Otec evropského ptactva
Tento titul patøil od roku 1933 panu Heinrichu Lumpemu, od jeho¾ narození uplynulo nedávno 165 let (16. 2. 1859). Pocházel z vesnice Doubice u Krásné Lípy a své dìtství pro¾il uprostøed pøírody. Jeho bezdìtný strýc, majitel známého ¾elezáøství a koloniálu v Ústí nad Labem potøeboval nástupce a svého synovce se ujal.
Poslal ho na zkušenou do Nìmecka a brzy mu pøedal své podnikání. Heinrich byl úspìšný, firmu rozšíøil a také zalo¾il firmu na výstavbu vodních dìl. Osobnì se zabýval dostupností pitné vody pøi rozvíjejícím prùmyslu a pøibývajícím poètu obyvatel ve mìstì. Také se podílel na výstavbì vodovodu na horu Snì¾ku v roce 1908. V tém¾e roce zakoupil kopcovitou èást pozemku nedaleko Mariánské skály v centru mìsta. Zaèal tam budovat první støedoevropskou ptaèí rezervaci. Park byl osazen velkým mno¾stvím budek a hlavním zámìrem byla ochrana ptactva, proto pùvodnì nebyl veøejnosti pøístupný. Pozdìji bylo zpøístupnìní veøejnosti omezeno na dobu hnízdìní a v zimì, kdy bylo ptactvo dokrmováno. On sám tam chodil ve zvláštním klobouku se širokou krempou, ze které mu ptáci zobali zrní.
Nebyl odborník, také se domníval, ¾e kdy¾ pøipraví ptactvu vhodné podmínky, uchrání je, pøed nebezpeènými cestami za teplem. Vše dìlal s maximálním zápalem a schopnostmi realizovat své smìlé plány. Vìnoval tomu veškerý volný èas a finanèní prostøedky. Dokázal v Itálií pøes Mussoliniho prosadit zákaz lovu zpìvného ptactva. V parku nechal vybudovat øadu atrakcí a kuriozit. Z Durynska nechal pøivést 20 vagonù unikátního materiálu Tufu vypadající staøe a omšele a z toho vytvoøit stovky ptaèích úkrytù, umìlé prohlubnì s vodou, jeskynì, trpaslièí hrádek s pohádkovými postavami, vèetnì perníkové chaloupky i Krakonoše. V malebném údolí pak jezírko s vodotryskem ozdobeném lekníny a rybami. Na holé skalní sráze nechal navést úrodnou pùdu a k tomu bylo zapotøebí nìkolik set povozù. Spolupracoval s odborníky, propagoval ochranu ptactva po celém svìtì.
Patøil mezi zakladatele Svìtového spolku na jejich ochranu, získal mnohá èestná ocenìní jak tady, tak i v cizinì. Vìnoval se tomu 28 let a jeho dramatická smrt pøinesla ohlasy ve vìtšinì evropských státù i na øadì míst v USA. Jeho majetek vèetnì ptaèí rezervace zdìdil jeho syn Alfréd Lumpe. Po roce 1945 byl jeho majetek zkonfiskován, z ptaèí rezervace se stal veøejný park. V roce 1949 byl zmìnìn na zoologickou zahradu. Zpoèátku se park trochu udr¾oval, ale jeho stavby byly ponechány svému osudu, co¾ mnohé nepøe¾ily. Ještì jako dìti jsme sedávaly na Krakonošovu ruku a mnozí máme i fotografickou památku doma z této doby. Z trpaslièího hrádku byly ji¾ zøíceniny a byl na nìho strašidelný pohled. V 70 letech se plocha Zoo rozšíøila na 30 ha, Lumpeho stavby byly zapomenuty a mnohé jako Krakonoš a jeho kamenný les skonèily jako sutì, odvezeny neznámo kam.
Po roce 1990 se zaèíná pøipomínat jeho èinnost. Jako první vlaštovkou byl vznik nauèné stezky s 10 zastaveními zamìøená na nejmladší generaci tak, jak to dìlal pan Lumpe. Vzniká nový projekt s názvem „Poklad jménem Lumpepark“, se snahou obnovit pùvodní stavby. Do toho projektu se zapojila ZOO, univerzita JEP, ústecké muzeum.
Muzeum bude dokumentovat co se zachovalo a popisovat hodnotu areálu z hlediska stavebního, památkového, geologického i pùvodní výsadby. UJEP pak zpracuje geodetické zamìøení pùvodních staveb vèetnì dokumentace. Jak to dopadlo s projektem Poklad jménem Lumpepark? To se mi bohu¾el zatím nepodaøilo zjistit, doufejme, ¾e se na nìm stále pracuje.
A co stalo z jeho prodejny? Pøesto¾e dál dlouho slou¾ila u¾ pod názvem Domácí potøeby, starousedlíci nakupovali dál u Lumpeho. V 70 letech minulého století došlo k zbourání celé ulice a tím zanikla i prodejna. Doufejme, ¾e Lumpepark nedopadne jako ta prodejna.
Poslal ho na zkušenou do Nìmecka a brzy mu pøedal své podnikání. Heinrich byl úspìšný, firmu rozšíøil a také zalo¾il firmu na výstavbu vodních dìl. Osobnì se zabýval dostupností pitné vody pøi rozvíjejícím prùmyslu a pøibývajícím poètu obyvatel ve mìstì. Také se podílel na výstavbì vodovodu na horu Snì¾ku v roce 1908. V tém¾e roce zakoupil kopcovitou èást pozemku nedaleko Mariánské skály v centru mìsta. Zaèal tam budovat první støedoevropskou ptaèí rezervaci. Park byl osazen velkým mno¾stvím budek a hlavním zámìrem byla ochrana ptactva, proto pùvodnì nebyl veøejnosti pøístupný. Pozdìji bylo zpøístupnìní veøejnosti omezeno na dobu hnízdìní a v zimì, kdy bylo ptactvo dokrmováno. On sám tam chodil ve zvláštním klobouku se širokou krempou, ze které mu ptáci zobali zrní.
