KNIHA KNIH – 21 KNIHA MOUDROSTI CITACE BIBLE: Kniha moudrosti, nazvaná tak podle Vulgáty, nazývá se v Septuagintì Moudrost Šalamounova. Podobnì jako kanonické mudroslovné knihy Pøísloví a Kazatel je i toto dílo pøipsáno moudrému Šalomounovi. Ve skuteènosti autor spisu není znám. Pravdìpodobnì jím byl alexandrijský zbo¾ný ¾id, oddaný víøe v Boha otcù, který pomocí helénistického vzdìlání a filozofie chtìl zabránit postupujícímu rozkladu víry svých souvìrcù v egyptské diaspoøe. V jádru ¾idovský spis, pocházející z 1. stol. pø. Kr., pojednává o zosobnìné Moudrosti, která z lidí èiní pøátele Bo¾í. Ti, kdo se jí dají vést, jsou v Bo¾í ochranì a utrpení se jich nedotkne. Oèím pošetilcù se mù¾e zdát, ¾e zemøeli, ale oni pøebývají ve vìèném pokoji. Bùh si je vyzkoušel jako v ohni zlato. Kdo byli vìrní, setrvají u nìho, najdou lásku a smilování.
Devatenáct kapitol Knihy Moudrosti se dá rozdìlit do tøí oddílù:
a) v prvém (k.1-5) je srovnáván ¾ivot zbo¾ných se svévolníky a jejich údìlem v
den soudu;
b) druhý oddíl (k.6-9), ukonèený modlitbou, je v podstatì chvalozpìvem na
Moudrost, kterou mají hledat pøedevším králové;
c) tøetí oddíl (k.10-19) poukazuje na pøednosti Moudrosti a její pùsobení v
dìjinách Bo¾ího lidu od Adama a¾ po vstup do zemì zaslíbené. Konèí ostrou
polemikou proti pohanské modloslu¾bì a jejímu kultu.
Nìkteøí badatelé poukazují na styèné body mezi Knihou Moudrosti a Pavlovými epištolami.
SLOVO BIBLE: k.4: PLNOST ®IVOTA NESPOÈÍVÁ V DLOUHOVÌKOSTI
Umøe-li spravedlivý tøeba pøedèasnì, dojde odpoèinutí,
nebo» ctihodné stáøí nezále¾í v dlouhém vìku
ani se nemìøí poètem let.
Ty pravé šediny pro èlovìka je rozumnost
a ¾ivot bez poskvrny je ten pravý dlouhý vìk.
Proto¾e se líbil Bohu, Bùh jej miloval,
a proto¾e ¾il mezi høíšníky, byl pøenesen.
Byl vzat, aby špatnost nezmìnila jeho smýšlení
a lest nesvedla jeho duši.
Nebo» kouzlo neøesti zastírá dobro
a vír vášnì pøevrací nezka¾enou mysl.
Kdo se ukázal dokonalým v krátkosti,
dosáhl plnosti dlouhého vìku.
Jeho duše byla milá Hospodinu,
a proto pospíšil vyvést ji z prostøedí nepravosti.
Lidé tomu pøihlí¾eli, ale nepochopili to,
ani si nevzali k srdci,
¾e milost a milosrdenství patøí jeho vyvoleným
a ¾e ochraòuje své svaté.
Spravedlivý svou smrtí odsuzuje ¾ijící svévolníky,
mládí pak, je¾ došlo rychlého konce,
letité stáøí nespravedlivého.
Budou vidìt jen skonání moudrého,
ale nepochopí, jak o nìm Hospodin rozhodl
a k èemu ho zachoval.
k.7: STEJNÝ POÈÁTEK ®IVOTA VŠECH LIDÍ
Také já jsem smrtelný èlovìk, stejný jako všichni,
potomek toho, který jako první byl uèinìn ze zemì.
V matèinì lùnì jsem byl utváøen v tìlo,
po deset mìsícù jsem v krvi houstl
z mu¾ského semene po slastném spojení v spánku.
A kdy¾ jsem se narodil, nadechl jsem vzduch spoleèný všem
a spoèinul na zemi, kde všichni stejnì trpí,
a první zvuk vydal jsem v pláèi, stejnì jako všichni.
Vychován jsem byl v plénkách a ve starostech.
V¾dy» nikdo z králù nemìl jiný poèátek ¾ití;
vstup do ¾ivota je u všech tentý¾, stejný je i odchod.
k.11: BO®Í VŠEMOCNOST A LÁSKA
Ty mù¾eš v¾dycky prosadit svou svrchovanou moc
a síle tvé pa¾e nikdo neodolá.
Nebo» jako prášek na misce vah je pøed tebou celý svìt
a jako kapka ranní rosy padající na zem.
Nade všemi se smilováváš, proto¾e všecko mù¾eš,
nehledíš na høíchy lidí, jen aby èinili pokání.
Miluješ všecko co je,
a neošklivíš si nic z toho, co jsi uèinil,
v¾dy» bys ani nemohl pøipravit nìco, co bys mìl v nenávisti.
A jak by mohlo cokoli trvat, kdybys ty to nechtìl,
anebo být zachováno, kdybys to nepovolal k bytí?
Šetøíš všecko, proto¾e to je tvé,
Panovníku, který miluješ ¾ivot.
Pøíští knihou bude SÍRACHOVEC. Ilustrace: internet
