KNIHA KNIH - 10 KNIHA PØÍSLOVÍ Citace z Bible:
MUDROSLOVÍ. Ve svìtì kolem starozákonního Izraele, zvláštì v Egyptì, byla rozšíøena tzv. mudroslovná literatura. Tvoøí ji spisy, které se v podobì úvah nebo rozhovorù zabývají údìlem èlovìka a pozemské spravedlnosti. Stejné otázky pøirozenì zamìstnávaly i Izraele a dá se pøedpokládat, ¾e zvláštì na dvoøe Šalomounovì mìlo mudrosloví ¾ivnou pùdu. Proto se jménem tohoto krále oznaèovaly i nejrùznìjší sbírky prùpovìdí, tøebas vznikaly v dobách mnohem pozdìjších. Moudrost králových mudrcù našla èasem cestu i mezi prostý lid a stala se moudrostí „lidovou“, pøe¾ívající v pøíslovích a úslovích rùzných národù po naše dny. Mù¾eme tu hovoøit o ´demokratizaci´ mudrosloví.
Klasickou zemí ´moudrosti´ byl od nepamìtných èasù Egypt. Moudrost se pìstovala ve školách, v nich¾ se vzdìlávali státní úøedníci. ®áci se tu uèili poznávat ´cestu ¾ivota´, tj. cestu ke zdaru a štìstí, vidìno ovšem z hlediska státních zájmù. Bohové odmìòovali ty, kteøí se zákony øídili, a trestali jejich pøestupníky. Mudrosloví dosáhlo v Egyptì takového rozšíøení a uznání, ¾e tu u¾ nebylo místa pro èinnost prorokù, jak ji známe z celé pøední Asie a zvláštì z prostøedí izraelského. Zde ve starších dobách – snad právì jen s výjimkou doby Šalomounovy – stáli v popøedí proroci jako pøímí zvìstovatelé vùle Hospodinovy, a teprve pomìrnì pozdì, nejspíše a¾ od 3. století pø.Kr., se zaèíná uplatòovat literatura mudroslovná i ve všedním ¾ivotì.
KNIHA PØÍSLOVÍ. Nejstarší památkou izraelského mudrosloví je kniha Pøísloví. Èeský název vystihuje pøesnì, ¾e jde o sbírku ´pøísloví´(H.mišlé). Hebrejský koøen m-š-l má však ještì druhý význam ´vládnout´. Tato ´pøísloví´ jsou tedy víc, ne¾ napø. naše èeská pøísloví, v nich¾ vidíme jen ukázky lidové moudrosti. Jsou to ´mocné výroky´, je¾ je mo¾no proti nìkomu mrštit, a» u¾ k jeho dobru nebo k jeho zlu.
Kniha Pøísloví obsahuje vedle Šalomounových pøísloví i nìkolik sbírek pøipsaných jiným ´králùm´, je¾ odjinud neznáme. O jedné sbírce ´Šalomounovì´ se dozvídáme, ¾e ji sebrali teprve kolem r.700 pø.Kr. Je tu patrnì záva¾ný náznak toho, ¾e v knize obsa¾ená pøísloví pocházejí èásteènì u¾ z doby královské, tedy pøedexilní, aèkoli jiné oddíly nasvìdèují tomu, ¾e celek knihy byl uzavøen a¾ po návratu z babylonského zajetí.
Obsahovì je pro Pøísloví pøíznaèný jejich optimizmus, který jako by nebral zøetel
na ¾ivotní skuteènosti: dobro bude odmìnìno, zlo bude potrestáno. Bohatství a blahobyt neminou èlovìka spravedlivého a zbo¾ného. To odpovídá vyšší zákonitosti. Proto rùzná ´pøísloví´ ukazují cestu, po ní¾ èlovìk tohoto cíle dosáhne. Zdùrazòuje se ovšem na prvém místì bázeò Hospodinova, vedoucí k pravé moudrosti, a tím k plnosti ¾ivota. Izraelské mudrosloví, by» i všelijak ovlivnìno myšlením okolního svìta, pøece vposledu vychází z vlastních nábo¾enských koøenù, tj. z poslušnosti Zákona. Tváøí v tváø Bohu si èlovìk uvìdomuje svou omezenost, ale právì tím izraelská moudrost vysoce pøevyšuje moudrost nejen své doby, nýbr¾ moudrost všech dob.
