Sto let Velké Ostravy
Vznik Velké Ostravy nebyl nikterak jednoduchý proces a pøedcházela mu øada krokù, øešeno bylo mno¾ství problémù. Myšlenky ke slouèení tøí mìst Moravské Ostravy, Pøívozu a Vítkovic údajnì existovaly ji¾ pøed 1. svìtovou válkou. Významnìji pak snahy rezonovaly po první svìtové válce, postupnì došlo ke vzniku tzv. Velké Olomouce, Velkého Brna, Velké Prahy a Velké Plznì. Motivací v prvních dvou pøípadech bylo zajištìní èeské vìtšiny obyvatelstva prostøednictvím pøipojování okrajových èeských obcí k historickým jádrùm s poèetným nìmeckým obyvatelstvem. I projekt Velké Ostravy, o nìm¾ se zaèalo mluvit ji¾ poèátkem roku 1919, byl v soudobém kontextu veden právì tìmito pohnutkami.
Projekt poèítal s tím, ¾e k Moravské Ostravì bude pøipojeno dalších ètrnáct obcí a mìst, šest moravských a osm slezských. Proto¾e nebylo jasné, jak silnì je nìmecké obyvatelstvo zastoupeno, bylo v obcích, vykazujících pøed rokem 1914 nejvìtší nìmecké menšiny provedeno dokonce zvláštní místní sèítání lidu, které dopadlo pro Èechy uspokojivì. Poèet lidí, hlásících se k nìmecké národnosti výraznì poklesl, a v zastupitelstvu Velké Ostravy by tudí¾ byla èeská vìtšina zajištìna. Samozøejmì se pøedpokládalo, ¾e Velká Ostrava se stane statutárním mìstem s vlastním magistrátem, co¾ by rovnì¾ výraznì zvýšilo presti¾ mìsta. Problémem zùstávaly zemské hranice – dosavadní legislativa toti¾ v rámci sluèování obcí s jejich zmìnou nepoèítala. Musel být vydán zvláštní zákon, který umo¾òoval pøipojit Velkou Ostravu buïto k Moravì nebo ke Slezsku.
Mìstské jatky
Projekt Velké Ostravy v prùbìhu pøíprav èelil problémùm národnostním a ekonomickým, naèe¾ uvízl na zemských hranicích. Zamýšlená realizace ¾upního zøízení byla v nedohledu. Ministerstvo vnitra rozhodlo jen o slouèení sedmi moravských obcí – Moravské Ostravy, Hrabùvky, Mariánských Hor, Nové Vsi, Pøívozu, Vítkovic a Zábøehu. Èeskoslovenská vláda schválila tento krok 20. prosince 1923, s platností od 1. ledna 1924. Velká Ostrava tedy koneènì vznikla, podstatnì menší, ne¾ se pøedpokládalo, pøesto však poèet obyvatel pøekroèil sto tisíc. Do vypsání nových voleb byl povìøen vedením celého mìsta Jan Prokeš ve funkci vládního komisaøe.
„Pøes veškeré nedostatky, které projekt Velké Ostravy mìl, šlo v té chvíli o obrovský úspìch, cesta k modernímu velkomìstu byla koneènì otevøena. Promìny Ostravy, které byly zahájeny po slouèení pùvodnì samostatných obcí, byly u¾ v prùbìhu 20. let razantní. Jejich symbolem budi¾ naše unikátní Nová radnice, dosud nejrozsáhlejší radnièní budova s nejvyšší vì¾í v Èeské republice. Vznikem Velké Ostravy se zaèal psát její pøíbìh tøetího nejvìtšího mìsta naší zemì,“ uvedl Jan Dohnal, primátor mìsta.
Hospodáøský chod Velké Ostravy do znaèné míry závisel na provozu mìstských podnikù. K 1. lednu 1924 mìsto pøevzalo nebo jich provozovalo celkem 13. V Moravské Ostravì to byla plynárna, jatky, dobytèí trh, vodárna, úzkorozchodná místní dráha Ostrava-Karviná, sprchové láznì, mìstská zastavárna, hospodáøský dvùr a mìstská váha. V pøipojených Vítkovicích se jednalo o jatky, vodárnu, návìstní ústav a mìstské láznì. V Pøívoze o vodárnu, v Mariánských Horách o sí» veøejného osvìtlení a v Zábøehu o obecní váhu. V pozdìjších letech pøibyly ještì další nové mìstské podniky jako krematorium, mìstské koupalištì nebo hospodáøský dvùr v Hoštálkovicích.
Moravská Ostrava
Velký význam mìla bytová výstavba, nejvìtší èást se nadále soustøeïovala do Moravské Ostravy, pøesouvala se té¾ do Zábøehu, Mariánských Hor a Hrabùvky, zatímco ve Vítkovicích a Pøívozu mírnì zaostávala. Jen nepatrnì se stavìlo v Nové Vsi. Po roce 1924 se zaèalo s výstavbou soustavné kanalizace, investovalo se do vodovodní sítì a pokrok nastal u silnièní sítì. Další zajímavosti k integraci a pøièleòování obcí k mìstu Ostravì i jednotlivým zakládajícím souèástem nabízí výstava Archivu mìsta Ostravy s názvem Sto let Velké Ostravy, kterou mohou lidé zhlédnout a¾ do konce ledna 2024.
Pøipomenutí stoletého výroèí Velké Ostravy iniciovalo pìt mìstských obvodù, nástupcù slouèených obcí. K významnému jubileu byla pøipravena celá øada aktivit. „První akcí, kterou jsme zahájili oslavy výroèí je výstava ve foyer Nové radnice, která odstartovala široké spektrum akcí, vrcholících 15. èervna 2024 v rámci Muzejní noci. Kromì výstav a pøednášek se lidé mohou kupøíkladu tìšit na komentované prohlídky atraktivních míst, výtvarné dílny, tanèírnu, obecní slavnosti nebo dobový kabaret. Specialitami tohoto projektu jsou dvì hry s motivy z ostravské historie, které svým pøíbìhem a provedením zajímavì propojí jednotlivé mìstské lokality,“ konstatovala Lucie Baránková Vilamová, námìstkynì primátora.
Výstavba veøejného koupalištì v Hulvákách
Koordinátorem akcí k oslavám staletého jubilea Velké Ostravy je statutární mìsto Ostrava, na nìkterých aktivitách se podílí i další subjekty – Knihovna mìsta Ostravy, Galerie výtvarného umìní Ostrava, Ostravské muzeum, Kulturnì sportovní spolek Elegant, Centrum kultury a vzdìlávání, Øímskokatolická farnost Zábøeh a Post Bellum. V rámci geolokaèní hry Sedm klíèù Ostravy mohou zájemci objevovat území mìsta, která byla v roce 1924 zakládajícími souèástmi Velké Ostravy. Detailnìjší informace naleznou zájemci na webu https://www.velkaostrava.cz/. Na youtube mìsta Ostravy pak zájemci mohou zhlédnout velmi vzácný dobový obrazový záznam, dokumentující návštìvu T. G. Masaryka v èervnu 1924 v Ostravì.
