Pøítelkynì se pøi jedné návštìvì u nás zmínila o “Bruno’s sculpture garden. Byla o nìm a jeho sochách relace v TV. Co kdybychom Bruna navštívili a s tím spojili setkání se spoleènými pøáteli z Melbourne? Zahrada se sochami Bruna je pouze sedmdesát kilometrù severovýchodnì od Melbourne v krásném prostøedí mìsteèka „Marysville”. Kolem dokola jsou nádherné lesy a známé „Stevenson’s” vodopády. Slovo dalo slovo, upozornili jsme spoleèné známé a hurá do Marysville.
Malá usedlost nabízela pohodu, kterou pøelidnìné mìsto nemù¾e poskytnout. Hlavní ulici lemovaly malé obchùdky, které nabízely práce místních umìlcù. Dále tam byly hospùdky, restaurace a galerie. Ubytovali jsme se v malém motelu ve velice útulné èásti mìsteèka. Ráno a veèer se slétávali papoušci na zobání zrníèek pøipravených pøed pokoji v miskách. Hosté si pøišli na své.
Druhý den dopoledne jsme netrpìlivì oèekávali pøátele z Melbourne. Jakmile dorazili a všichni jsme se radostnì pøivítali, vypravili jsme se k Brunovi. Uvítal nás charismatický usmìvavý èlovìk a sdìloval nám, ¾e zrovna dnes je mu padesát let, co¾ absolutnì neodpovídalo jeho mladistvému vzhledu. Pøízvuk v jeho øeèi napovídal, ¾e pochází z Ji¾ní Ameriky. Uhádli jsme!
Bruno se zadíval na Vladimírovo triko, na kterém mìl slogan „Belive it” (Vìøte) a obrázek létajícího talíøe UFO. Poukázal na trièko a øekl: „Tomu nemusíte vìøit, to opravdu existuje!” No ne?! To bylo nìco pro mého mu¾e. Koneènì èlovìk na jeho frekvenèních vlnách. Chudák Vladimír, nìkdy nevhodnì navazuje konverzace na toto téma s lidmi skeptiky. Mnohokrát vznikají trapné situace. Bruno byl však jeho èlovìk. Šarmantní umìlec nás nejprve provedl svojí galerií a dával ke všem obrazùm i soškám komentáøe. Zahradou u¾ jsme procházeli sami.
Galerie se zahradou je situovaná v deš»ovém pralese s kapradinami a vysokými eukalypty. Pozemkem protéká potùèek. Ú¾asnì romantické místo. Jeho pohádkové sochy byly se vkusem vpojeny do této pøírodní nádhery. K vidìní bylo od skøítkù, víl, drakù, princezen, rusalek, zvíøátek snad vše, co pohádková øíše nabízí.
Mimo jiné bylo vidìt i všelijaké lidské charaktery a výrazy ve tváøích, které Bruno bezvadnì vystihl. Smutné i veselé tváøe vykukovaly zpod kapradin. Tolik odvedené práce! U¾ jsme mysleli, ¾e jsme všechno zhlédli a opìt nìjaký objev krásné pohádkové bytosti schované za keøíkem nebo sedící na vìtvi stromu. Bruno s rodinou zakoupil pozemek pøed tøinácti lety a za tak krátkou dobu zvládl tolik ú¾asných soch a namaloval tolik obrazù? Nezmar Bruno snad ani nespí, pouze tvoøí a tvoøí tu nádheru pro obdiv druhých.
Z této pohádkové øíše jsme odcházeli s pocitem uspokojení. Zahradu jsme podruhé navštívili po roce s rodinou na cestì do Melbourne. Synové s dcerou uznali a ocenili talent, který Jihoamerièan dostal do vínku.
Jaký strašný šok nás èekal roku 2009. V horkém australském létì skoro celé mìsteèko Marysville a také nedaleké mìsteèko Kingslake vyhoøely øádícím ohnìm (bushfire). Pøes 2000 domù shoøelo a více jak 200 lidí zaplatilo svými ¾ivoty. V televizi na zprávách jsme poznali umìlce Bruna zdrceného, zoufalého nad pøírodní pohromou. Pøišel o dùm s galerií, o své krásné sochy v deš»ovém pralese. Mìl však radost, ¾e jeho rodina (¾ena a dvì dcery) tuto spouš» pøe¾ila. Bìsnící oheò jeho pohádkové království neušetøil. Byli jsme smutní. Novinové plátky psaly o ohních a zmiòovaly se o ztracené øíši pohádek.
Ruská komunita z Melbourne pøislíbila Brunovi pomoc k znovu vybudování zahrady do pùvodní krásy. Je to vùbec mo¾né? Chudák Bruno má ještì energii znovu zaèít? Chce se mu vùbec do tak tì¾ké práce? Silná Brunova osobnost válku s pøírodou nevzdala. Po pìti letech po ohních jsme se se stejnými kamarády, se kterými jsme poprvé obdivovali zahradu, vydali na dovolenou do Melbourne. Zámìrnì pojedeme pøes Marysville, dáme si tam obìd, navštívíme Bruna a budeme v cestì pokraèovat. Nemohli jsme to tam poznat.
V centru mìsteèka oheò pøe¾ila pouze stará budova pekárny. Jinak vše shoøelo a místo krásných romantických, autentických obchùdkù a hospùdek tam najednou vyrostlo konferenèní, ohromné støedisko a moderní obchody. Kdopak dal pøíkaz všechno krásné totálnì zkazit? Proè neobnovili, nenapodobili ztracené budovy? Doba holt jde dopøedu a vše se stává ošklivì komerèní, bez fantazie, charakteru a hlavnì neútulné.
S napìtím jsme oèekávali, co nás èeká u Bruna? On však nezklamal, má jiné smýšlení. Je to umìlec, bohém a i kdy¾ jeho dùm je nyní také nový, je krásný a podobný tomu starému. Nádherné sochy znovu zaplnily jeho zahradu, která po ohních nìjak víc zkrásnìla.
Vegetace zbujnìla a zdála se zelenìjší. Z Bruna však nevyzaøovala radost, jak jsme si ho pamatovali. Vypadal strhaný, pobledlý, pohublý a pøedstavoval nám svoji novou pøítelkyni. Man¾elka zøejmì stres po ohních nezvládla. Nevíme, jak to bylo, je to jen naše domnìnka. Rusové dodr¾eli slib a milému Brunovi pomohli.
I kdy¾ ráz mìsteèka Marysville zmìnil svoji podobu a charakter, Brunova zahrada stále skrývá kouzlo a tajemství pohádek.
