Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Milena,
zítra Miloš.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Kam půjdu na houby?
 
Před několika lety jsme při své houbařské obchůzce nalezli v revíru novinku: uprostřed pestrobarevných muchomůrek trůnila v lůně přírody rozbitá záchodová mísa. Byl to pohled tak šokující, že jsem doběhl pro fotoaparát a nález zvěčnil. Když jsem při četbě Neffova Neviditelného psa narazil na fotorubriku Absurdárium, fotku jsem do NP poslal. Vyšla, a redaktor jí přiřkl originální podpisek:
 
SRATAN
 
Od té doby jsme místem prošli bezpočtukrát a přinesli domů mnoho hříbků. Pokaždé však nám vytanula  na mysli otázka, čí že je to dílo. Zda na místo, vzdálené půl kilometru od nejbližších samot a 50 m od silnice, přinesl mísu některý starousedlík, či chalupář, který vyřešil Nerudovo Kam s ním, nebo zda je to výsledek hrátek znuděné mládeže. V každém případě sratan trůnil na svém místě po řadu let a na otázku, kam půjdu na houby, jsem odpovídal, že poblíž sratana a doma bylo jasno, kam mířím.
Uplynula léta a přišel povinný poplatek za odpady. Obec, i odlehlé části, nejenže pravidelně objíždějí popeláři, ale dokonce každoročně přistaví kontejner, kam lze odložit starý nábytek, drátěnky, linolea, matrace, pračky, zdravotní keramiku a dokonce i části autovraků. A tak jsme se  se synem vydali k sratanovi, v němž už z mísy začala klíčit zeleň, a  vystavili ho u silnice, kudy nezbytně musí projet náklaďák s kontejnerem.
Jestli si myslíte, že osádka, placená obcí za odvoz odpadu, uprostřed lesní silnice zastavila a mísu naložila, jste stejně naivní, jako já. Přiznávám, že znám své pappenheimské, a že jsem s takovou eventualitou v duchu počítal. Proto jsem ráno naklusal na půdu, a rozhodl, že matrace, léta schovávané pro strýčka příhodu, i zbytky lina, půjdou do sběru. Naložili jsme je na kárku a vydali se z kopce kilometr ke kontejneru. Tam jsme se se  sratanem, kterého jsme cestou na kárku naložili, rozloučili.
Až se mě ale manželka zeptá, kam půjdu na houby, a řeknu, že k sratanovi, určitě bude vědět, kam se chystám jít.
Zůstane navždy v našich myslích.
Ivo Krieshofer


Komentáře
Poslední komentář: 22.07.2006  23:29
 Datum
Jméno
Téma
 22.07.  23:29 Ludmila T
 21.07.  12:25 Vlasta sranda
 21.07.  09:27 Ludmila pro prababičku
 21.07.  09:08 prababička pro emach
 21.07.  09:07 emach
 21.07.  09:07 prababiřka
 21.07.  08:14 hera
 21.07.  07:50 Ludmila
 21.07.  00:03 prababička