a zavítejme do malé polské vesnice Czermna, nìjakých 5 km od pøíhranièní Kudowy – Zdrój (èteno zdruj) kouske za Náchodem. Neleknìte se, bude to trochu hororu.
U¾ zase nají¾dìjí èeské autobusové nájezdy na polská pøíhranièní tr¾ištì a pomalu, pomalouèku se rozvíjí pøeshranièní turistický ruch. A tak místo toho, aby autobus jen profrèel s koupìchtivými tøeba pøes Dušníky, teï se tam zastaví a lidé pokojnì dojdou ke kostelu Petra a Pavla a podivují se svìtové raritì – kazatelnì v podobì rozevøené tlamy velryby, nebo jak øíkají Poláci wieloryb, to na pøipomenutí Jonášova pøíbìhu z bible.
My se dnes vrátíme k èesko – polské hranici a pøes centrum lázeòského mìsteèka Kudowa – Zdrój (víte, ¾e se to èesky øekne správnì Chudoba?) u benzínové pumpy zahneme vlevo a dojedeme ke kostnici v oné Czermné.
Historie té kostnice je spojena s tamním èeským knìzem Václavem Tomáškem, to hovoøíme o poslední ètvrtinì 18. století, který za dost dramatických okolností odkryl na místním høbitovì mohylu s desítkami tisíc lidských kostí a lebek, nejspíš obìtí dvou válek slezských èi války sedmileté. Mimo jiné ho šokovalo, ¾e psi ty ostatky roztahávali po vsi. Pan faráø se rozhodl – mezitím vykonal pou» do Øíma - ¾e s tím hrùzným nálezem nìco udìlá.
Do kaple a její krypty – øeèeno slovy církevními - do sanktuária „Zamyšlení nad ¾ivotem“ postupnì pøemístil pøes 20 tisíc lebek a další tisíce kostí. Dnešní stav? Asi desetina lebek je vystavena a konzervována, zbývající nekonzervovaná vìtší èást je v kryptì, kde jak návštìvníkùm ukazuje otrlý prùvodce, se jejich vrstva slehla o dva metry. Omlouvám se, ¾e jsem vás zavedl do této, jak øíkají Poláci Kaplicy czaszek a jak v nemotorném pøekladu na ní je èesky napsáno Kaple lebku. S krátkým“u“ a s „b“ uprostøed. Tahle kostnice je z východních Èech nejblí¾, ale jestli chcete do obdobné kostnice u nás, pak doporuèuji Kutnou Horu. Jinak v Evropì je najdete u¾ jen v Itálii, Rakousku a prý v Portugalsku.
