Èasto si stì¾ujeme, ¾e je pro nás pøíliš tì¾ká angliètina, proto¾e se témìø všechny samohlásky vyslovují jinak, ne¾ se píší. A navíc v rùzných pøípadech rùznì! A pøitom si vùbec neuvìdomujeme, ¾e i my si kdejaké slovo také vyslovujeme jinak, ne¾ je psáno. V èeštinì jde ale spíše naopak o souhlásky, které vìtšinou z nedbalé Výslovnosti znìjí jinak.
Tak¾e pøipomeòme - let i led zní témìø pro ka¾dého naprosto stejnì, a tak se nìkdy neví, zda jde o zmrzlou vodu èi pohyb vzduchem, a jindy mù¾e jít i o druhý pád mno¾ného èísla slova léta! Podobnì v øeèi èasto zamìòujeme „g“ a „k“ (na pøíklad „Gdy¾“, niGdy“), nerozlišujeme „s“ a „z“ (spìt a zpìt), „t“ a „d“ (plot a plod), èi „h“ a „ch“ („sníh“, smích).
Jsme prostì líní správnì vyslovovat a se znìlými a neznìlými souhláskami máme potí¾e! A ještì další problém s dorozumìním mù¾eme mít i my sami.
Jde o následující spojení – Nìmecko napadlo Polsko, Èeskoslovensko provokovalo Nìmecko, nebo – maminky hledaly dìti! Ve všech tìchto spojení se mù¾eme dohadovat, kdo vlastnì koho napadl, provokoval èi hledal! Musíme prostì pouze spoléhat na intonaci vìty! Èeština také klidnì pou¾ívá ve vìtì dva zápory, které však dohromady nedávají klad, jak se sluší nejen v matematice, ale i ve vìtšinì jiných jazykù, ale opìt zápor. Tedy tøeba – nevím nic – neznamená, ¾e vím vše, nebo alespoò nìco, ale je to vlastnì stejné, jako bychom øekli – vím nic! No a na pøíklad - nemohu nevidìt – znamená spíše – musím vidìt, ne¾ pouze - mohu vidìt! Prostì – „nikdy nic nikdo nemá míti za definitivní!“ Snad znáte tuto písnièku W + V. Neznáte? Vaše škoda! Ta písnièka pokraèuje slovy – „neb nikdy nikdo neví, co se mù¾e státi. Øeknete, tøeba ¾e se to stane tak a tak, ono to pak dopadne docela naopak!“ Tomu øíkáme – hra se slovy!
A proto¾e moje drzost nezná mezí, dovolím si hned za ukázku z tvorby tìchto mistrù slova zaøadit svoje absolutní „pindy“.
Chodil svìtem s dívkou nì¾nou, ne¾ se stala snì¾nou knì¾nou.
Ne¾ navštívím operu, košili si operu.
Je-li krátká doba letu, stihnu to i do baletu.
Letoun, kdy¾ „pøichází do let“, nutnì zkracuje svùj dolet.
Je v tom toti¾ jedna potí¾, ¾e se hochu pøíliš potíš!
Nebudou-li mu¾i skoupí, pro své ¾eny všecko skoupí.
Zlatníka je tøeba kárat, ¾e odhadl špatnì karát!
Marnì chlapce káráte, ¾e nezvládá karate.
U Supperstar – proslýchá se – nejvíce se cení,
zejména jak soutì¾ící krásnì zuby cení!
Starý opat pøestal kopat, nebo» sotva dechu popad.
A jaký to mìlo dopad? Motyk zbavil se i lopat!
Sice nerad, pøesto udám, ¾e mìl v¾dycky štìstí u dam!
I kdy¾ všecky finty jara dobøe zná, musí si je zopakovat do bøezna.