Tak v Austrálii objevili vìdci jeskyni s malbami starými a¾ ètyøicet tisíc let! Pøedstavují zvíøata, lidi i bo¾stva. Pøi té zprávì mì napadlo, co asi zbude za pár tisíciletí po nás. Co budou archeologové zkoumat a obdivovat (tedy pokud vùbec bude na naší matièce ¾ivot), a¾ se prokopou do našeho skvìlého tøetího tisíciletí. Praobyvatelé Austrálie zanechali po sobì jasné a srozumitelné svìdectví. Jaké asi bude to naše? Lze pøedpokládat, ¾e si budoucí vìdci poradí s naší zmìtí jazykù, ¾e jim nebude dìlat problémy písmo a datování nálezù. Jen mì trochu trápí otázka, jak si poradí s nápisy sprejerù, které se, na rozdíl od vìcí, které by si zaslou¾ily pøe¾ít a nezachovají se, jistì objeví. Co si o nich budou myslet? Ty polemiky bych opravdu chtìla slyšet: Jsou to umìlecká díla? Místní urèení domù a staveb? Volební hesla? Luštit neznámé znaky je bude stát mnoho úsilí, asi tak jako naše pøedky luštìní hieroglyfù. Písmo je sice podobné, ba nìkdy i toto¾né, ale nápisy vìtšinou postrádají smysl. A kdo je vytvoøil? Co kdy¾ to nebyli lidé, ale tøeba návštìvníci z jiné planety? Nebo tehdy ¾ili spoleènì s lidmi na Zemi i jiné ¾ivoèišné druhy nadané jistou inteligencí? Diskuse na toto téma se pøelije z odborných kruhù mezi širokou veøejnost…
Upøímnì øeèeno, i já jsem se sna¾ila porozumìt. Ale bezvýslednì. Prostì nemohu pova¾ovat malùvky na èerstvì omítnutých domech za pøíjemné zpestøení mìstské šedi. Nápisy mi vìtšinou nedávají smysl a výtvarná podoba mì neoslovuje. Nìkteøí ze sprejerù øíkají, ¾e ony znaky a nápisy jsou jejich znaèkami, kterými se chtìjí zviditelnit. Pokud vím, støíkají tyhle své znaèky v noci. Tedy nejlépe v bezmìsíèné, kdy ani ¾iváèka nepotkáš. Zviditelòují se tedy pouze pøed svými soukmenovci, a to mi pøipadá ponìkud kontraproduktivní. S jakými pocity asi sprejer obhlí¾í své dílo za denního svìtla? V noci je to adrenalin, který mu dává køídla a zalévá ho uspokojením z dobøe vykonané práce. Ale ve dne? Prochází ulicí, kterou vyzdobil svými znaèkami, s hrudí dmoucí se pýchou a hrdostí?
Ale vra»me se ještì na skok do daleké budoucnosti. Mo¾ná, ¾e vìdci budou mít štìstí a naleznou v místì, kde u¾ pøed lety lokalizovali zbytky jakéhosi dopravního uzlu, neobyèejnì zachovalé pozùstatky nákladního vagónu, pomalované nesrozumitelným písmem. Uhlíková analýza (nebo co vlastnì budou pou¾ívat k datování nálezù) urèí, ¾e další nápis, a tentokrát jasnì srozumitelný, pøekrývající tento cenný artefakt, je ze stejné doby. A jaký je to vlastnì nápis? Pøi jeho ètení mì lehce zamrazilo, netuším ovšem, jak zapùsobí na mé vyfantazírované archeology. Zní toti¾: „Sprejeøi, a¾ vás chytíme, zabijeme vás!“ Neznámí tvùrci budou koneènì alespoò pojmenováni. To ovšem neøeší otázku, co byli vlastnì zaè… Jenom doufám, ¾e ve stejných místech nenaleznou trpìliví badatelé také kosterní pozùstatky, které v odborném komentáøi popíšou slovy: kostra mladého mu¾e, vìk mezi 17 – 20 lety, kost ukazováèku pravé ruky lehce zbytnìlá. Na lebce patrné stopy po úderu tupým pøedmìtem, který byl zøejmì pøíèinou smrti…
To bych nikomu ze sprejerù opravdu nepøála. I kdy¾ vlastnì taky poøádnì nevím, co jsou vlastnì zaè…