Jak se slaví Vánoce v členských státech EU

Při vánočních oslavách si každá členská země Evropské unie ponechává své tradice. Ne všude totiž naděluje dárky Ježíšek a nikde nemají na štědrovečerním stole naše tradiční jídla jako je rybí polévka, smažený kapr, bramborový salát a vánoční cukroví. Pojďte s námi nahlédnout do vánočních kuchyní zemí Evropské unie: každý stát má totiž pro vánoční svátky své osobité dobroty a tradiční recepty, které si můžete sami vyzkoušet.
 
Belgie
Belgické děti byly vychovány k víře ve Svatého Mikuláše, tedy Vánoce měly především religiózní charakter, ale v současnosti se o Vánocích v Belgii objevuje i Santa Klaus svým původem ze Spojených Států. V dřívějších dobách byly belgické Vánoce především rodinným religiózním svátkem. Dárky se rozdávaly na Nový rok a děti věděly, že dárky jsou od jejich rodičů a ne od Santa Clause.
Typickým belgickým vánočním zvykem je, že všichni mladí i staří po rodinné oslavě 25. prosince jdou odpoledne bruslit na zamrzlé kanály. Další tradicí, která se uchovala především v malých vesničkách, je tradice Tří králů, kdy jsou ve vesnici vybráni tři dospělí muži, ti se převléknou za Tři krále a za zpěvu koled obchází všechny domy. Za to jsou odměňováni drobnými dárky.

Dánsko
Počátkem adventu se na dveřích domů a v domácnostech objevují první poslové blížících se vánočních svátků – adventní věnce. V zemi Hanse Christiana Andersena se o Vánocích nikdy dárky nešetřilo. Připravují se s několikaměsíčním předstihem a Dánové dělají s jejich nákupy velké tajnosti. Podle starého obyčeje totiž musí být každý dárek pro obdarovaného velkým překvapením. Lidé v Dánsku věří, že čím větší překvapení, tím šťastnější budoucnost je čeká.
V některých oblastech Dánska se dodržuje zvyk vítání „vánočního posla“. Posel zaklepe na dveře a každému dá speciální dárek: velikou kytici slaměnek, otep sena, obrovskou krabici nebo poštovní balíček zabalený alespoň ve dvaceti vrstvách vánočního papíru. Překvapení je skryto uvnitř a obdarovaní se často zapotí, než dárek najdou. Výběr se řídí vlastnostmi a zvyky příjemce. Dárek musí být vtipný a poukazovat na některou ctnost nebo charakterovou vadu obdarovaného.
Ke štědrovečerní večeři se podává husa, kachna, vepřová pečeně s červeným zelím, teplá šunka, pepřená treska s ředkvičkou a horká rýže politá studeným mlékem, pivní a pšeničný chléb a jako dezert sladký rýžový nákyp se zapečenou mandlí. Komu se poštěstí ji najít, dostane speciální dárek Julemand.

Finsko
Ve Finsku rozdává radost bělovousý dědeček Velký Ukko. Poznáte ho především podle vysoké červené čepice a laskavého pohledu v jeho moudrých očích.

Francie
Pro vánoční svátky ve Francii je typický bíle oblečený Papa Noël. Především v Paříži, ale také v dalších městech, se stále ještě mnohde zachovává zvyk, že po rozdání dárků dospělí členové rodiny spěchají na večeři do dobrých restaurací. Doma zůstávají pouze dříve narození a děti. Vánoční večeře nezapře vyhlášenou francouzskou kuchyni a mívá až dvanáct chodů.

Irsko
Irové na Štědrý večer dávají do oken svíčky, aby posvítili na cestu Svaté rodině  a dalším chudým poutníkům. Po štědrovečerní večeři lidé  na stůl umísťují chléb a mléko pro Josefa, Marii a malého Ježíška a dveře domu zůstávají nedovřené. To vše jako symbol pohostinnosti.

