Je to staré slovanské jméno, které pùvodnì znìlo Dragomira a lze jej pøelo¾it jako drahý èi slavný svìt. Nejznámìjší nositelkou tohoto jména je èeská knì¾na, man¾elka kní¾ete Vratislava I. a matka kní¾at Václava a Boleslava. Narodila se nìkdy ke konci 9. století jako pøíslušnice pohanského kmene Stodoranù. Pozdìji byla pokøtìna a stala se knì¾nou.
Za svého ¾ivota byla knì¾na Drahomíra známá jako prchlivá, prudká a cti¾ádostivá ¾ena. V roce 921 zemøel Vratislav avšak Václav, pøíliš mlád, nemohl zatím nastoupit na trùn. V tomto okam¾iku byly schopny vládnout dvì pøíslušnice kní¾ecí rodiny, Ludmila, man¾elka Boøivojova a knì¾na vdova - Drahomíra. Jako Václavova poruènice byla ustanovena Drahomíra, a tak jako regentka za nìj mìla spravovat èeský stát a¾ do jeho dospìlosti.
Výchova obou bratrù však byla svìøena Ludmile. Tato situace, kdy Drahomíra vykonává moc a Ludmila se stará o budoucí následovníky trùnu vyvolala mezi obìma ¾enami spor. Málokteré ¾eny, je¾ dìlila pouze jedna generace, si byly cizí tak jako ony - tchynì a snacha. Ludmila, silná køes»anka a Drahomíra, energická ¾ena tou¾ící po moci a slávì. Ludmila se pozdìji vzdala výchovy vnukù ve prospìch své snachy a odebrala se do ústraní svého hradu Tetína. Zdálo se tak, ¾e hrdì odstoupila z dramatického støetu se svou sokyní, ale nebylo tomu tak docela.
Vévodkynì Drahomíra se bála nejisté budoucnosti, a tak si budoucí události pojistila. Najala si dva své vìrné slu¾ebníky Tunnu a Gommona i s jejich dru¾inou na uskuteènìní svého plánu. Ti se vypravili na Tetín, kde pobývala Ludmila. V noci vylomili bránu, obklíèili dùm a rozestavìli hlídky. Sami pak s nìkolika mu¾i vrhli do lo¾nice, kde Ludmila odpoèívala. Tam ji strhli z postele na zem, její prosba o poslední modlitbu byla vyslyšena, poté je poprosila, zda - li by nemohla pøijít o ¾ivot meèem. Její ¾ádost pramenila ze známé køes»anské domnìnky, ¾e ¾ivot násilnì vzatý meèem ji dostane do nebe. Oba slu¾ebníci Drahomíry se ale rozhodli pro jiný zpùsob smrti. Vzali provaz a zardousili ji.
To, ¾e Drahomíra odstranila svou sokyni, jí definitivnì uvolnilo cestu k neomezené vládì v Èechách. Jejím prvním úkolem bylo se vypoøádat s mo¾ným odporem Ludmiliných pøívr¾encù. Jejich pronásledování jí vyneslo oznaèení pohanky. Pøesto tato èastá obvinìní v legendách a jiných pramenech jsou neopodstatnìná. To, ¾e pronásledovala knì¾í, ji v mnoha oèích svrhla na pohanku, kterou kdysi byla, ale její snaha byla zbavit se spíše Ludmily a jejich stoupencù, ne¾ vzorných køes»anù. Byl to boj dvou znesváøených stran o moc v zemi. Za zmínku stojí pøipomenout i fakt, ¾e knì¾na Drahomíra byla ve Staré Boleslavi pøítomna zavra¾dìní svého syna Václava. Prý nad jeho mrtvým tìlem velmi plakala.
Jan Kareta
Vybráno z knihy Václava Rameše – Encyklopedie køestních jmen, kterou vydalo Nakladatelství Libri. Kniha podává pøehled o vzniku a pùvodu našich jmen jak je nalézáme v kalendáøi, jako¾ i o mnoha významných osobách, které je nosily.
Je to staré slovanské jméno, které pùvodnì znìlo Dragomira a lze jej pøelo¾it jako drahý èi slavný svìt. Nejznámìjší nositelkou tohoto jména je èeská knì¾na, man¾elka kní¾ete Vratislava I. a matka kní¾at Václava a Boleslava. Narodila se nìkdy ke konci 9. století jako pøíslušnice pohanského kmene Stodoranù. Pozdìji byla pokøtìna a stala se knì¾nou. 