Nelahozeves

CESTY ZA POZNÁNÍM

Vydáme-li se z Kralup nad Vltavou po červené turistické značce, dojdeme do asi tři kilometry vzdálené Nelahozevsi. Příjemná cesta vede po levém břehu Vltavy a dostaneme se po ní přímo pod nelahozeveský zámek, který se hrdě vypíná na skále nad levým břehem řeky. Pohodlnější turisté se mohou z Kralup svézt vlakem jednu stanici na trati do Ústí nad Labem a Děčína. Přímo pod zámeckým objektem je železniční zastávka Nelahozeves-zámek. Ve středověku byla centrem zdejší vsi tvrz s poplužním dvorem a kostelem připomínaným už v roce 1352, který je dnes nejstarší stavební památkou dnešní obce. Zhruba v polovině 16. století se stal majitelem tohoto panství Florián Gryspek z Gryspachu, který zastával přední funkci u dvora Ferdinanda I. Ten si Nelahozeves velice oblíbil a brzy si tu nechal italskými mistry budovat renesanční zámek. Ve stavbě pak pokračoval jeho syn Blažej, ale stavovské povstání a bělohorské události neblaze rod Gryspachů postihly. Krátce po bitvě na Bílé hoře prodala Floriánova vnučka Veronika toto rodové panství Polyxeně z Pernštejna a Lobkovic. Zámek se však nestal významným sídlem Lobkoviců a nebyl proto ani vlastně nikdy dostavěn. Za třicetileté války byl navíc několikrát vypleněn. Po válce sice byly provedeny úpravy a zámecký objekt pak postupně sloužil jako úřad panství, vojenská nemocnice a penzionát. Roku 1949 ho převzal československý stát. V roce 1967 se pak dočasně stal majetkem Středočeské galerie, která začala s jeho řádnou rekonstrukcí. Objekt byl v této době především staticky zajištěn, byly opraveny střechy a restaurována krásná renesanční sgrafita. V roce 1977 tu byla instalována expozice starého evropského umění. Na stavbě zámeckého objektu jsou patrné italské prvky. Tři zámecká křídla obepínají téměř čtvercové nádvoří, uzavřené na čtvrté straně nízkou zdí. Vnější vzhled zámku tak připomíná severoitalské pevnostní stavby. Na čtyřech ostrouhle vybíhajících nárožích je budova rozšířena v jakési čtyřboké věže, jejichž výška však nepřesahuje hmotu vlastní stavby. Hladké, skoro nečleněné vnější zdi budovy s nepravidelně rozloženými okny spočívají na vysoké, vzhůru se zužující podezdívce z přitesaných kvádrů. Portál, nároží i všechna okna stavby jsou obloženy výstavnými rustikovými pásy. Pod mocně vyklenutou lunetovou římsou se na zdech rozvíjí sgrafitová výzdoba. Na západní straně vede do zámku kamenný most, který kdysi míval poslední část před branou zvedací. Chloubou zámeckého nádvoří je zdobnost a členitost vnitřních průčelí. Protože zámek Nelahozeves byl budován přibližně plných sedmdesát let, mají jeho jednotlivá křídla poměrně dost odlišný vzhled. Nejstarší východní křídlo má pouze vodorovné členění. Stavba poté pokračovala křídlem severním, jehož klasicky utvářené průčelí je v přízemí i v prvním patře prolomeno arkádami. Západní křídlo, které vzniklo nejpozději, zachovává vcelku ráz křídla severního s tím rozdílem, že místo dvojarkád jsou v patře okna se štíty střídavě obloukovými a trojúhelníkovými. Vnějšek zámku zůstal téměř ušetřen pozdějších přestaveb a zachoval si poměrně slohově čistý ráz své doby. Vnitřek ovšem prodělal větší změny. V zámku je od roku 1997 přístupná jedinečná expozice Umění šesti století (kolekce španělských renesančních portrétů, hudební nástroje a manuskripty W. A. Mozarta, F. Vranického či L. van Beethovena), ve druhém podlaží jsou umístěny tisíce uměleckých děl ze sbírky rodiny Lobkoviců od renesance do konce 30. let minulého století. Součástí prohlídkového okruhu je také Rytířský sál s originální renesanční výzdobou, dále dvanáct místností severního a východního křídla s portréty členů rodu Lobkoviců a dalších šlechtických rodů. Najdeme zde i dobový nábytek a tapiserie, stejně jako sbírku asijského a evropského porcelánu. Nelahozeves se ovšem nepyšní jen zámkem. Roku 1841 se zde narodil jeden z našich nejvýznamnějších hudebních skladatelů, Antonín Dvořák. V podzámčí je jeho rodný dům, později upravený na Dvořákovo muzeum. Hned při vstupu do rodného skladatelova domu dýchne na návštěvníky atmosféra dob minulých. První místnost je vybavena dobovým nábytkem. Ve vitríně jsou vystaveny předměty připomínající Dvořákův život od dětství modlitební knížka, kterou dostal ve škole za píli, brk, jímž psal noty... Celkový dojem umocňuje skladatelova krásná hudba, která návštěvníky provází po celou dobu prohlídky. Vynikajícího skladatele připomíná ituristická cesta z Kralup nad  Vltavou vedoucí přes Nelahozeves až na asi dvacet kilometrů vzdálený vrchol legendárního Řípu. Tato cesta, značená červenou turistickou značkou, byla pojmenována jako Dvořákova stezka.

Luboš HORA

Zdroj: Haló noviny