Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Zdeněk,
zítra Milena.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Je politika svinstvo?
 
V článku "Jak námi manipulují" jsem psal o tom, jak Bernaysem inspirované propagační kanceláře pro tzv. Public relations, PR,  znající mechanismy a motivy skupinového vědomí, dokáží na  objednávku řídit a usměrňovat veřejné mínění, či zakrývat nebo přetvářet politické skutečnosti. Podívejme se pro příklad na první válku v Perském zálivu r. 1991, pro níž měla PR agentura zformovat pozitivní veřejné mínění.
Připomeňme si, co se tenkrát skutečně stalo. Američané nezapomněli na naftovou krizi z 70. let, která světu pustila žilou, a toužili posílit svůj vliv na Středním východě. Nejspolehlivější cestou byla válka a následná intervence. Kuvajt pod americkým tlakem nabídl svou ropu na světovém trhu za velice nízké ceny. Irák, který se ještě nevzpamatoval z dlouhé války s Iránem, to poškozovalo, a navíc, Kuvajt navrtal z amerického popudu irácké ropné prameny. Pak americká velvyslankyně naznačila Saddámovi, že lze tuto skutečnost postavit na roveň vojenské agresi vůči Iráku. Saddám si to vyložil jako povolení učinit z Kuvajtu opět součást Iráku a Kuvajt obsadil. Když ho Američané hned potom označili za osu veškerého zla, byl velmi překvapen. President Bush ihned požadoval válečnou intervenci v Kuvajtu a  Iráku, ale americké veřejnosti byly zájmy naftových magnátů cizí. Do hry vstoupily agentury PR.
Agentura, která zakázku získala, zorganizovala nejprve na univerzitách informační dny o Kuvajtu a v kostelech modlení za Kuvajt. Byly vytištěny tisíce nálepek, potištěno velké množství triček, mnoho novinářů dostalo složky s informačními materiály popisujícími ve světlých barvách kuvajtskou společnost, ve skutečnosti ještě polofeudální. Na objednávku byly vyrobeny lživé zpravodajské videopořady, kuvajtští vojáci  hovořili v televizích o svých hrdinských činech při obraně vlasti. Při jednání Rady bezpečnosti OSN byly v budově promítány zfalšované videonahrávky a na chodbách visely velké fotografie obětí irácké invaze.
Zlatým hřebem kampaně bylo slyšení před nedůvěřivým Kongresem USA, kde patnáctiletá kuvajtská dívka, zdravotní sestra Nayirah, se slzami v očích vyprávěla, jak iráčtí vojáci vyhazovali z inkubátorů miminka na zem, aby mohli inkubátory odvézt do Iráku. PR agentura dodala vlastní záběry Nayrahiny otřesné výpovědi sedmi stovkám televizních stanic, a ty je odvysílaly. Emoce zapracovaly. Její vyprávění, které mnohokrát citoval president Bush st., přispělo k vytvoření veřejného souhlasu s válkou za osvobození Kuvajtu. Na ten pak americká letadla svrhla 90 000 tun bomb, prý víc než za celou druhou světovou válku. Nikde se ale nepsalo, co všechno padlo za oběť tomuto bombardování a jakých zvěrstev se dopustili američtí vojáci na zajatcích, které stříleli a zahrnovali buldozery do písku. Nepodařilo se však potlačit výsledek vyšetřování, které prokázalo, že se v kuvajtských nemocnicích žádné inkubátory neztratily. Americký generál Norman Schwarzkopf po válce přiznal, že media nepravdivě informoval o 312 zabitých nemluvňatech. Začátkem roku 1992 se konečně provalilo, kdo byla Nayirah: byla to dcera kuvajtského velvyslance v USA.
Tato „lež z inkubátoru“ se od té doby dává za příklad moderní válečné propagandy.
Snad se sluší dodat, že vítaným následkem kuvajtské krize pro USA bylo zřízení amerických základem v Saudské Arábii, která do té doby tlakům odolávala. Skutečnost, že Američané po skončení válečných operací z Arábie neodešli, mohlo být příčinou znepřátelení Usamy Bin Ládina, dřívějšího spojence. Ten se pak stal zosobněním ďábla.
