Nìkdy na podzim jsem potkala zajímavou starou dámu. Opravdu dámu - klobouèek, šálka barevnì sladìná s kabátkem, nenápadné ale nápadité nalíèení a hlavnì rukavièky. Myslela jsem si, ¾e jen stylovì dotváøejí její obraz, ale byl to omyl. Neodlo¾ila je, ani kdy¾ se podepisovala. Zøejmì to pro ni byl dost obtí¾ný úkon, bylo patrné, ¾e u¾ nemá ten pravý cit v prstech. Podívala se na mì pøes brýle a povídá: „Asi se divíte, proè jsem si je nesundala. Nosím je venku poøád, jedno, jaké je roèní období. Svìt je tak špinavý...“
Pravda, svìt skuteènì není sterilní laboratoø. Zaneøádili jsme ho dùkladnì. A to se chceme do roku 2020 dostat i na Mìsíc. Asi je naše matièka Zemì na ty haldy odpadkù u¾ malá.
Musíme vyvézt naši „civilizaci“ o kus dál. Zprvu to jistì bude vìdecký experiment, lidstvo bude zírat v nìmém ú¾asu nad mo¾nostmi, které nám vìdci pøedestøou. Ale proto¾e nic není zadarmo, budou potøeba sponzoøi. Ale ¾ádný strach, je mo¾né, ¾e u¾ dnes existuje seznam „celebrit“, které se na Mìsíc chystají.
Titulky novin budou hlásat, jak pro¾ívala ta èi ona star let, jaké krásné a podnìtné myšlenky ji napadaly pøi pohledu na matièku Zemi, jaký ú¾asný duchovní pøínos pro její další pùsobení jí návštìva pøinesla.
A¾ budou všechny vznešené myšlenky proneseny, stane se náš souputník mo¾ná místem abiturientských srazù a maturitních mejdanù.
A nakonec tøeba obrovským skladištìm plastových lahví. A co takhle odpad z jaderných elektráren? To by bylo nìco pro básníky a vìèné snílky! Luna by jim tak záøila dvojnásob.
Ale vra»me se na zem, k rukavièkám, které jsou hezkým doplòkem a v zimì i nutností.
O potøebnosti pracovních a chirurgických rukavic také není pochyb. Ale ¾ádné rukavice nás pøed špínou, špinavostí a èerným svìdomím neochrání.
A v jistých pøípadech nepomù¾e ani mýdlo a voda. Je notoricky známo, ¾e nìkdy pouhé, by» dùkladné a tøeba i obøadné, umytí rukou opravdu nestaèí. Tøeba takový Pilát s tím mìl urèitì hodnì trpkou zkušenost.
Dotýkat se špíny svìta holýma rukama doká¾ou, podle úsloví èistému vše èisté, jen opravdu èisté duše.
A s tìmi by se mìlo zacházet v rukavièkách. Ale tak nìjak cítím, ¾e se blí¾í èas, kdy nám ty naše pomyslné rukavice vmetou do tváøe…