Itálie
V italských městech nepanuje štědrovečerní nálada, jakou známe od nás, protože ulice kypí zdánlivě běžným životem. Hlubokým zážitkem je však půlnoční mše ve Vatikánu v proslulém chrámu sv. Petra. Svátky začínají až obědem na Boží hod po slavném papežově požehnání Urbi et Orbi. Na slavnostním stole je zpravidla pečené jehně nebo krocan. Ze sladkostí nechybí datle či fíky s různými náplněmi a také místní podoba vánočky nazvaná panettone.
Tradici klasických velebných vánočních mužů, dědů a dědečků, známých z většiny států Evropy v Itálii narušuje jediná žena. Není nikterak pohledná a už vůbec ne mladá. Říkají jí Befana a dárky roznáší až 7. ledna.

Lucembursko
Schéi Chrëschtdeeg je pozdrav, kterým se lidé zdraví v Lucembursku a dal by se přeložit jako „hezké vánoční svátky“. Koncem listopadu můžete v ulicích potkat Mikuláše, kterému se v Lucembursku říká Kleeschen a 6. prosince obdarovává děti různými drobnými dárky. V předvánočním čase se ulice osvětlují a zdobí svítícími vánočními stromy, vzduch je cítit horkým kořeněným vínem, speciální polévkou s uzeninou a typickými crepes.
V Lucembursku jsou Vánoce také rodinným a religiózním svátkem (dárky roznáší Ježíšek a ne Santa Klaus); rodina se schází k typickému zimnímu jídlu, kterým je černý puding s mačkanými bramborami a jablečnou omáčkou.

Německo
Německem na Štědrý den prochází Christkind neboli Ježíšek, ale zejména v severních oblastech obchází tradiční Weihnachtsman, který má zrzavé vousy i vlasy, dlouhý plášť a kapuci.
Německá vánoční kuchyně nabízí mnoho pokrmů z ryb (pečená štika, candát na roštu, plněný kapr,…). Oblíbená je konšelská mísa, ať již teplá nebo studená, na níž jsou plátky vepřové pečeně, uzeného masa, pečené kachny nebo husy, pečené krůty a kusy smetanových klobás. Nechybí ani tradiční jablečný závin, do kterého se přidávají i kompotované třešně. Lahůdkou na závěr večeře je ovocný salát s příchutí šampaňského nebo likéru.
Na německých vánočních stolech nechybí ani cukroví – zhruba od 18. století se peče vaječné cukroví, které má různé názvy. Nejčastěji se mu říká „marcipán chudých“ nebo „Springle“.

Rýnský Spekulantius
700 g hladké a 100 g hrubé mouky, 100 g moučkového cukru, 200 g másla, 100 g medu, 0,5 dl smetany, 2 žloutky, 1 lžičky soli, 1 balíček prášku do pečiva, 1 lžička jemně umletého perníkového koření: 24 g skořice, 4 g hřebíčku, 3 g kardamonu, 10 g vanilky, 5 g badyánu.

Důkladně umícháme cukr s máslem, postupně přidáme ostatní suroviny a koření a dobře vypracujeme. Tuhé těsto vyválíme na tenký plát. Vykrajujeme různé vánoční tvary a upečeme v mírně vyhřáté troubě dorůžova.

Nizozemsko
Nizozemský Mikuláš se jmenuje Sinterklaas. Děti věří, že k nim přijíždí na parníku ze Španělska několik dní před 5. prosincem. Tato událost odehrávající se v dokách je velkou slavností, kterou díky televiznímu přenosu mohou sledovat miliony dětí a jejich rodičů. Sinterklaas přijíždí na koni a je doprovázen družinou. 4. prosince v noci objíždí se svým pomocníkem Černým Petrem střechy domů a do připravených bot dětem komínem posílá drobné dárky.
Ve východní části Nizozemska se během Adventu udržuje tradice troubení na ručně vyrobené rohy – midwinter-hoornblazen, což oznamuje příchod Ježíška.

Portugalsko
Portugalci mají svůj svátek zvaný consoda, který se slaví na Štědrý den ráno. Na stůl prostírají talíře pro duše mrtvých a servírují jim jídlo. Věří, že tento skutek jim v příštím roce přinese štěstí. Oslavy Vánoc jsou spojeny se silným náboženským založením Portugalců.