Vraťme se ale domů, do událostí letošního roku. Chystaly se parlamentní volby. ČSSD, která byla před Paroubkovým příchodem na dně, dosáhla neobyčejné přízně voličů. ODS, která se ještě nedávno cítila absolutním vítězem, se netajila plány na sociální škrty, a slibovala dravým podnikatelům, tvořícím jádro jejích příznivců, daňové i jiné výhody. Hesla ČSSD, která odmítala platby u lékaře, školné, zrušení rodičovského příspěvku, výpovědi bez udání důvodu, nekontrolovatelný růst nájemného apod. zabrala, a bylo téměř jisté, že ČSSD, jíž přál i ekonomický boom, ve volbách zvítězí. Tomu bylo třeba zabránit stůj co stůj. A řešení se našlo ve vystoupení plk. Kubice, který v tajných materiálech smotal pravdy s polopravdami,  smyšlenky s podezřeními. V Česku se nic neutají, a bylo jasné, že se všechno v krátkém čase objeví ve sdělovacích prostředcích. Nelze pochybovat, že to nebylo dílo náhody, ale propracovaným plánem PR agentury. Plán vyšel. Emoce se zvedly a i rozumní lidé věřili, že není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu. Sociální demokraté ztratili několik desítek tisíc hlasů, nezískali většinu, a Paroubek  to neunesl. Jeho povolební vystoupení  znamenalo katastrofální ztrátu občanské přízně, kterou agentury PR vytrvale prohlubují. Bohužel, i za přispění samého Paroubka. Ten se např. pokusil vlichotit se do přízně řidičů řečmi o amnestii na dopravní přestupky, dosáhl konsensu s ODS, aby jej vzápětí odvolal po dohodě s Kalouskem. (Bude jistě zajímavé pro budoucí historiky zjistit, čí to byl plán a kdo byl jeho prvoplánovanou obětí). Jedno je však jisté. Paroubek  a jeho strana jsou jediní, kdo důsledně trvá na dodržování základního zákona země, Ústavy republiky, při dalším postupu o vytvoření stabilní vlády. Pro ostatní je to cár papíru, který je možno ignorovat, či změnit, kdykoliv to brání plánům na rychlé převzetí moci. PR agentury se spolu s některými politiky snaží, aby se pomocí mediálního působení dosáhlo všeobecného konsenzu s předčasnými volbami, aniž by se využilo postupu stanoveného ústavou. To by ale mělo být pro každého výstrahou. Takové řešení je protiústavní a lze to tlumočit tak, že nebezpečí pro demokracii nehrozí  zleva, ale zprava.
Proběhly komunální volby a PR agentury opět vyburcovaly emoce. Vykutálený starosta, který mohl být zrovna tak lidovec či člen ODS, byl účelově svázán s členstvím v ČSSD. Ta byla poté prezentována jako strana podvodníků a zločinců. A zase,  těsně před volbami, byl Paroubek po cíleném úniku informací spojen s úplatkářskou aférou. Není kouře bez ohně, řekl si občan po vyslechnutí zprávy. PR agentury se úspěšně zhostily svého úkolu odradit voliče od účasti nebo je přimět  k volbě pravicových kandidátů. Že se před senátními volbami  opět vynořila dosud nejasná aféra se sociálnědemokratickým poslancem Pohankou už nemohlo překvapit.
 
Ale, řekněte sami, kam se to hrabe na lež z inkubátoru či Saddámovy zbraně hromadného  ničení.
Ivo Krieshofer


Komentáře
Poslední komentář: 09.11.2006  17:03
 Datum
Jméno
Téma
 09.11.  17:03 Ivo Předvolební aféra
 05.11.  23:56 Josef Josef Ivovi
 04.11.  10:18 Ivo Vojtovi
 03.11.  11:42 Josef Politika a svinstvo
 03.11.  08:44 emach Vojtovi
 02.11.  22:29 Vojta emach
 02.11.  18:15 emach Vojtovi
 02.11.  14:06 Vojta pro emach
 01.11.  18:37 emach
 01.11.  17:42 MirekL PR
 01.11.  11:36 Vojta PR
 01.11.  10:40 Jarda politika
 01.11.  09:22 Stefka Je politika svinstvo ?
 01.11.  09:06 Ivo Politika
 01.11.  07:34 Marcela