Všude dobøe doma nejlíp
Jistì se nedá spoèítat kolikrát jsme bìhem ¾ivota toto úsloví slyšeli, èetli nebo sami vyslovili. Já jistì alespoò tolikrát jako vy, ale navíc mám v kuchyni na stìnì pìknou keramickou destièku a na té je to napsané.
Kdy¾ se rozhlédnu v kuchyni, všude kolem jsou vázy, talíøe a mísy. Všechno jen ruènì dìlaná keramika, nìkterá dokonce rodinná. Na polièkách jsou také ruènì dìlané hrnky a hrneèky, ty doslova miluji. Ta destièka mezi tou ostatní keramikou, ale vyniká, pøesto¾e ty ostatní znamenají víc ne¾ jenom hezká umìlecká díla, ale pøipomínají srdci místa nejbli¾ší. Z Èech, Moravy, zejména z Chodska a ovšem¾e tam nechybí ani keramika australská. To co není na zdech zabírá místo na všech polièkách.
Ale zpìt k té destièce s úslovím. Zaèátkem devadesátých let jsem letìla do Prahy a jedna krajanka mì po¾ádala abych se tam sešla s její sestrou a pøedala jí dárek. Sešly jsme se u sochy sv. Václava, já jsem dárek pøedala a neèekanì jsem také jeden dostala. Právì tu pìknou keramiku, na kterou se ka¾dý den bezpoètukrát dívám a ráda si pøipomínám, ¾e „všude dobøe doma nejlíp“.
Jak léta pøibývají stále víc si zvykáme na naše vlastní domácí prostøedí, kde víme co je na ka¾dém kroku, kde nic nás pøíliš nepøekvapí. Nebylo by spravedlivé øíci, ¾e nic nehledáme, mo¾ná dokonce èastìji ne¾ bychom chtìli, ale urèitì to nakonec v¾dycky nìkde najdeme.
Dosti našich pøátel vyjí¾dìlo na cesty lodí, bylo mnoho pìkných a zajímavých míst, která mohli navštívit pøi cestování po moøích èi po øekách, do nìkterých míst se ještì rádi vraceli a nám potom o tom všem vyprávìli.
My také na dosti zemí a ostrovù velice rádi vzpomínáme, bylo tam opravdu hezky a vzpomínky jsou stále jako ¾ivé. Jak pøíjemnì se vzpomíná doma na pohodlném køesle pøed sebou album plné fotografií, hezky se na sebe usmìjeme a je nám dobøe.
A tak snad skuteènì s pøibývajícím vìkem bude opravdu platit „všude dobøe doma nejlíp“?