Rakousko
Rakouské Vánoce začínají vlastně už  1. prosince, kdy děti otevřou první dvířka  v adventním kalendáři. V samotné Vídni však přicházejí Vánoce už 18. listopadu, kdy se otevírají brány prvních adventních trhů. Voní to tam punčem, klobásami, pečenými kaštany a svařeným vínem. V prvním prosincovém týdnu, kdy se také na adventním věnci zapaluje první ze čtyř svící, si Rakušané – ostatně jako další kulturně spřízněné národy – opatřují podle prastarého zvyku na svatou Barboru snítky třešní s nalitými poupaty. V Dolních Rakousech dostává takovou snítku každý člen rodiny a dívky věří, že čím více jejich barborka kvete, tím dříve se vdají. Adventní věnce nechybějí u žádného vchodu do domu nebo bytu. O adventu je také nejvyšší čas na pečení tradičních rakouských vánoček, štol, protože tyto sladké, vůbec velmi nedietní výtvory, se musejí nechat řádně uležet.
V předvečer svatého Mikuláše se v ulicích rakouských měst i na vesnicích stále ještě ozývá výhružné řinčení čertovských řetězů a děti po odříkání básničky dostanou nadílku. Nejrozšířenějším štědrovečerním pokrmem jsou ryby a drůbež v rozmanitých úpravách. I v rakouských domovech se po večeři zapálí svíčky na stromku a rozdávají se dárky.

Řecko
Řekové jsou velice nábožensky založený národ a od toho se také odvíjí oslava vánočních svátků. Důležitým patronem Řeků je Svatý Mikuláš, který má ochraňovat námořníky od rozbouřeného moře.
Na Štědrý večer obchází děti na vesnici všechny domy a zpívají vánoční koledy – tzv. kalanda. Za to dostávají malé sladké odměny.
Dárky se rozdávají až 1. ledna, na den sv. Basileje, který je obdobou Santa Clause. Na tento den se koná také slavnost  „obnova vod“, během které se všechny džbány na vodu v domě vyprázdní a naplní se svatobasilejskou vodou. Tento rituál je doprovázen obětí naiadám, bohyním pramenů a fontán. Vánoční oslavy končí 6. ledna, kdy kněz smočí krucifix v moři  a uděluje požehnání.

Španělsko
Ve Španělsku přicházejí tři králové, kteří sice slaví svůj svátek až v lednu, ale nadělují o Štědrém dnu. Děti jim jdou ulicemi v ústrety s rozsvícenými lampiony.

Turróns
250 g mandlí, 250 g jemného cukru krupice, 3 žloutky, 1/2 bílku a olej.

Mandle spaříme, oloupeme, vysušíme, necháme zchladnout a jemně umeleme. Přidáme cukr, také rozšlehané žloutky a dobře promícháme. Z poloviny bílku ušleháme tuhý sníh, který přidáme k mandlové směsi a opatrně promícháme. Plech vyložíme alobalovou fólií, potřeme olejem, v síle asi 5 mm na ni rozetřeme mandlovou směs a přikryjeme dalším alobalem potřeným olejem. Zatížíme dřevěnou destičkou se závažím a necháme 3 dny v chladu stát. Turróns nakrájíme na 6 cm dlouhé a 5 mm široké proužky.

Švédsko
Ve Švédsku obchází domy stařeček Jultomten v doprovodu skřítků a trpaslíků. K vánočním tradicím však ve Švédsku patří více než kdekoli na světě oslava svátku svaté Lucie, která připadá na 13. prosinec. Mladé dívky se už od nepaměti oblékaly do bílých splývavých šatů a na hlavu si dávaly věnec s hořícími svíčkami. Při večeři obsluhovaly u stolu své rodiče, aby jim tak vyjádřily dík za jejich pozornost a péči.

Švédská vánoční kaše
250 g rýže, 1 lžíce másla, 1 lžíce cukru, 1 l mléka nebo smetany, 2 dl vody, 1 lžička soli, nastrouhaný muškátový oříšek, trochu mleté skořice, 1 spařená a oloupaná mandle.

Rýži dobře propereme, zalijeme vařící vodou, přidáme polovinu uvedeného množství másla a vaříme, až se všechna voda vyvaří. Zalijeme vařícím mlékem nebo smetanou, osolíme, ochutíme muškátovým oříškem a uvaříme hustou kaši, kterou dochutíme zbytkem másla a posypeme skořicí s cukrem. Podle staré tradice se do vánoční kaše dává jedna spařená a oloupaná mandle a kdo ji najde ve svém talíři, ten se určitě v příštím roce vdá nebo ožení.

Zdenka Franková

* * *