Co tomu øekne tatínek
Pøi rùzných pøíle¾itostech se mnì vybaví zá¾itek z poloviny sedmdesátých let minulého století. A stejnì jako je vzdálená ta doba je vzdálené i místo, kde se odehrál.
Pøi rozhovoru s japonským obchodním partnerem na dotaz, jak bude øešit urèitou ¾ivotní situaci mi sdìlil, ¾e se poradí s tatínkem.
S ohledem na jeho vìk pokroèilého padesátníka jsem odhadl vìk jeho tatínka pøes osmdesát let minimálnì. Pøiznám se, ¾e mne to pøekvapilo a to i pøes to, ¾e v té dobì urèitý princip seniority byl ve svìtì zcela bì¾ný. Prezidenti, ministøi i další politici nebyli ve vìku „svazákù“ terminologií tehdejší doby u nás.
Jinými slovy v té dobì nejen v Japonsku, ale v naprosté vìtšinì zemí, bez ohledu na politické pomìry se respektovala zkušenost, zkušenost v oboru èinnosti, tak i zkušenost ¾ivotní.
Pokládal jsem to tehdy, ale stejnì tak i nyní, za pøirozené a odùvodnìné a nepotøeboval jsem k tomu ¾ádné studie. Vystaèil jsem si s úvahou, ¾e i ten nejchytøejší absolvent VŠ ve vìku 25 let bude stejnì schopný po dalších 25 letech, pouze s rozdílem, ¾e bude mít 25 let zkušenosti ve své práci, oboru a 25 let ¾ivotní zkušenosti. Pro okolí pak mo¾nost posoudit ho na základì toho co vykonal, èeho docílil a tím i pøedpokladu usoudit, co od nìho lze oèekávat.
Hledím proto s rozpaky a¾ obavou co pøinese doba, kdy se obojí podceòuje, pøehlí¾í, neuznává. Jako perlièka mì pak pøipadá pøehlí¾ení zkušenosti s piráty. Nejen zkušenosti, ale dokázaného faktu, ¾e piráti jsou banditi, násilníci, zlodìji, kteøí kdy¾ se zmocnili lodi, tak ji vyloupili a dokormidlovali ke zkáze. Na popírání této zkušenosti a na usilování pirátù o kormidlování státu proto hledím s obavou.
V závìru mého zamyšlení a nastínìného bych chtìl zpochybnit pøípadný názor, ¾e mám pesimistický názor na mladé lidi a jejich schopnosti konkrétním poznatkem opìt z Japonska.
Všechny velké japonské firmy mají výzkumná centra. Devadesát procent jejich zamìstnancù jsou ve vìku do 40 let. Nastupují sem po škole a konèí právì kolem té ètyøícítky, ona toti¾ opìt ta zkušenost ukázala, ¾e do tohoto vìku je nejvìtší schopnost nových myšlenek, objevù.
Po té ètyøicítce je pochopitelnì nepropustí, ale pøecházejí do rozhodujících funkcí v øízení výroby, èasto jde o realizaci jejich objevù, èi podílu na vývoji nového produktu.
Jinými slovy, èlovìk bìhem svého ¾ivota, respektive práce prochází rùznými etapami a zkušenost ukazuje, ¾e je urèitá posloupnost. Pokud je respektována je to v zájmu firmy, potom prosperuje. A v zájmu státu, ¾ivota v dané zemi to nemù¾e být jiné.