Pohled z okna - Okno do Evropy
Kdy¾ ráno sejdu po schodech z prvního patra do obýváku, vytáhnu ze schránky noviny a zjiš»uji pohledem z okna jaké nás dnes oèekává poèasí. Skoro ka¾dý den, zvláštì v tuto roèní dobu, má své kouzlo. Listí se pìknì zbarvuje a vše se pøipravuje na zimu. Ze všech roèních období mám podzim nejradìji pro jeho klid a hru barev. Ale existuje ještì jeden pohled z okna, který málokdo, pøes veškeré mo¾nosti, které nám nabízí moderní doba, vyu¾ívá.
Je to pohled z okna k sousedùm mimo Èeskou republiku. Zejména k tìm blízkým. Kolik lidí v èeské kotlinì ví nìco o problémech, do kterých se dostalo Nìmecko za vlády populisty Schrödra, který svojí rádoby líbivou politikou dostal døívìjší ekonomickou evropskou velmoc do nezávidìníhodné situace. Všechno nyní musí øešit Angela Merkel se svou vládou velké koalice. A je to tì¾ký úkol.
Tuto velice obtí¾nou pozici a nesmírnou zodpovìdnost získala vlastnì pøedèasnými volbami, které vyhrála její køes»ansko demokratická strana. Jeliko¾ nezískala potøebnou vìtšinu, je nucena spolupracovat s opozièní sociálnì demokratickou stranou, kde se také našlo nìkolik rozumných politikù, kteøí se sna¾í vyvést stát z bankrotu. Schröder zmizel z politického ¾ivota a je jako vysoký samodìr¾avec v kanceláøi ruského Gazpromu. Zajistil mu to kamarád Putin, blahé pamìti agent KGB, který kdysi ¾il 5 let v Drá¾ïanech. Tomu zase ještì za své vlády zajistil Schröder povolení stavby plynovodu a tím lukrativní obchody s dodávkami plynu do Nìmecka.
Kupodivu se nám z nenápadné a zakøiknutì pùsobící Angely vyklubala velice uznávaná politièka, dobrá stratégka, která oproti Schrödrovi doká¾e hovoøit s pøedstaviteli rùzných státù jejich øeèí, s Blairem a s Buschem anglicky, s Chiracem francouzky a s bývalým dùstojníkem NKGB, Putinem rusky, co¾ mu pøedvedla nedávno pøi jeho návštìvì Drá¾ïan, kde mu ukázala jak se obraz jeho bývalého pùsobištì zmìnil. Ví co øíká a dovede trvat na svém. Je to stateèná holka, dr¾ím jí všechny palce.
Schrödrova a Chiracova snaha dohnat a pøedehnat Ameriku (nezní to nìjak 
povìdomì?) byla také hlavním dùvodem evropské kooperace letecké továrny EADS, která s velkým halasem na jaøe pøedvedla nejvìtší dopravní letadlo na svìtì. Vidno na obrázku vlevo. Mìli ale tenkrát jen to jedno. Pak nastalo nervózní ticho. A teï se ukázalo, ¾e je malér. Staly se prý velké chyby, ¾ádná další letadla nejsou hotova, pøedevším jim to prý nìjak nehrálo v managementu.
Vymìnili mana¾era, ale asi budou
propouštìt. Chudáci zamìstnanci.
Jisté jen to, ¾e se spoleènost dostala „do vývrtky“, proto¾e dodávka objednaných letadel se zpozdí minimálnì o dva roky, co¾ znamená pro AIRBUS ztrátu kolem pìti miliard €. Pøíznaèné pro „sjednocenou“ Evropu. A co na to Boeing? Nic. Mají svùj B 747, na pøepravu 500 lidí - a asi si myslí, ¾e Airbus bude mít pozdìji ještì jeden problém : kde vzít tìch 800 lidí, kteøí všichni chtìjí letìt na jedno místo? Co tam, hernajs, budou všichni dìlat?
Skuteèností je, ¾e vše prý zavinila nedostateèná komunikace poèítaèù, které nejsou kompatibilní, tak¾e vyrobené kabely k sobì tak zvanì „nepasovaly“. A té¾ hrála asi roli stará rivalita, nechu» ke spolupráci mezi Francouzi a Nìmci.
