To, ¾e má èeština tì¾kou gramatiku jak pøi èasování, tak i skloòování, je notoricky známé, ale teï mo¾ná ètenáøe naposled pøekvapíme. Málokdo to ví, ale bylo toti¾ zjištìno, ¾e naše mateøština nemá pádù sedm, jak se bì¾nì uèí ve škole, ale bouølivá doba jednadvacátého století k nim pøidala dalších tøináct! Podívejme se na nì! Nejprve tìch klasických 7:
1. pád = kdo, co = nominativ
2. pád = koho, èeho = genitiv
3. pád = komu, èemu = dativ
4. pád = koho, èeho = akuzativ
5. pád = oslovujeme, voláme = vokativ
6. pád = o kom, o èem = lokál
7. pád = s kým, èím = instrumentál.
A nyní dalších novodobých 13 :
8. pád = kdo z koho = korytativ
9. pád = koho jak = buzerativ
10. pád = koho kam = deliminativ
11. pád = kdo koho = likvidativ
12. pád = jak na koho = intrikativ
13. pád = komu co = podmazativ
14. pád = co za co = korupcionál
15. pád = jak komu = protekcionál
16. pád = kdo za koho = hejblativ
17. pád = kde kdo = semtamcionál
18. pád = kdo kdy = definitiv
19. pád = kdo s kým = kopulativ
20. pád = co na co = prezervativ.
Vidíme tedy, ¾e ka¾dopádnì na ka¾dý pád se èeština neustále díky lidové tvoøivosti vyvíjí – k velkému zdìšení puritánù, ale naopak k nesmírné spokojenosti humoristù!
A nyní se v tomto ponoru do tajù èeštiny opìt vrátím na mnohokrát zorané pole poezie, mírnì pohnojené absolutními rýmy:
Nejkrásnìjší konì mìla, pøesto náhle onìmìla.
Není pouze flétna pøíèná, pøíèná mù¾e být i pryèna.
Mladé prodavaèky z Bily mého Bila pìknì zbily!
Paseku u lesa mìl jako na dlani, výstøely letìly vysoko nad laní!
Milí lotøi – tenhle provaz, je pøipraven právì pro vás!
Hamletovské dilema dneska zase tu mám,
pít èi nepít chvílema, o tom marnì dumám.
Chceš-li dìvèe kozu dojit, tak si pro ni musíš dojít!
Marnì hochu vémì hladíš, pivo nièím nenahradíš!
