Je zajímavé sledovat, jestli to pošleš... Vzpomínkový èlánek
Na pøelomu roku jsme zvyklí posílat blahopøání. Vlídným slovem vzpomeneme na pøátele i známé, které jsem nevidìli dlouhé mìsíce – nemìli jsme potøebu nebo nebyl èas a pøíle¾itost.
Mám ráda tento zvyk a trvám na tom, ¾e nejbli¾ším pøátelùm je hezké popøát vlastní rukou nebo ústy, nelitovat penìz na známky ani pìší chùzi k poštovní schránce.
®ijeme však v dobì, kde se všechno kolem nás pøekotnì mìní, mìní se i zvyky a zvyklosti. Proto nenamítám nic proti pøáním zaslaným internetem, i ta znamenají, ¾e nìkdo o vás stojí, ¾e mu na vás trochu zále¾í, a proto vám zasílá alespoò pár vlídných slov. I já tak èiním.
Nelíbí se mi však dostávat „pøání“, která kolují na internetu a která mi pøipomínají dávná mnohaèetná prùklepová sdìlení o tom, ¾e kdy¾ tato sdìlení okam¾itì opíšeš a rozešleš dál, potká tì nenadálý úspìch, vyhraješ a vùbec, štìstí tì popadne za paèesy a u¾ nikdy neopustí. Neopíšeš a nepošleš-li nejménì pìti svým pøátelùm, stihne Tì v nejbli¾ší dobì neštìstí, choroby, neúspìch a nebo zahyneš bídnou smrtí. Na tomto místì bývalo vyjmenováno, kolika lidem se toto zlé proroctví u¾ vyplnilo. Opova¾te se neposlechnout!
Písemnému násilí tohoto typu jsem odolávala, do¾ila jsem se v pohodì seniorského vìku a na svùj ¾ivot ne¾ehrám.
V posledních letech, kdy se k poèítaèùm a jejich ovládání dostali a podlehli jeho mo¾nostem i lidé mé vìkové kategorie, jsem zaèala dostávat „kolovací“ soubory pøíloh. Nic proti tomu, kdo má èas a chu», mù¾e si vymýšlet a tvoøit. Vidìla jsem pøekrásné soubory fotografií z míst, která nikdy neuvidím, momentky, které lidské oko není schopno postøehnout, lidské výkony na hranici nemo¾ného, soubory umìleckých sbírek i ú¾asných nápadù bezbøehé tvoøivosti.
Mezi nimi se (pro mne bohu¾el) vyskytují i ušlechtilá moudra, která se tváøí jako produkt všeobjímající lásky, nabádají k „lepšímu a hlavnì správnìjšímu“ myšlení, konání, k sebepoznání a vnitøní promìnì sebe sama.
Domnívám se, ¾e toto konání má koøeny v Americe. V drsné spoleènosti, zamìøené pøevá¾nì na zisk a prospìch, vznik takovýchto nabádavých slov a myšlenek mo¾ná smysl má; aèkoliv se domnívám, ¾e ty, kteøí by se mìli zamyslet, filozofie nabádající k lásce a promìnì myšlení tato slova èi vìty urèitì neosloví, a ti, kteøí ¾ijí podle morálních zásad, to a¾ tak nepotøebují.
Jednou z odrùd takových pøíloh jsou takzvané pøátelské soubory, kdy nìkdo, kdo mne má ve svém adresáøi, mi znenadání pošle slova a vìty ozdobené malùvkami, hudbou èi fotografiemi, které vymyslel nevím kdo, ale ujiš»uje mne o tom, ¾e je mùj pøítel, i kdyby u¾ nikdy nemohl být se mnou, ¾e jsem zmìnila jeho ¾ivot, mám si pamatovat, ¾e ka¾dý potøebuje pøítele a kdyby mne všichni opustili a byla jsem NA DNÌ mám si vzpomenout na toho, kdo mi e-mail poslal (ne autora souboru?) a poèítat s ním „I will give you a wink“ ale rozhodnì musím tento e-mail okam¾itì odeslat 10 lidem a hlavnì odesilateli zpìt, proto¾e tímto uká¾u (doká¾u?) svým kamarádùm, ¾e jsem na nì nezapomnìla.
Odesláno pod názvem: …je zajímavé sledovat, jestli to pošleš…
Nepodlehnu nátlaku a nepošlu, jako¾ nepošlu ani nejnovìji doruèený „einský tantrický totem“, který zaruèuje pøi odeslání pìti lidem nìco, pøi odeslání více lidem nìco nìco, a pøi odeslání více a více lidem úplnì zaruèené NÌCO!
Nepošlu a nebudu posílat ani ¾ádná jiná ¾ádná „pøátelská“ letadla a nestanu se povinným èlánkem tìchto øetìzù.
A autora e-mailu, který je zvìdavý, zda mu soubor pošlu zpìt, patrnì zklamu i za cenu, ¾e se nedozvím, zda zùstanu jeho pøítelem a¾ do konce.