Zdravotnictví je v souèasnosti v Nìmecku také velký problém. Dávno plánované reformy mohou pomoci z této zapeklité situace, ale snadné to nebude - a odnesou to pøedevším pojištìnci a pacienti.
Ale aspoò jedna dobrá zpráva: pøi hodnocení nìmeckých universit vyšly jako vítìzové dvì Bavorské a jedna Hesenská. Tyto vybrané univerzity budou tak zvanì elitní, a dostanou roènì asi 20 milionù Euro. Faktem je, ¾e mají v Bavorsku výborné školství, nejlepší výsledky v soutì¾ích studentù zvaných PISA - a také mo¾ná tím pádem nejmenší nezamìstnanost z celého Nìmecka.
V Polsku jsou problémy s dalším vývojem státu, poté, co se moci uchopila dvojèata, komické duo K.& K., které nešikovnou šovinistickou politikou a také nevhodným vystupováním v zahranièí (zvláštì Jaroslav) ztrácí celkovì sympatie. Nyní ostatní evropské státy napjatì oèekávají, jak se bratrské duo vypoøádá s problémem, který si sami zpùsobili. Právì se dozvídám, ¾e Kaczynski vzal zpìt do vlády Andreje Leppera z šovinistické levicovì populistické strany Sebeobrana, kterého pøed nìkolika dny vyhodil - a tím se zase na chvilku zachránil.
Zajímavé je, ¾e Slovensko pøes urèitou stabilitu také neš»astnou politikou nedávno zvolených zástupcù, nenašlo pochopení u státù EU pro vládní koalici mezi vítìznou stranou a nacionalistickou stranou, proto¾e ta odmítá jakákoliv práva maïarské menšinì.
V Moldávii bylo nedávno referendum, kde se mìlo rozhodovat o autonomii malého kousku zemì, zvané Transnistrien, kde bydlí asi 250.000 lidí a kteøí chtìjí, svìte div se, pøipojit k Rusku. Jak se dalo oèekávat, skoro nikdo to nevzal na vìdomí. Ani to Rusko. Opravdový problém nastane, a¾ Rumunsko, spolu s Bulharskem budou v EU. V Moldávii ¾ije toti¾ kolem pùl milionu lidí, kteøí vlastní rumunský pas a tudí¾ by mìli nárok, pohybovat se po státech EU. A ¾e se pohybovat budou, na to mù¾ete vzít jed.
Dokonce i jinak poklidné Maïarsko prodìlalo menší revoluci, kdy¾ se zjistilo, ¾e ministerský pøedseda ve snaze vyhrát volby vìdomì veøejnosti lhal. Vybreptal to na sebe v nìjakém rozhovoru, který se bohu¾el bez jeho vìdomí natáèel. Sice se za to národu omluvil, ale protesty pokraèují. Mo¾ná ¾e je uklidní oslavy výroèí maïarského povstání, které bylo pøed padesáti lety. Jen¾e na Kossutovì námìstí demonstrují ještì poøád vytrvalí demonstranti proti ministerskému pøedsedovi Gyurscánymu a nechtìjí toho nechat.
Rakousko volilo, zvolilo a výsledek ukazuje, ¾e i zde se bude muset utvoøit další velká koalice, proto¾e jak vítìzní soc. demokraté tak strana dosavadního ministerského pøedsedy Schüssela nezískala potøebnou vìtšinu.
Budeme-li se dívat z okna kousek dál, zjistíme, ¾e i ve Švýcarsku se nìco dìje. V referendu, ve kterém se mìli obèané vyjádøit k reformì zákona o poskytování azylu, se vyjádøila pøevá¾ná vìtšina pro zpøísnìní pravidel. Nyní ji¾ nebude ¾adatel mít mo¾nost tvrdit, ¾e nemá ¾ádný doklad a tudí¾ musí dostat azyl. Bez dokladù nebudou ¾adatelé vùbec do zemì vpuštìni. Je toti¾ s jistotou zjištìno, ¾e doklady radìji zahazovali a pøedstírali, ¾e o nì pøišli..
