za dávných èasù pánù z Dubé, okolo 15. století, byla divoká a nezkrotná oblast kolem hradu Tolštejn útoèištìm loupe¾ných rytíøù. Všelijací tu s úmysly rùznými pobývali a skrývali se. Vzpomeòme napøíklad Jakuba Raschauera z Vlèí hory roku 1740 popraveného v Lipové, Fridolína Raucha z Malého Sto¾ce v roce 1747 k šibenici odsouzeného, neznámého lobendavského loupe¾níka z vrchu Roubený, doubického Karla Stülpnera z pøelomu 18. a 19. století, krásnolipského vousatého Pumphuta. Známá byla té¾ tlupa loupe¾níkù Kardínka, a po jeho násilné smrti dále Zelenovousem vedená, jeho¾ skrýš se nacházela v rozvalinách Tolštejna. A nakonec - jeden z nejznámìjších loupe¾níkù tìchto hvozdù - sám velký Jan Karásek, jen¾ v drá¾ïanském vìzení léta Pánì 1809 skonal. Vìz, poutníèe, ¾e osudy tìchto loupe¾níkù a jejich ¾ivotní konce na této pozemské pouti nebyly nikterak veselé a slavné. Však poznamenaly historii tohoto kraje, nejsevernìjšího místa zemì koruny èeské. Ty však na svých cestách obávati se nyní nièeho nemusíš...!
Tak nìjak je pøedstavováno Tolštejnské panství návštìvníkùm regionu Šluknovska, nejsevernìjší oblasti naší zemì. Jak u¾ jste mìli mo¾nost v nìkolika vizitkách poznat, je plná zajímavostí.
Tolštejnské panství bylo vyhlášeno v roce 2001. A aby se zde turisté nenudili a pro¾ili zde i zábavu, vymysleli si tu i celoroèní vlastivìdnou hru - Vandrování po Tolštejnském panství. Budete-li mít chu», vyberete si jakoukoliv památku èi pøírodní zajímavost ve výbì¾ku. Mù¾ete si dokonce koupit pas Tolštejnského panství. Do této kní¾eèky si necháte na všech místech dát razítka. Stejnì tak i pøi návštìvì vybraných restaurací. Za urèitý poèet razítek mù¾ete získat sklenìné mince - tolštejnské krejcary. Ty pak v informaèních støediscích - zvaných Mýta - mù¾ete smìnit za atraktivní suvenýry. Co øíkáte? Zábavné, ¾e ano. !
O pøírodì, jsem vám ji¾ ledacos naznaèila. Dá se pøirovnat k pøedhùøí Šumavy. Budete se mo¾ná divit, ale severní Èechy u¾ dávno nejsou špinavé. Šluknovsko, Rumbursko a Krásnolipsko mají podle dlouhodobých statistik nejèistší ovzduší v zemi. Nejsou tu toti¾ ¾ádné továrny. Ka¾dá vesnice má kostelík, typické jsou hrázdìné domky s podstavbou a sedlovou støechou.
Panství bylo pojmenováno podle dominanty kraje - hradu Tolštejnu. Ve høe "vandrování" je i cesta na Tolštejn. Je pojmenovaná po jednom z místních lupièù - "Stezka loupe¾níka Kardínka".
Po výbornì znaèené cestì dojdete a¾ do centra panství – na Tolštejn. Hrad je jednou z nejzobrazovanìjších zøícenin. K hradu se vá¾í i nejrùznìjší povìsti. Proto je v logu zalo¾eného panství i loupe¾ník. Ji¾ od pradávna byla tato oblast rájem pro lupièe a prý jsou tu pod zemí truhly plné penìz.
Tolštejn je poprvé pøipomínán ji¾ v roce 1337. Prvním pravdìpodobným dr¾itelem hradu byl Jindøich z Lipé. Za panování rodu Vaòkù z Vartenberka byl hrad nejen pevnostní, ale i správní centrum panství. Kolem roku 1400 pøešlo Tolštejnské zbo¾í spolu s hradem do majetku Hynka Berky z Dubé, který tehdy patøil mezi nejbohatší pány v Èechách. Jeden z jeho potomkù, Albrecht Berka, byl horlivý katolík a v pohusitské dobì odpùrce krále Jiøího z Podìbrad. Ten vydal v roce 1463 rozkaz hrad dobýt. Po rùzných rozbrojích nakonec koupila tolštejnské panství v roce 1471 saská kní¾ata. Historie hradu konèí za tøicetileté války, kdy byl obsazen císaøským vojskem a švédský generál Wrangel ho v roce 1642 vypálil.