminály informaèního
systému, na nich¾ si lze vyhledat pøedpovìï poèasí,
prohlédnout si nabídku slu¾eb, zjistit, kde je co zajímavého
a vidìní hodného apod. V provozu jsou také informaèní
tabule, na nich¾ si náv¹tìvníci mohou tlaèítky
zvolit typ a kategorii ubytování a nechat si
vytisknout odpovídající nabídku. Pro ty, kteøí pøijedou,
ani¾ by ubytování mìli pøedem zaji¹tìno, je to výborná
pomùcka - ov¹em jen tehdy, pokud jedno z tìchto zaøízení
není mimo provoz a dal¹í vám nesdìlí, ¾e v tiskárnì
do¹el papír. Nepatøíte-li k pravidelným a znalým náv¹tìvníkùm
Tater a pokud nejste v¹emi potøebnými znalostmi a
informacemi u¾ dávno vybaveni, stojí za to nav¹tívit
nìkteré z tamních knihkupectví. V nich se v poslední
dobì (mínìno rok a¾ dva) objevily nové publikace, z
nich¾ se o Tatrách dozvíte snad v¹echno, co je u¾iteèné
nebo jen dobré vìdìt. Od zcela praktických informací
(kapesní bro¾urka Vysoké Tatry) a¾ po dìjiny
jednotlivých støedisek a obcí, popis v¹emo¾ných
pozoruhodností a povìsti, které se k nim vá¾í, vèetnì
mnoha ilustrací a map (Slovensko - polské Tatry). V
nabídce je i nìkolik bro¾urek o pøírodovìdných,
cyklistických a dal¹ích trasách i s tipy na to, co a
kde lze pøi jejich absolvování vidìt. Èe¹i jsou vítaní Èas
od èasu se jistì doslechnete o tom, jak se tomu èi
onomu dostalo na Slovensku ústrkù proto, ¾e je Èech.
Berme podobná povídání s velkou rezervou. Èechù
jsem v Tatrách potkal hodnì a nepùsobili dojmem
odstrkovaných. Ani já jsem se s ¾ádnou národnostní
nepøízní nesetkal. Pokud si èlovìk tøeba nepadne
do oka s èí¹níkem v hospodì, nebývá to zpravidla
otázka národnostní, ale problém, s ní¾ se setkáte
kdekoliv, doma pak nejèastìji. Dovolím si tvrdit, ¾e
Èe¹i jako turisté jsou na Slovensku vítanými hosty.
Nemusí to být - a také to zpravidla není - projev
nostalgie po nìkdej¹í spolupatøiènosti. Dùvody
jsou zcela pragmatické, øeèeno se ©vejkovým
Palivcem "host jako host, tøeba Turek". Øíká
se tomu také "neviditelná ruka trhu", která
v øadì minulých let nebyla k Tatrám dvakrát ¹tìdrá.
S námi to navíc mají Slováci jednodu¹¹í ne¾ s
Turkem u¾ proto, ¾e si rozumíme nejen v øeèi, ale i
v tom, ¾e kdy¾ nesvítí ¾árovka na noèním stolku,
neztropíme skandál, nevoláme øeditele hotelu a ne¾ádáme
dvacetiprocentní slevu, ale zajdeme si do recepce pro
novou. |
||
První tatran¹tí turisté |
||
Dìjiny
turistiky v Tatrách sahají a¾ do 16. století. Tehdy
se poprvé lidé vypravili do hor kvùli jejich krásám,
nikoliv z èistì ekonomických dùvodù. První dolo¾enou
turistickou vycházku podnikla do Vysokých Tater osvícená
ke¾marská hradní paní Beata Laská. Se spoleèností
svých pøátel se vypravila do Doliny Bielej vody a
pravdìpodobnì do¹li a¾ k Zelenému plesu. První
horolezecký výstup pak popsal ke¾marský matematik a
astronom David Fröhlich, který v roce 1615 vystoupil
na jeden z vrcholù v Lomnickém masívu, pravdìpodobnì
na Ke¾marský ¹tít. Skuteèná turistika, zdaleka v¹ak
ne ta masová, se v Tatrách provozuje teprve od 18.
století, kdy si tam ¹lechtici zaèali stavìt svá
letní sídla. K nim pak pøibývaly nájemné chaty a
první hotely a v roce 1900 mìla ubytovací zaøízení
ve Vysokých Tatrách celkovou ubytovací kapacitu 2300
lù¾ek. |
||
Jirka Kolohnát |
||
Zajímavá povìst o Beatì Laské.: (kliknìte na odkaz) | ||