Problém azylantù ze severoafrických zemí je dalším problémem státù EU kolem Støedozemního moøe. Tisíce nebohých lidí, kteøí zaplatí krvavé peníze rùzným podvodným organizátorùm pøeplavby do Evropy, jsou shroma¾ïovány ve sbìrných táborech, pokud se vùbec dostanou na pevninu. Poèet utonulých jde do stovek. Španìlsko, které na tento exodus doplácí nejvíc, si vlastnì tuto situaci zavinilo trochu samo.Vloni toti¾, bez porady s ostatními státy EU, legalizovalo pobyt 750.000 ilegálních azylantù. Mysleli, ¾e to pomù¾e. Pomohlo: ¾adatelù o azyl pøibylo. Proto nedávná konference EU v Helsinkách nepovolila po¾adované miliony (o které Španìlsko ¾ádalo) na øešení tohoto problému.
Nejvìtším souèasným problémem je expanze Islámu do Evropy, která v poslední dobì zpùsobuje opravdový støet kultur. Vìtšina evropských zemí vycházela z toho, ¾e zahranièní pracovní síly se budou sna¾it asimilovat, co¾ se první generace trochu sna¾ila, ale pozdìji, kdy¾ mezinárodní zákony pøikázaly, ¾e hostitelské státy jsou povinny umo¾òovat sjednocování rodin, vyvstal problém. Pøistìhovalci (z moslemských zemí) zjistili, ¾e v zemích nevìøících mají lepší ekonomické podmínky a zdravotní péèi, a tudí¾ se rodiny zaèaly rozšiøovat o dìdeèky, babièky, sestry a bratry a další pofiderní pøíbuzenstvo. Tím pádem zaèal rapidnì stoupat poèet lidí, kteøí jako èlenové rozvìtvených rodin mají nárok na sociální a zdravotní zajištìní, ale témìø na nì nepøispívají. Pochopitelnì, ¾e nejsou ani v nejmenším do spoleènosti integrováni. O to, co se okolo nich dìje se nezajímají, u¾ proto, ¾e vùbec neovládají jazyk hostitelské zemì. Aby nebyly tyto skupiny diskriminovány a jednalo se „politicky korektnì“ povolila vláda zøizování mešit a import imámù, islámských duchovních, kteøí ovšem zase jen nabádají k poslušnosti, jakou vy¾aduje moslemská víra a jak prý praví Korán. Vlastnì je to takový nenápadný d¾ihad. Jsou - a ještì to budou velké problémy, tì¾ko pøedpovìdìt, jak se situace dále vyvine. Nemù¾e nám proto být divné, ¾e v Belgii i v jiných zemích se dost obyvatel pøiklání k pravici. Je té¾ prokázáno, ¾e vìtšina trestné èinnosti je páchána tzv. allochtony.
A nyní jsme u další drobné zajímavosti. V Nizozemí bylo bì¾né, ¾e ten, kdo se nenarodil pøímo v Nizozemí, je pova¾ován za allochtona, pøesto¾e má nizozemské obèanství a stejná práva jako rozený Nizozemec. Terminus Technicus. Nyní se blí¾í termín pøedèasných voleb a tak se strany všelijak sna¾í získat volièe. Socialistická strana (kterou volí právì nejvíce allochtoni) ¾ádá, aby bylo u¾ívat výraz allochton zákonem zakázáno. Zajímavé je, ¾e tento (podle navrhovatelù) rasistický název vùbec nevadí Nìmcùm, Anglièanùm, Francouzùm a jiným bývalým obèanùm západních státù. Nám z východu také ne.
Jak tak to okno do Evropy zavírám, a jdu si dìlat kafe, tak vidím, ¾e kolem mne virtuálnì rychle prošli nìjací tøi lidé, dvì ¾eny a mu¾. Kdo to byl? Ále, dvì švédské ministrynì a jeden ministr, kteøí v právì ustavené nové vládì vydr¾eli jen deset dnù. Zjistilo se toti¾, ¾e ministr neplatil 10 let poplatky za televizi, jedna dáma páchala daòové podvody a druhá zamìstnávala na èerno pomocnici v domácnosti. Holt, ve svìtì kolem je pøísnost, nejen na chudej lid. V Èeské republice by to asi bylo oznaèeno za malý kavalírský delikt.
Jdu se radìji projít do našeho lesa, snad tam budou nìjaké houby.
K.A. Pokorný, Nizozemsko
