Takovou kletbu vysloví v letošním vskutku rozmarném počasí nejeden z nás. A většina používá i mnohem drsnější slovník. Nejde jen o to, že nám počasí zkazilo  dovolenou, připravilo povodně, ale jeho prudké střídání se odráží nejen na naší náladě, ale i na našem zdravotním stavu. Statistiky vliv počasí na fungování lidského organismu jasně prokazují, i když dosud neznáme mechanismy, kterými na nás působí.

Vliv počasí na zdravotní stav

Speciální lékařská disciplína zabývající se vlivem počasí a klimatu na zdravotní stav lidí vznikla v polovině minulého století v Německu a brzy se začala rozvíjet i u nás. Biometeorologie či bioklimatologie vznikla v době, kdy statistické údaje o automobilových haváriích začaly prokazovat podivuhodnou souvislost se změnami tlaku vzduchu a jinými povětrnostními vlivy. Souvislost zdravotního stavu a počasí je již delší dobu prokázaná v psychiatrii. Samotná myšlenka o vztahu počasí a zdraví je velice stará, za bernou minci ji považovala například už hippokratovská škola, která na vliv nepříznivých větrů předepisovala léčivé bylinky. Za zhruba padesátiletou existenci vědeckého výzkumu souvislostí počasí a fungování lidského těla se nahromadila spousta studií a výzkumných zpráv, které prokazují zcela nesporně souvislost prudkých změn počasí a zvýšeného výskytu zdravotních problémů somatického i psychického rázu.

Počasí nás osvěžuje, posiluje, ale i deptá a ničí

Může nás dokonce zabít. Lidí citlivých na počasí, tedy meteosenzitivních, kteří reagují velmi vnímavě na aktuální povětrnostní vlivy, je zhruba jen pětadvacet procent. Za pěkného počasí mají růžovou náladu, cítí se fit a svěží, ale při zatažené obloze a dešti propadají depresivním náladám, jsou nervózní, pociťují bolesti hlavy, ozývají se u nich chronické choroby, zkrátka - cítí se pod psa. Člověk je neobyčejně přizpůsobivý tvor, schopný se adaptovat prakticky na všechny možné klimatické podmínky. Ale neplatí to o všech lidech bez výjimky. Již zmíněná čtvrtina lidské populace má s adaptací na počasí a klima potíže. Nicméně pokud dochází ke střídání počasí příliš často, nereaguje na tyto změny negativně jen ona čtvrtina, ale dlouhodobě nestálé počasí začíná komplikovat život mnohem početnější skupině populace. Lidé mírného klimatického pásma ovšem nereagují jen na prudké zvraty počasí, které namáhají především oběhový systém. Pokud například letní horké dny trvají příliš dlouho a počasí je stálé, zmocňuje se jich otupělost, zpomalují se motorické reakce. Když konečně přichází studená fronta a přináší změnu, jakoby ožívají, otupělost a pomalost reakcí mizí. Nejčastěji bývají s citlivostí na změny počasí spojování lidé s chronickou artritidou, tzv. revmatickými chorobami.

Co říkají výzkumy?

Pozoruhodné ovšem je, že ani více než padesátileté výzkumy neprokázaly přímou souvislost vzniku akutních stavů u artritid, artróz apod. se špatným počasím. Nicméně téměř polovina takto postižených lidí je schopna předpovídat změny počasí podle změn bolestivosti svých kloubů. Ukázalo se, že pokles tlaku vzduchu minimálně o půl milibaru za hodinu výrazně zvyšuje citlivost na bolest, což se projevuje zvýšenou vnímavostí chronických bolestí. Změna vlhkosti vzduchu vyvolává také změnu napětí v kůži, která se podle toho napíná či povoluje. Jde o mikroskopické změny, ale protože kožní jizvy mají odlišnou strukturu ve srovnání se zdravou kůží, reagují jinak, což je zřejmě důvodem, proč jsou najednou staré jizvy citlivé, pobolívají či tahají. Medicínská statistika jasně prokazuje, že na počasí reaguje náš oběhový systém. Horké letní dny, kdy teplota v mírném pásmu překročí třicítku, přinášejí častá drobná i větší selhání krevního oběhu, roste počet infarktů myokardu, mozkových cévních příhod, embólií a trombóz. Stejný vliv má na oběhový systém i silný suchý teplý vítr. Při něm také prudce stoupá počet sebevražd, násilných činů, dopravních nehod a emočních krizí, jako při příchodu silné studené fronty. Zvláštní kapitolou jsou migrenici. Záchvatů u nich přibývá velmi často třetí den po změně počasí. Část z nich však reaguje na změny tlaku vzduchu mnohem bezprostředněji a bouřlivěji. Také počet astmatických záchvatů při změnách počasí stoupá. Běžně se považuje za nejhorší prudký pokles tlaku vzduchu, provázený zpravidla vzrůstem vzdušné vlhkosti. Poslední výzkumy však ukázaly, že rizikovější zejména pro kardiaky a migreniky jsou drobné výkyvy atmosférického tlaku, které se objevují před bouřkou a někdy i při okluzních frontách a projevují se drobným chvěním ručičky tlakoměru. Nejen tlak, ale i teplota vzduchu, resp. její prudké změny namáhají oběhový systém. Protože samotná meteorologie je stále přesnější ve svých předpovědích, je v mnoha zemích zařazena mezi údaje v předpovědi počasí i biometerologická předpověď. Počasí na nás tedy působí. Ovšem mechanismus jeho působení zůstává záhadou.

Statisticky vzato

Statisticky je prokázán vliv počasí na neurovegetativní a neuroendokrinní systémy našeho těla. To jsou důležité řídící prvky fungování našeho organismu, které působí mimo kontrolu vědomí. Řídí vyplavování důležitých hormonů do krve. Především ovlivňují vyplavování neuro-transmiterů - biochemických přenašečů nervových signálů v mozku. Navenek se neprojevují tyto změny jen zhoršením nálady, ale řadou čistě somatických (tělesných) potíží. Zdá se však, že to nejsou jen změny tlaku vzduchu či vlhkosti, na které tělo reaguje. Tím by nebylo možné vysvětlit nástup potíží ještě dříve, než se objeví zmíněné změny. Jim však v atmosféře předcházejí změny elektrického potenciálu, vodivosti vzduchových mas a změny elektromagnetického pole. Na tyto změny reaguje mozkový  systém, sestávající z určitých oblastí mozkové kůry a žlázy s vnitřní sekrecí - hypofýzy, neboli šišinky mozkové.

Tak takové je zatím nejpravděpodobnější vysvětlení vlivu počasí na lidský organismus.

Milena Horáková