Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Libor,
zítra Kristýna.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Cesty k demokracii


To slùvko je skloòované všemi politiky zleva doprava a zpìt. Demokracie. Napadlo mne posvítit si na nì ve svìtle antiky a Øecka. Tam ostatnì patøí patrnì první známý pokus o demokratickou vládu. Snad nemusím pøíliš zdùrazòovat, ¾e moje povídání nemá ambici vìdecké práce. Je to jenom pokus troch pøiblí¾it antický demokratický svìt našemu dnešnímu pohledu.


Vra»me se spolu zhruba do sedmého století pøed naším letopoètem. Tam zaèíná soupeøení dvou mìstských státù o vùdèí roli na tom tak významném poloostrovì. Vedoucím mìstským státem se nejdøív stala Sparta. A nevládl tam ¾ádný chaos, tyranie. Sparta mìla svou ústavu, nikoliv ovšem demokratickou. Podle ní se celá Sparta øídila pøísnou vojenskou organizací a i díky tomu se tento stát stal na èas vedoucí silou celého Øecka. Spoleènost se èlenila do tøí vrstev. Spartitù, tedy plnoprávných obèanù, bylo pomìrnì málo, perioikové byli svobodní obèané bez politickch práv, obchodníci, øemeslníci. Co¾ ovšem byly èinnosti, kterými spartité opovrhovali. Postavení otrokù mìli ve spartské spoleènosti heilóti. Tam snad komentáø netøeba. To byli lidé bezprávní, státní otroci. Sparta mìla i dva krále a rùzné rady starších a její stát dlouho patøil, i díky své vojenské organizaci, k vùdèí síle poloostrova.


Pøesto postupnì pøebíraly roli hegemona Atheny, mìstský stát, v nìm¾ demokracie patrnì dosáhla v naší známé historii nejèistší podoby. Poèátky hledejme u¾ v roce 621 pø. n. l. Drakón sepsat zvykové právo, èím¾ bylo zamezeno svévolnému jednání aristokratù. Nám po nìm zùstala spíše „drakonická“ (tedy tvrdá) opatøení. Podstatnì vìtší podíl na vývoji demokracie mìl Solón, který 594 pøed n.l. provedl rozsáhlou politickou reformu státu. Rozhodující pro podíl na øízení státu nebyl nyní pùvod, nýbr¾ majetek. Obèané byli podle velikosti svého jmìní rozdìleni do ètyø tøíd: nejbohatší pentakosiomedimnoi, hippeis (jezdci), zeugítai (tì¾koodìnci) a thétes (nádeníci), pøièem¾ prvnì jmenovaní byli nejbohatší vrstvou s nejvíce politickými právy, ale souèasnì i s nejvíce povinnostmi. Jen oni mohli zastávat úøad archónta, zároveò museli ale hradit nákladné nábo¾enské slavnosti.


Pøeskoèím trochu krátké období Peisistratovy tyranie, podívejme se na Kleisthenovy reformy, proto¾e ty prakticky znamenaly zrod athénské demokracie. Pøedevším zbavily rody tradièní moci a dùraz polo¾ily na majetek. Všichni plnoprávní obèané nad tøicet let obdr¾eli, nezávisle na svém majetku nebo stavu, rovná politická práva, jen ¾eny, otroci a usedlí cizinci zùstali z tohoto uspoøádání vylouèeni. Lidové shromá¾dìní ekklésiá, vydávalo zákony a øídilo státní zále¾itosti prostøednictvím usnesení schválených vìtšinou svých èlenù. Výkonným orgánem byla „rada pìti set“ búlé. Nechci zabíhat do pøílišných podrobností, tøeba jak vypadaly fýly, si ka¾dý mù¾e dohledat, o ostrakismu jsem u¾ psal.
Tì¾ko pochybovat o tom, ¾e athénská demokracie je pøedobrazem té evropské. Nejen tím, ¾e byla opravdu pøímá. Zdá se, ¾e na pahorku hory Pnyx se scházelo v prvním období pøes šest tisíc svobodných obèanù, v tom posledním u¾ pøes tøináct tisíc.


Pokusil jsem se struènì a letmo ukázat zrání antické demokracie. V další èásti o Periklovi zkusím trochu obecnìji pøipomenout dobu, která byla doslova tìhotná myšlenkami nejznámìjších antických filozofù.


Josef Hejna

***


Zobrazit všechny èlánky autora



Komentáøe
Poslední komentáø: 25.10.2013  09:09
 Datum
Jméno
Téma
 25.10.  09:09 autor
 24.10.  12:07 ferbl
 24.10.  09:24 Karel