KNIHA KNIH – 16 KNIHA EZECHIEL Citace Bible: PROROK A JEHO DOBA. Ezechiel vystupuje jako prorok v nejotøesnìjším období judských dìjin. Jako jeruzalémský knìz byl odveden do Babylónie ji¾ pøi první deportaci r.597 a pro¾il tam pád svatého mìsta a znièení chrámu r.587/6. Na jeho èinnosti pozorujeme, jak se judští zajatci vyrvaní z domácího prostøedí a chrámového obecenství zaèínají shroma¾ïovat u nohou prorokových jako jeho vdìèní posluchaèi. Tvoøí se nové duchovní obecenství, které èasem povede ke vzniku synagóg a k novému typu bohoslu¾eb, kde modlitby, ´obìti rtù´, nastoupí na místo døívìjších krvavých obìtí. V dobì, kdy bylo všechno ztraceno a kdy se zdálo, ¾e Bùh svùj lid nadobro zavrhl a opustil, naopak se k nìmu sklání novým zpùsobem. I v cizí, neèisté, pohanské zemi zùstává se svými vìrnými a ujiš»uje je, ¾e ¾ádný pohanský král nezmaøí jeho cíle, by» mu i znièil mìsto a chrám.
To vše je ovšem tak nové a nepøedstavitelné, pøímo nepøirozené, ¾e se to zraèí i na vystoupení prorokovì. Proroci byli ve všech dobách a za všech okolností lidé všelijak výstøední. U Ezechiela si mnozí kladou otázku, nebyl-li to èlovìk vá¾nì nemocný. Nepochopíme však jeho zvìst, budeme-li v nìm napø. vidìt epileptika. On je zrcadlem své doby. Jako se lid musel oprostit od všeho, èím do té doby ¾il, tak i on opouští v¾ité zvyklosti a nále¾itosti. Je prostì svému lidu ´znamením´, svou osobou i svými èiny.
SOUD I MILOST. Ke svému prorockému poslání byl Ezechiel povolán zvláštním zjevením Bo¾í slávy. Toto nezvyklé vidìní Bo¾í slávy spatøil i potom ještì opìtovanì. V ´Bo¾ích vidìních´ byl dokonce pøenesen do Jeruzaléma, aby se na vlastní oèi pøesvìdèil, jak lid propadl modloslu¾bì. Juda není lepší ne¾ Izrael, Jeruzalém ne¾ Samaøí. Jsou pøipraveni ke ka¾dému smilstvu a v nevìøe opouštìjí Hospodina. Za to je nemù¾e minout hrozný trest. Bo¾í soud však není slepý, pykat bude jen viník, nikdo nebude trpìt za druhého.
Po výrocích proti Jeruzalému a Judsku následují výroky proti pronárodùm. Potom po novém ujištìní, ¾e Hospodin netrestá nevinné, následuje zvìst o obnovì lidu a novém ¾ivotì zachránìných. Lid oèištìný od své zvrácenosti a nevìrnosti obdr¾í nové srdce a nového ducha. I suché kosti probudí Hospodin k novému ¾ivotu a Izrael se znovu sjednotí s Judou pod vládou Hospodinova slu¾ebníka Davida. Jeho kní¾ectví bude vìèné a Hospodin uzavøe se svým lidem smlouvu pokoje. Pøivalí se však ještì jedna pohroma v podobì apokalyptického nepøítele Góga ze zemì Magógu. Bude to vzpoura proti Hospodinu, a ta nemù¾e skonèit jinak, ne¾ naprostou zkázou nepøítele.
NOVÝ JERUZALÉM. Teï teprve, po znièení Góga a jeho hord, zaène pro Bo¾í lid nový ¾ivot. Skonèí zajetí, Hospodin pøivede své vìrné zpátky do jejich zemì zaslíbené otcùm a bude tam pøebývat s nimi. Chrám bude obnoven; prorok pøesnì uvádí jeho rozmìry a vybavení a vymezuje povolaným slu¾ebníkùm jejich budoucí úkoly. Z chrámu bude vycházet ¾ivotodárný pramen. Závìr knihy je vìnován vymezení zemì a stanovení podílù jednotlivých pokolení. Kní¾e, který nad nimi bude vládnout, bude mít svùj dìdièný podíl; nebude to u¾ ¾ádný král, který by si èinil nárok na vlastnictví svých poddaných. Poslední verše jsou vìnovány popisu svatého mìsta a mají svùj protìjšek v popisu nového Jeruzaléma.
SLOVO BIBLE: OHLÁŠENÍ KONCE. I stalo se ke mnì slovo Hospodinovo: „Ty, lidský synu, slyš. Toto praví Panovník Hospodin o izraelské zemi: Je konec, pøišel konec na všechny ètyøi strany zemì! Tvùj konec u¾ je tady. Dám prùchod svému hnìvu proti tobì, budu tì soudit podle tvých cest a obrátím na tebe všechny tvé ohavnosti. Nebude mi tì líto a nebudu znát soucit, obrátím tvé cesty proti tobì a tvé ohavnosti vyvstanou uprostøed tebe. I poznáte, ¾e já jsem Hospodin.“
PØESÍDLENÍ KRÁLE A LIDU. I stalo se ke mnì slovo Hospodinovo: „Lidský synu, budeš jíst svùj chléb s tøesením a pít vodu s chvìním a obavami. A øekneš lidu zemì: Toto praví Hospodin o obyvatelích Jeruzaléma v zemi izraelské: s obavami budou jíst svùj chléb a v údìsu budou pít vodu, nebo» jejich zemì bude zpustošena, zbavena své hojnosti pro násilnosti všech svých obyvatel. Obydlená mìsta se obrátí v trosky, zemì se stane zpustošeným krajem. I poznáte, ¾e já jsem Hospodin.“
KA®DÝ BUDE TRESTÁN ZA SVÙJ HØÍCH. I stalo se ke mnì slovo Hospodinovo: „Co si myslíte, kdy¾ øíkáte o izraelské zemi toto pøísloví:
Otcové jedli nezralé hrozny
a synùm trnou zuby.
Jako¾e jsem ¾iv, je výrok Panovníka Hospodina, toto pøísloví se u¾ nebude mezi vámi v Izraeli øíkat. Hle, mnì patøí všechny duše; jak duše otcova, tak duše synova jsou mé. Zemøe ta duše, která høeší.“
LID OBDR®Í NOVÉ SRDCE A NOVÉHO DUCHA. Toto praví Panovník Hospodin: „V den, kdy vás oèistím ode všech vašich nepravostí, osídlím mìsta, a co je v troskách, bude vystavìno. Zpustošená zemì bude obdìlána, nebude u¾ le¾et zpustošená pøed zraky všech, kdo jdou kolem.“
IZRAEL BUDE SHROMÁ®DÌN. Toto praví Panovník Hospodin: „Shromá¾dím dùm izraelský z národù, mezi kterými jsou rozptýleni, a budu mezi nimi posvìcen pøed oèima pronárodù. Budou bydlet ve své zemi, kterou jsem dal Jákobovi, svému slu¾ebníku. Budou v ní bydlet bezpeènì, postaví si domy, vysadí vinice, bezpeènì budou bydlet, a¾ vykonám soudy nade všemi sousedy kolem, kteøí jimi pohrdají. I poznají, ¾e já jsem Hospodin, jejich Bùh.“
Pøíštì budeme pokraèovat knihou Daniel.
Ilustrace podle internetu.
