Zase nám trochu popršelo, zem se napila a zaèalo rašit zaseté semeno. Vzniklo zvláštní klíma, pro klíèení a rychlý rùst všeho mo¾ného. Ka¾dý rok se nedaøí, to je jako s bramborami.
Nìkterý rok jsou malé, druhý zase moc pohnilé, tøetí je ¾ere mandelinka. Ale kdy¾ je dobrý rok, daøí se všemu tak dokonale, ¾e dovede vykvést i blbost.
A místo, kde se hojnì vyskytuje, je léta známé jako Kocourkov. Nevím, proè zrovna to jméno. Takové koèky jsou vcelku chytrá zvíøata. V jejich spoleèenství je to jasné. Jsou známá pravidla, která se obvykle dodr¾ují. Jen trochu té falešnosti jim lze vyèíst – tak snad jen proto to jméno.
V Kocourkovì si øekli, ¾e nemají co dìlat, tak pùjdou k volbám. Køí¾kovat u¾ umí, tu¾ky dostanou a demokracii si udìlali tu svou, kocourkovskou. A tak zaèalo pøemítání koho volit pro své svìtlé zítøky. Tváøe, šklebící se z velkých plakátù, slibovaly a slibovaly, a¾ nakonec zapomnìly co. Všichni ale mìli jedno spoleèné – jejich dobro. Samozøejmì, ¾e hned po tom svém. To ale nebylo øeèeno. Takové vìci se neøíkají nahlas. To není demokratické. Kocourkovští byli na vá¾kách, koho vybrat.
Pepík – švec, nemá do èeho píchnout – slibují mu práci, bohatý øezník nemá na nový dùm – slibují mu menší danì, staré Klepáèové rozboøil roh domu náklaïák – slibují obchvat. Po øece plavou láhve a silonové sáèky – bude èistá, slibují jiní. Nìkteøí ani neslibují, jen èekají, jak to dopadne. A pak øeknou – právì tak jsme to mysleli. Pak jsou tu další, ti pro zmìnu tají své názory a jsou zcela nezávislí. Nezávislí na slibech, nezávislí na názorech, takoví volní by se dalo øíci. Co za tím vším stojí vrtalo hlavou starému kocourovi a zaèal uva¾ovat.
Tak napøíklad starosta je odvozené od slova starat se. Øeknìte kolik jich je ochotno se opravdu starat. Mít z toho vrásky na èele a v noci nespat. Starat se, aby švec mìl práci a po øece neplavalo smetí. To je asi proti lidské pøirozenosti, pøidìlávat si starosti, nemyslíte? Musí v tom být nìco jiného, ¾e se všichni o posty tak hádají, málem i perou.
Nakonec v Kocourkovì zjistili, ¾e jim nikdo nevládne a oni ¾ijí dál. Akorát si nedobrovolnì zaplatili lístky na to nejdra¾ší divadlo. Sedí a pøihlí¾ejí, a to bez pøestávky. Ani odejít se nedá, vypískat špatné herce se také nedá. Co se dá? Èekat a¾ budou v Kocourkovì opìt volby. Zase dostanou kocourkovští do rukou tu¾ky a øeknou jim, jak køí¾kovat. A bude to jako ve sportce.
Znovuzrození Kocourkova