Nelahozeves |
||
CESTY ZA POZNÁNÍM |
||
Vydáme-li
se z Kralup nad Vltavou po èervené turistické znaèce,
dojdeme do asi tøi kilometry vzdálené
Nelahozevsi. Pøíjemná cesta vede po levém bøehu
Vltavy a dostaneme se po ní pøímo pod nelahozeveský
zámek, který se hrdì vypíná na skále nad levým bøehem
øeky. Pohodlnìj¹í turisté se mohou z Kralup svézt
vlakem jednu stanici na trati do Ústí nad Labem a Dìèína.
Pøímo pod zámeckým objektem je ¾eleznièní zastávka
Nelahozeves-zámek. Ve støedovìku byla centrem zdej¹í
vsi tvrz s poplu¾ním dvorem a kostelem pøipomínaným
u¾ v roce 1352, který je dnes nejstar¹í stavební
památkou dne¹ní obce. Zhruba v polovinì 16. století
se stal majitelem tohoto panství Florián Gryspek z
Gryspachu, který zastával pøední funkci u dvora
Ferdinanda I. Ten si Nelahozeves velice oblíbil a brzy
si tu nechal italskými mistry budovat renesanèní zámek.
Ve stavbì pak pokraèoval jeho syn Bla¾ej, ale stavovské
povstání a bìlohorské události neblaze rod Gryspachù
postihly. Krátce po bitvì na Bílé hoøe prodala
Floriánova vnuèka Veronika toto rodové panství
Polyxenì z Pern¹tejna a Lobkovic. Zámek se v¹ak
nestal významným sídlem Lobkovicù a nebyl proto ani
vlastnì nikdy dostavìn. Za tøicetileté války byl
navíc nìkolikrát vyplenìn. Po válce sice byly
provedeny úpravy a zámecký objekt pak postupnì slou¾il
jako úøad panství, vojenská nemocnice a penzionát.
Roku 1949 ho pøevzal èeskoslovenský stát. V roce
1967 se pak doèasnì stal majetkem Støedoèeské
galerie, která zaèala s jeho øádnou rekonstrukcí.
Objekt byl v této dobì pøedev¹ím staticky zaji¹tìn,
byly opraveny støechy a restaurována krásná renesanèní
sgrafita. V roce 1977 tu byla instalována expozice starého
evropského umìní. Na stavbì zámeckého objektu jsou
patrné italské prvky. Tøi zámecká køídla obepínají
témìø ètvercové nádvoøí, uzavøené na ètvrté
stranì nízkou zdí. Vnìj¹í
vzhled zámku tak pøipomíná severoitalské pevnostní
stavby. Na ètyøech ostrouhle vybíhajících náro¾ích
je budova roz¹íøena v jakési ètyøboké vì¾e,
jejich¾ vý¹ka v¹ak nepøesahuje hmotu vlastní
stavby. Hladké, skoro neèlenìné vnìj¹í zdi budovy
s nepravidelnì rozlo¾enými okny spoèívají na vysoké,
vzhùru se zu¾ující podezdívce z pøitesaných kvádrù.
Portál, náro¾í i v¹echna okna stavby jsou oblo¾eny
výstavnými rustikovými pásy. Pod mocnì vyklenutou
lunetovou øímsou se na zdech rozvíjí sgrafitová výzdoba.
Na západní stranì vede do zámku kamenný most, který
kdysi míval poslední èást pøed branou zvedací.
Chloubou zámeckého nádvoøí je zdobnost a èlenitost
vnitøních prùèelí. Proto¾e zámek Nelahozeves byl
budován pøibli¾nì plných sedmdesát let, mají jeho
jednotlivá køídla pomìrnì dost odli¹ný vzhled.
Nejstar¹í východní køídlo má pouze vodorovné èlenìní.
Stavba poté pokraèovala køídlem severním, jeho¾
klasicky utváøené prùèelí je v pøízemí i v prvním
patøe prolomeno arkádami. Západní køídlo, které
vzniklo nejpozdìji, zachovává vcelku ráz køídla
severního s tím rozdílem, ¾e místo dvojarkád jsou
v patøe okna se ¹títy støídavì obloukovými a trojúhelníkovými.
Vnìj¹ek zámku zùstal témìø u¹etøen pozdìj¹ích
pøestaveb a zachoval si pomìrnì slohovì èistý ráz
své doby. Vnitøek ov¹em prodìlal vìt¹í zmìny. V
zámku je od roku 1997 pøístupná jedineèná expozice
Umìní ¹esti století (kolekce ¹panìlských renesanèních
portrétù, hudební nástroje a manuskripty W. A.
Mozarta, F. Vranického èi L. van Beethovena), ve druhém
podla¾í jsou umístìny tisíce
umìleckých dìl ze sbírky rodiny Lobkovicù od
renesance do konce 30. let minulého století. Souèástí
prohlídkového okruhu je také Rytíøský sál s
originální renesanèní výzdobou, dále dvanáct místností
severního a východního køídla s portréty èlenù
rodu Lobkovicù a dal¹ích ¹lechtických rodù.
Najdeme zde i dobový nábytek a tapiserie, stejnì jako
sbírku asijského a evropského porcelánu. Nelahozeves
se ov¹em nepy¹ní jen zámkem. Roku 1841 se zde
narodil jeden z na¹ich nejvýznamnìj¹ích hudebních
skladatelù, Antonín Dvoøák. V podzámèí je jeho
rodný dùm, pozdìji upravený na Dvoøákovo muzeum.
Hned pøi vstupu do rodného skladatelova domu dýchne
na náv¹tìvníky atmosféra dob minulých. První místnost
je vybavena dobovým nábytkem. Ve vitrínì jsou
vystaveny pøedmìty pøipomínající Dvoøákùv ¾ivot
od dìtství modlitební kní¾ka, kterou dostal ve ¹kole
za píli, brk, jím¾ psal noty... Celkový dojem umocòuje
skladatelova krásná hudba, která náv¹tìvníky provází
po celou dobu prohlídky. Vynikajícího skladatele pøipomíná
ituristická cesta z Kralup nad Vltavou vedoucí pøes
Nelahozeves a¾ na asi dvacet kilometrù vzdálený
vrchol legendárního Øípu. Tato cesta, znaèená èervenou
turistickou znaèkou, byla pojmenována jako Dvoøákova
stezka. |
||
Lubo¹
HORA |
||
Zdroj: Haló noviny |
||