Slovo Bible:
VSTUPNÍ SLOVO: Pøísloví Šalomouna, syna Davidova,
krále Izraele,
jak poznat moudrost a kázeò,
jak pochopit výroky rozumnosti,
jak si prozíravì osvojit kázeò,
spravedlnost, právo a pøímost,
aby prostoduší byli obdaøeni chytrostí,
mladík poznáním a dùvtipem.
Bude-li naslouchat moudrý, pøibude mu znalostí,
a rozumný získá schopnost
porozumìt pøísloví a jinotaji,
slovùm mudrcù i jejich hádankám.
Poèátek poznání je bázeò pøed Hospodinem,
moudrostí a kázní pohrdají pošetilci.
HLAS MOUDROSTI:
Hospodin mì vlastnil jako poèátek své cesty,
døíve ne¾ co konal odedávna.
Od vìkù jsem ustanovena,
od poèátku, od pravìku zemì.
Ještì nebyly propastné tùnì, kdy¾ jsem se zrodila,
ještì nebyly prameny vodami obtì¾kány.
Kdy¾ ještì byly hory ponoøeny,
pøed pahorky jsem se narodila.
Ještì ne¾ uèinil zemi a všechno kolem
a první hroudy pevniny,
kdy¾ upevòoval nebesa, byla jsem pøi tom,
kdy¾ vymezoval obzor nad propastnou tùní,
kdy¾ seshora zavìšoval mraèna,
kdy¾ sílily prameny propastné tùnì,
kdy¾ kladl moøi jeho meze,
aby vody nevystupovaly z bøehù,
kdy¾ vymezoval základy zemì,
byla jsem mu vìrnì po boku,
byla jsem jeho potìšením den ze dne
a radostnì si pøed ním hrála v ka¾dý èas.
Hraji si na jeho pevné zemi;
mým potìšením je být s lidskými syny.
Nyní tedy, synové, slyšte mì:
Blaze tìm, kdo dbají na mé cesty.
Slyšte napomenutí a buïte moudøí;
nevyhýbejte se tomu!
Blaze èlovìku, který mì poslouchá,
bdí u mých dveøí den ze dne
a støe¾í veøeje mého vchodu.
V¾dy» ten, kdo mì nalézá, nalezl ¾ivot
a došel u Hospodina zalíbení.
Kdo høeší proti mnì, èiní násilí své duši;
všichni, kdo mì nenávidí, milují smrt.
NEODMÍTEJ POMOC POTØEBNÝM:
Nakloò své ucho a slyš slova moudrých,
zamìø srdce k tomu, co jsem poznal.
Bude ti k blahu, budeš-li je ve svém nitru zachovávat,
budou rovnì¾ pohotovì na tvých rtech.
Abys na Hospodina spoléhal,
pouèím tì dnes – ano, tebe.
Zdali jsem ti ji¾ døíve nenapsal
rady a poznání,
abych tì pouèil o spolehlivé jistotì slov pravdy,
abys mohl pravdivì odpovìdìt tomu, kdo tì poslal?
Neodírej nuzného, v¾dy» nic nemá,
po utištìném nešlapej v bránì.
Nebo» jejich spor povede Hospodin,
uchvátí ¾ivot jejich uchvatitelùm.
Nepøátel se s hnìvivým èlovìkem
a s mu¾em vznìtlivým se nestýkej,
a» se nepøizpùsobíš jeho stezkám
a nenastra¾íš léèku své duši.
Nebuï mezi tìmi, kdo dají druhému ruku,
kdo se zaruèují za pùjèku,
nemáš-li èím splatit;
proè ti má nìkdo vzít pod tebou lù¾ko?
Nepøenášej dávné mezníky,
které zasadili tvoji otcové.
Vidìls mu¾e, který je sbìhlý v svém díle?
Pøed králi bude stávat:
nebude stávat pøed bezvýznamnými.
Pøíštì se seznámíme s knihou KAZATEL.
Ilustrace pochází z internetu.
